nahled

Celoživotní láska ke sklu: Vlastimil Dvořák – seznamte se

dvorakVe středu 27. září, v předvečer Dne české státnosti, byly ve Valdštejnském paláci již pošesté slavnostně uděleny Stříbrné pamětní medaile Senátu. Do podobných akcí pravidelně a rád nominuji významné osobnosti Novoborska a Českolipska, abych poukázal, že tu máme celou řadu šikovných lidí, kteří by neměli unikat pozornosti, a projevil hrdost na kraj, v němž žijeme.

Proto zde byl také oceněn pan Vlastimil Dvořák z Nového Boru, autor řady patentů, celoživotní sklář, který se zasloužil o rozvoj tohoto krásného řemesla nejen v regionu.

Tradice udělování Stříbrné pamětní medaile Senátu u příležitosti Dne české státnosti 28. září byla založena v roce 2012. Cílem je vyjádřit úctu horní komory parlamentu lidem, kteří udělali a jistě ještě udělají pro tuto zemi mnoho a které stát a společnost dostatečně nedoceňují. Smyslem medaile je symbolicky odměnit nejen celoživotní dílo konkrétních lidí, ale i jedinečné mimořádné výkony, ať už celostátního či mezinárodního významu, a to ze světa vědy, kultury, sportu a společenského života.

Příběh Vlastimila Dvořáka

Pan Vlastimil Dvořák se narodil v roce 1924 v Práchni mezi Novým Borem a Kamenickým Šenovem. Jeho otec i oba dědečkové a strýcové byli skláři, tatínek pracoval jako sklářský mistr ve sklárně fy Štěpán – Hrdina v Práchni, zemřel bohužel velmi mlád, když bylo malému Vlastimilovi 8 let.

Do sklárny se poprvé podíval ve svých 6 letech, když o prázdninách nosil otci svačinu. Už tehdy si zkoušel, jaké to je nabrat si na píšťalu žhavou sklovinu a vyfouknout si třeba „kelbl“ (základ každého sklářského výrobku. Jelikož vyrůstal mezi skláři, nedovedl si představit, že by se kdy věnoval něčemu jinému. Po obecné a měšťanské škole nastoupil na odbornou školu sklářskou se zaměřením na technologii v Kamenickém Šenově. Poté dostal nabídku ze sklárny v Otvovicích u Kralup nad Vltavou, nicméně laboratoř si musel z Prahy vybavit sám. Později byl pověřen řízením výroby plynu pro sklárnu a už v 17 letech měl pod sebou řadu lidí. V této sklárně také získal důležité razítko, které ho svým způsobem ochránilo před válkou, protože nemusel odjet pracovat do bombardovaného Berlína. Tak moc se chtěl ve zdraví dočkat konce války. I když na jejím konci byl svědkem bombardování měst spojenci a letecký poplach s nutným opuštěním sklárny a schováním se v hustém křoví byl téměř na denním pořádku.

Po válce, hned 3. prosince 1945, se Vlastimil Dvořák rozloučil s Otvovicemi a vrátil se domů do Kamenického Šenova. Záhy ale musel nastoupit na vojnu do Prahy. Po ní se v roce 1948 oženil.

S manželkou se odstěhovali do Antonínodolu u Jihlavy, kde působil ve sklárně jako vedoucí laboratoře. Ale dlouho tam nevydržel. Po válce se totiž znárodňovaly sklárny, a tak vznikl podnik Severočeské sklárny. Odtud přijal nabídku dělat ředitele v Kamenickém Šenově (1951 – 1956), měl na starosti zavádění a provozování výroby optického skla, musel se hodně učit. V roce 1956 byl jmenován technickým náměstkem podniku Severočeské sklárny ve Svoru, později přemístěným do Nového Boru.

Kvůli intrikám bývalého kamaráda angažovaného v KSČ ale po pěti letech o funkce přišel. Naštěstí ho jeho nástupci nechali v podnicích dále pracovat. V Šenově fungoval jako technolog a ve Svoru jako technický náměstek na podnikovém ředitelství. To se psal rok 1956.

Evropská úroveň

V podniku Severosklo pracoval 21 let – nejprve 9 let ve funkci technického náměstka, v letech 1965 až 1977 jako podnikový ředitel. V roce 1956 už měl dost zkušeností, aby mohl narýsovat budoucnost podniku na dalších 10 let, která znamenala přechod výroby k totální technologické modernizaci výroby optického skla, především brýlových protislunečních skel, skel pro dálniční, drážní a leteckou signalizaci, skel pro noční vidění, mikroskopických skel pro výzbroj tanků a dělostřeleckých zaměřovačů.

Pro každou ze tří skláren (Svor, Skalice a Kamenický Šenov) udělal nástin rozvoje a poté se věnoval konkrétním plánům. Výroba ve sklárnách byla postupně zmechanizována a přeorientována na moderní výrobu. Ve výrobě protislunečních, brýlových a speciálních skel se sklárny dostaly na evropskou úroveň. Díky tomu, že uměl německy (a také díky RVHP), mohl si vyměňovat zkušenosti a technologické postupy se sklárnou v Jéně ve východním Německu. Spolupracoval i s francouzskou jedničkou Corning.

Další vzdělání si doplnil až při práci poté, co složil maturitu (r. 1956) na Průmyslové škole sklářské v Novém Boru. Nejprve absolvoval kurz na Vysoké škole chemicko-technologické, poté při VŠE v Praze, dálkové studium tehdy ještě nebylo možné. Účastnil se odborných školení. Příležitost vysokoškolského studia dostal až v roce 1972, kdy byl přijat k externímu studiu na VŠST v Liberci, ale již byl příliš unavený, navíc musel v letech 72-74 absolvovat tzv. Univerzitu marxismu-leninismu, a tak přihlášku zrušil.

V letech 1951 – 1975 byl nestraníkem – výjimkou. Ale nakonec musel jako vedoucí závodu do strany stejně vstoupit, aby „unikl pozornosti“. Nechtěl opustit práci, kterou měl tak rád. Nikdy se ale neangažoval víc, než bylo nezbytně nutné. Díky tomu ale nakonec získal spoustu známostí mezi odborníky. Byl ve funkci Krajského výboru silikátové společnosti, v této práci pokračoval ještě řadu let po roce 1989 pod hlavičkou Sklářské společnosti.

Při reorganizaci, když byl založen také Výzkumný ústav Sklo Unionu v Teplicích, dostal nabídku stát se jeho ředitelem, působil zde až do důchodu v roce 1986 a nakonec ještě externě až do roku 1996.

20436_7f9a15562eb9630d0f648b47119288ef_bigSpolupracoval s řadou vědců a při Akademii věd v Praze, podílel se na vývoji prototypové linky na výrobu optických vláken.

Obor optické sklo, kterým se zabýval, byl v naší republice ve sklářství jedinečný, používali se nejmodernější technologie a kvalita výroby byla na špičkové úrovni, z (jeho) zkušeností čerpali i kolegové z jiných podniků.

Foto: www.senat.cz

Další osobnosti regionu

jv2

Zákonodárci by neměli sedět na dvou židlích zároveň

Opouštět posty kvůli kumulaci funkcí se politikům moc nechce (novinky.cz, 14. 6. 2017)

Většina senátorů má druhou práci. Hlasovat nestíhají, náhrady však berou (idnes.cz, 5. 1. 2017)

V posledních týdnech se stále častěji diskutuje problematika „kumulace funkcí“ viz výše. Skupina států proti korupci při Radě Evropy (GRECO) navrhla vládě tuto věc řešit tak, aby žádný poslanec ani senátor nemohl „sedět na dvou židlích zároveň“. Podle ní by v Senátu ani ve Sněmovně neměl figurovat žádný starosta ani hejtman, ale ani člen rady. Tedy aby mandát poslance a senátora nebyl slučitelný s jakoukoliv funkcí ve výkonné moci.

Podle protikorupční skupiny není spojení: parlament – vláda – místní samospráva zcela v pořádku, protože tu vzniká silné napojení jednotlivých zákonodárců na regionální politiku.

Další věc je, že práce a činnost senátora a poslance vyžaduje vysokou míru koncentrace a s tím souvisejícího času, a další funkce pozornost jen ubírá. Neboli: nelze se více věcem věnovat naplno, dobře a tak, jak by bylo žádoucí. Za dvě pozice pak logicky dotyční pobírají dva platy – a není tedy divu, že se možný utrum řadě poslanců a senátorů nelíbí.

Na jednání Senátu mám cca 85% přítomnost. Bohužel někdy se musím omluvit z důvodu služební cesty..

V 10. funkčním období (2014-2016) senátor Jiří Vosecký hlasoval:

Pro: 588, proti: 22, zdržel se: 132, nepřítomen: 163, tajné: 0.
Celkem hlasování: 905

Zdroj: senat.cz

Stojím na straně protikorupční skupiny – funkce dle mého názoru kumulovat nelze. Každý by měl sedět pouze na jedné židli.

Už do senátních voleb 2014 jsem vstupoval s krédem „senátorem na plný úvazek“. Přesto, že hnutí Starostové pro Liberecký kraj v komunálních volbách zvítězilo a získal jsem nejvíce preferenčních hlasů, o post starosty Okrouhlé jsem již neusiloval. Abych měl více prostoru na práci v parlamentu, vzdal jsem se ještě před volbami místopředsednictví hnutí Starostové pro Liberecký kraj a předsednictva Svazku obcí Novoborska, u jehož založení jsem stál. Znovu jsem pak na tento post již nekandidoval.

Loni na podzim mě nicméně nenadálá situace, kdy starosta Okrouhlé Pňaček odstoupil z funkce ze zdravotních důvodů, donutila post starosty dočasně převzít. Považuji to za výjimečný stav a na podzim tohoto roku velice rád na funkci rezignuji a jako starostu navrhnu stávajícího uvolněného místostarostu Jaroslava Votýpku.

beautiful-child-1438710

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají být financována lépe, rozhodl Senát

Na své 28. schůzi Senát jednomyslně schválil a do Poslanecké sněmovny poslal v červenci projednávaný návrh změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Senátor Jiří Vosecký byl v prvním čtení zpravodajem návrhu, později podal pozměňovací návrh s několika upřesněními.

Návrh kolegy senátora Zdeňka Papouška upravuje způsob financování tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) zajišťujících akutní a dočasnou péči o ohrožené děti, které z různých důvodů nemohou být u svých rodičů.

Dosud je ZDVOP přiznáván státní příspěvek pouze za umístěné dítě. To je ale špatně, neboť zařízení je krizového charakteru a musí být připraveno reagovat okamžitě. To znamená, musí být financováno nepřetržitě. Novela tak upravuje financování tak, že zařízení budou od státu pobírat fixní a variabilní částku.

  • Fixním příspěvkem se rozumí nově navrhovaný příspěvek za lůžko, který by ZDVOPy pobíraly na každé lůžko a s ním spojené materiální a personální zázemí, a to bez ohledu na to, zda by lůžko právě bylo obsazeno.
  • Variabilní složkou se rozumí stávající příspěvek za pobyt a péči, jehož výše bude nově odvislá od věku dítěte a ZDVOPům bude nadále náležet pouze za dny, kdy bude dítě v zařízení přítomno.

Tato změna zajišťuje nezbytné systémové, předvídatelné a stabilní financování zařízení, které jsou nyní dlouhodobě podfinancovány a umožní tak pokračování systému akutní péče o ohrožené děti.

Více k tématu: Vosecký zpravodajem k návrhu změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Ilustrační foto: freeimages.com

orkouhla-n

Vosecký opět starostou Okrouhlé

Překvapení: Stávající starosta končíPředprázdninové zastupitelstvo obce Okrouhlá na Českolipsku přineslo nečekanou zprávu. Starosta Štefan Pňaček se ze zdravotních důvodů vzdal mandátu starosty i zastupitele. Odpovědnost za vedení celé obce se tím v plném rozsahu přesunula na stávajícího místostarostu a bývalého dlouholetého starostu, senátora za SLK Jiří Voseckého.

Ve středu 7. září, byl opět zvolen do funkce starosty obce Okrouhlá. Jiří Vosecký si je vědom, že tento krok je poněkud v rozporu s jeho veřejným slibem „být senátorem na plný úvazek“.

„Určitě nejde o to, že bych prahnul po postu starosty, jehož funkci jsem zastával téměř dvacet let. Nicméně za čtyři roky končí plánovací období EU, kdy je možné čerpat finanční prostředky pro rozvoj obce Okrouhlá a je zapotřebí připravit několik investičních projektů. Proto jsem se rozhodl tuto odpovědnost přijmout,“ vysvětluje Jiří Vosecký, senátor za Českolipsko. Stal se neuvolněným starostou a jako uvolněný místostarosta byl zvolen Jaroslav Votýpka. Ten bude denně občanům k dispozici od 1. října.

„Mojí prioritou je seznámit pana Votýpku s problematikou řízení obce tak, aby mohl být starostou případně ještě v tomto volební období,“ říká Vosecký. Proto byl zvolen ještě jeden místostarosta, Ing. Jiří Vosáhlo.

Do senátních voleb 2014 vstupoval Jiří Vosecký s krédy „senátorem na plný úvazek“ a „nesedět na dvou židlích zároveň“. Přesto, že hnutí Starostové pro Liberecký kraj v komunálních volbách zvítězilo a Vosecký získal nejvíce preferenčních hlasů, o post starosty neusiloval. Aby měl více prostoru na práci v parlamentu, vzdal se ještě před volbami místopředsednictví hnutí Starostové pro Liberecký kraj a předsednictva Svazku obcí Novoborska, který zakládal. Současnou situaci, které předcházela rezignace stávajícího starosty Pňačka, považuje za výjimečný stav.

petice

Senátor Vosecký iniciuje petici za urychlení stavby západního obchvatu České Lípy

Důležitý projekt budování západního obchvatu České Lípy by se měl podle aktuálního rozhodnutí vlády odsunout a prodražit. Stavba totiž chybí na seznamu prioritních položek, které bude možné realizovat bez nutnosti opakování posudku EIA. To se nelíbí senátorovi za Českolipsko Jiřímu Voseckému a připravil petici.

Petici připravenou senátorem Jiřím Voseckým mohou zájemci podepsat na Obecním úřadu v Okrouhlé a v dalších městech a obcích regionu, kterých se stávající kolabující dopravní situace týká.

Zájemci si mohou také znění petice spolu s podpisovým archem stáhnout zde, podepsat a odevzdat na některém ze sběrných míst.

Dopravní situaci na silnicích II/262, I/9 a I/13 považuje senátor Jiří Vosecký za jeden z největších problémů regionu. Problematikou dopravy na Českolipsku se zabývá již déle než deset let a řešení této situace bylo i jedním z jeho témat v předloňských senátních volbách.

„Západní obchvat České Lípy má pro nás vysokou důležitost, kolabuje nám tam doprava, proto jsme se stav rozhodli podpořit peticí,“ říká Jiří Vosecký.

novyborobchvat

Přetíženost silnic vedoucích z Děčína a Liberce do České Lípy kamionovou dopravou ohrožuje obyvatele všech obcí na této trase. Dosud vyprojektovaný obchvat České Lípy směrem na Děčín a Nový Bor má navázat na křižovatku, která spojuje hlavní tah z České Lípy na Prahu a průmyslovou zónu Dubice.

Západní obchvat České Lípy patří mezi přibližně stovku staveb, které mají problém s posudkem vlivu na životní prostředí (EIA). Jde o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává.

Vypracování nového posudku může trvat minimálně rok a půl a je spojeno s náklady na vypracování materiálů k novému posouzení.

Prezident jen před pár dny svým podpisem stvrdil změnu zákona, kterou Parlament přijal ve zrychleném režimu. Novela popisuje výčet deseti důležitých dopravních staveb, jež se přesunou do zvláštního režimu, a bude je možné realizovat bez opakování posudku vlivu na životní prostředí. Tzv. „Sobotkův a Junckerův seznam“ uvádí například obchvat Českých Budějovic na trase D3, obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice na dálnici D6 nebo obchvat Frýdku Místku. Těm bude namísto nové studie EIA stačit stanovisko ministerstva životního prostředí.

Zbylá téměř stovka staveb má smůlu. Vrátily se do bodu nula a budou muset posudek EIA získávat složitě – dlouze a draze – znovu.

„Je to bohužel chyba ministerstva životního prostředí a dopravy, že to nedomysleli a návrh nepřipomínkovali, ač na riziko současného stavu byli upozorňováni. Ministr Brabec v Senátu prohlásil, že tato situace nenastane,“ konstatuje Vosecký.

 

K tématu:

Proces EIA se u deseti dopravních staveb nebude muset opakovat

Praha – Deset důležitých dopravních staveb bude možné realizovat bez opakování posudku vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Týká se to zhruba 120 kilometrů dálnic a také modernizace železniční tratě Sudoměřice – Votice. Změnu zákona, kterou Parlament přijal ve zrychleném režimu, ve středu stvrdil podpisem prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Novela převede vybrané stavby do zvláštního režimu, kdy má stačit místo dalšího posudku stanovisko ministerstva životního prostředí. Pokud by se proces posuzování vlivů musel opakovat, znamenalo by to odklad a zdržení těchto staveb.

Vybrané projekty by se mohly začít stavět v příštím roce. Problémy s posudky EIA má v Česku asi stovka dopravních staveb za zhruba 130 miliard korun. Jde o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává. Novela má proto pomoci výstavbě desítky projektů.

Mezi projekty je i Pražský okruh 

Návrh souvisejícího vládního nařízení počítá kromě modernizace zmíněného traťového úseku například s obchvatem Českých Budějovic na trase D3, s obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice na dálnici D6 nebo obchvatem Frýdku Místku.

Mezi vybranými projekty není Pražský okruh, který nesplnil podmínku, že pro stavbu už musí být vydáno územní rozhodnutí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) již dříve uvedl, že udělá vše pro to, aby se zvláštním režimem pomohlo výstavbě pražského okruhu, který se ale podle něj bude stavět z českých peněz.

Novela stanoví podmínky, za nichž bude stačit stanovisko ministerstva životního prostředí. Podle nich musí jít o prioritní dopravní záměr, který leží na transevropské dopravní síti, získal územní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015, v minulosti dostal kladné stanovisko k EIA a který stanoví vláda nařízením.

Zdroj: ČTK

papousek nahled

Vosecký zpravodajem k návrhu změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Senát se na své 26. schůzi 14. července 2016 zabýval mj. návrhem senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Papouška, kterým se mění zákon o sociálně-právní ochraně dětí (senátní tisk č. 297). Senátor Jiří Vosecký (Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR) byl určen zpravodajem zákona.

Senát návrh projednal a přikazuje ho k projednání Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku jako výboru garančnímu a dále Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Papouškův návrh upravuje způsob financování tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) zajišťujících akutní a dočasnou péči o ohrožené děti, které z různých důvodů nemohou být u svých rodičů.

Navrhovaná legislativní úprava reaguje na nestabilitu současného systému financování. Zařízení mají především krizový charakter a musejí být neustále připraveny poskytnout péči. Stát jim ale přiznává příspěvek pouze za dobu, kdy je v nich dítě umístěné, a to ve výši 22 800 Kč měsíčně. Materiální, technické a personální kapacity, které musí ZDVOPy udržovat připravené pro přijetí ohrožených dětí, nejsou ze strany státu nijak systémově financovány, ačkoli mzdové či provozní náklady zůstávají.

Návrh kolegy senátora Papouška vítám, souhlasím s ním a jsem rád, že ho zpracoval. Mělo to být řešeno už dávno a divím se, že se tím minulé vlády, potažmo dotčená ministerstva, nezabývaly. Na druhou stranu vítám, že jde nyní o senátní iniciativu. – senátor za SLK Jiří Vosecký

14. crvc 2016Novelou se způsob státního financování ZDVOPů mění tak, že se státní příspěvek dělí na dvě složky, fixní a variabilní. Fixním příspěvkem se rozumí nově navrhovaný příspěvek za lůžko, který by ZDVOPy pobíraly na každé lůžko a s ním spojené materiální a personální zázemí, a to bez ohledu na to, zda by lůžko právě bylo obsazeno. Navrhovaná fixní výše příspěvku činí 20 000 Kč.

Variabilní složkou se rozumí stávající příspěvek za pobyt a péči, jehož výše bude nově odvislá od věku dítěte a bude ji tvořit částka ve výši 4 500 až 6 350 Kč. ZDVOPům bude nadále náležet pouze za dny, kdy bude dítě v zařízení přítomno.

Tato změna zajišťuje systémové, předvídatelné a stabilní financování zařízení, které jsou nyní dlouhodobě podfinancovány a umožní tak pokračování systému akutní péče o ohrožené děti.

Navrhovatel na základě dostupných statistik z Ministerstva práce a sociálních věcí odhaduje navýšení nákladů pro státní rozpočet o 107 146 495 Kč ročně. Uvedený výpočet je potřeba nahlížet také s ohledem na to, že v současnosti je nutné ZDVOPy dofinancovávat z různých dalších finančních zdrojů. Je proto pravděpodobné, že změna financování pro veřejné finance jako takové bude v konečném důsledku nulová.

Senátní návrh také upravuje způsob získávání oprávnění pro vznik a provoz ZDVOPů. Krajský úřad bude nově při udělování pověření pro provoz ZDVOPů posuzovat, zda jsou lůžka v zařízení potřebná. Pokud tomu tak nebude, pověření pro provoz zařízení neudělí. Pokud v kraji potřeba lůžek bude, krajský úřad v pověření na základě aktuální potřeby určí, jaký bude maximální počet lůžek, které bude moci zařízení zřídit. Toto pověření bude uděleno pouze na dobu určitou.

Stanovisko kanceláře Senátu Legislativního odboru je vcelku pozitivní. Návrh vykazuje některé další drobné legislativně technické nedostatky, které je třeba před jeho případným postoupením Poslanecké sněmovně odstranit.

Foto: archiv JV a senat.cz

zam ct

Senátor Vosecký ve Studiu 6 ČT k tématu proplácení prvních tří dnů nemoci

Senátor Jiří Vosecký byl v pondělí 18. dubna hostem ranního vysílání České televize v pořadu Studio 6. Hovořil zde k tématu proplácení prvních tří dnů nemoci – tzv. zrušení karenční doby.

„Od samého začátku, kdy se touto změnou zabývám, byla z mé strany hlavní myšlenka férovost. To znamená, aby ani jedna strana na systém nedoplácela,“ říká Jiří Vosecký.

Ve Studiu 6 mj. zopakoval, že lidé, kteří marodí za to nemohou a neměli by na to doplácet. „Když je vás v kanceláři pět a někdo tam prská a všichni ostatní jsou zdraví, tak vám to příjemné není,“ uvedl.

Stejně tak jsou hrazené první tři dny nemoci důležité pro lidi, kteří pracují ve službách či obchodech. V době chřipkové epidemie je třeba, aby si odpočinuli. Rovněž jde o podporu matek samoživitelek.

„Firmy, který na zaměstnancích záleží, dávají sick days, aby si lidé první tři dny doma odpočinuli, v prvních dnech se infekce rozšiřují nejvíc. Statistiky potvrzují, že každá investice do prevence má smysl,“ dodal.

Podle Voseckého je předně důležité, aby se veškeré náklady nepřenesly na zaměstnavatele. Na podzim loňského roku se na půdě Senátu uskutečnil seminář k problematice, kde se všichni sociální partneři – zástupci ministerstev, odborů a zaměstnavatelů – na proplácení prvních třech dní nemoci shodli. Jediný rozpor představovala právě obava zaměstnavatelů z finanční zátěže.

Proto Jiří Vosecký k senátnímu návrhu kolegy Škromacha doplnil svůj pozměňovací návrh, kdy se snižuje odvod zaměstnavatelů na pojištěni o 0,2 % ze stávajících 2,3 % na 2,1 %. Tím by se zátěž, která placením prvních tří dnů nemocenské vznikne, snížila, nebo úplně zanikla. „Myslím, že snížením odvodů o 0,2 procenta se zátěž na zaměstnavatele nepřenese,“ potvrzuje senátor za SLK.

K tématu Vosecký dále říká:

„Chápu, že ministerstvu financí a zvláště pak panu Babišovi se nelíbí, pokud by přišli na odvodech o cca 2,4 mld Kč z celkového kumulovaného přebytku, který je již více cca 70 mld Kč a každým rokem tento přebytek roste. Tento přebytek jde mimo zdravotní systém a je to čistý příjem do státního rozpočtu!!!

S návrhem některých ministrů na možnost poskytovat tzv. sick days (indispoziční volno) nemohu souhlasit, neboť tímto se všechna zátěž přenese pouze na zaměstnavatele. Ten je nyní již zatížen zavedením Velkého pátku a často se stává, že kvůli novému státnímu svátku zaměstnavatelé zrušili jeden den dovolené nad rámec stanovené zákonem.“

Moderátorka pořadu Studio 6 v rozhovoru rovněž zmínila argument zneužívání prvních tří dní nemoci a „kdo to bude hlídat?“. „Věřím, že lékaři jsou natolik zodpovědní na to, že si nedovolí napsat neschopenku někomu jen proto, že přijde a chce ji napsat. Navíc zaměstnavatel má právo kontroly,“ dodává Jiří Vosecký.

Vláda proplácení nemocenské v prvních třech dnech nakonec nepodpořila

Na podpoře návratu proplácení prvních tří dnů nemocenské se vláda neshodla. Řekla to v průběhu jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Její strana byla při jednání vlády pro, ale to nestačilo. Ministři se zabývali návrhem Senátu, který s tím přišel, ale nedokázali se dohodnout na žádném stanovisku. Článek na idnes.cz

Související články:

16202_ab24fcae70d24d9d7f701ed8ba4e4706_big

Jeden rok senátora Jiřího Voseckého. 365 dní ve funkci.

Na den přesně před rokem se uskutečnily senátní volby. Tehdy třiašedesátiletý starosta Okrouhlé na Českolipsku v nich porazil dosavadního senátora Karla Kapouna. Jiří Vosecký získal 59,32 procenta hlasů. 18. října 2015 je Jiří Vosecký senátorem přesně jeden rok. Co se za ten rok povedlo?

Senátor Jiří Vosecký v první řadě dodržel svůj volební závazek být senátorem na plný úvazek. Již nekandidoval na starostu obce Okrouhlá, předsedu Svazku obcí Novoborska a vzdal se členství ve Výboru regionálního rozvoje Libereckého kraje.

Zřídil své kanceláře v České Lípě a Okrouhlé a dalším místem pro setkávání s občany bude v Chorušících na Mělnicku, kde si s ním lidé mohou domluvit schůzku. Během jednoho roku ve funkci Jiří Vosecký přijal v kancelářích mnoho občanů, nebo za nimi sám dostavil. Rovněž na webové stránce www.jirivosecky.cz funguje kalendář, kde mohou občané vidět, kde se mohou se senátorem setkat.

Zde jsou zároveň publikovány názory, komentáře a tiskové zprávy senátora Jiřího Voseckého, s nimiž vystupuje i v médiích.

Jiří Vosecký je jakožto člen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku zpravodajem novely občanského zákoníku, která se zabývá zrušením tzv. karenčí doby, to jest, aby zaměstnancům byly nahrazeny také první tři dny nemocenské. Jiří Vosecký přišel s návrhem úpravy novely zákona, tak aby byla karenční doba zrušena, ale zároveň se více finančně nezatěžovali zaměstnavatelé, a spoluzasloužil se také o svolání semináře s odborníky k problematice. (Články k tématu: TZ: Senátor Vosecký (SLK) má pro vyplácení nemocenské lepší řešeníZrušení karenční doby ano. Ale jaká bude kompenzace pro zaměstnavatele?)

Během celého roku pravidelně navštěvuje jednotlivé obce volebního obvodu 36. V nedávné době navštívil senátor Jiří Vosecký např. uprchlický tábor v Bělé pod Bezdězem-Jezové zejména proto, aby hovořil se starostou města Milan Lomozem o tom, co jeho občany v souvislosti s detenčním zařízením trápí. Rovněž shledal, že podmínky v táboře jsou přijatelné, život v táboře připomíná vojenský režim s ostrahou. Vosecký tak odmítá nářky různých neziskových organizací, stejně tak veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, o tom, že by uprchlíci byli drženi v nelidských podmínkách. (Článek k tématu: Uprchlický tábor v Jezové do života Bělé pod Bezdězem nezasahuje, problémem jsou peníze pro zaměstnance i na výuku)

Vedle toho Jiří Vosecký podporuje mnoho regionálních dobrovolnických organizací. Naposledy pomoc směřovala k organizaci Klub onkologických pacientů Českolipská Vesna v čele s paní Evou Barkmannovou. Díky nominaci senátora se Eva Barkmannová právem stala Ženou regionu roku 2015. Kromě toho nominoval osobnosti do soutěže Osobnost roku Libereckého kraje. K jeho velkému překvapení byl také on sám občany do soutěže nominován a byl vyhlášen jako Osobnost roku v kategorii veřejná správa včetně zdravotnictví, školství a sociálních věcí. Podpořil akci Česko svítí modře.

V neposlední řadě se snaží o prezentaci regionu, přičemž se především zaměřuje na sklářství. Na pozvání senátora přijíždějí na Novoborsko vzácní hosté obdivující zručnost sklářů a jejich kvalitní výrobky. Následně se sem často sami vrací i se svými známými nebo kolegy.

Po roce ve funkci senátor Jiří Vosecký stále více naráží na to, že práce senátora má mnoho společného s jeho zálibou ve včelaření: Mnohdy člověk dělá hodně práce, kterou nikdo nevidí a všichni čekají jen na med. Přitom stačí jeden nevhodný déšť během snůšky a z medové sezony nic není…

seminar5

Zrušení karenční doby ano. Ale jaká bude kompenzace pro zaměstnavatele?

Za přítomnosti zástupců z ministerstev, odborářů i zaměstnavatelů se v úterý 22. září 2015 na půdě Senátu uskutečnil seminář ke zrušení tzv. karenční doby. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby zaměstnavatelé propláceli zaměstnancům první tři dny nemocenské. Navrhovatelem zákona je senátor Zdeněk Škromach. Já zastávám funkci zpravodaje. Souhlasím s tím, že zaměstnancům by první tři dny nemoci měly být propláceny. Mám velký zájem, aby novela zákona byla přijatelná pro všechny sociální partnery, rozhodně nesmí hlavní zátěž nést zaměstnavatel, je třeba dospět ke konsenzu a dohodnout se na systému kompenzací zaměstnavatelům. Zároveň ale hájím zájmy zaměstnanců. Už do senátních voleb jsem vstupoval s heslem „pracovat se musí vyplatit“. Současná zákonná úprava není pro pracující příznivá, často vede k tomu, že krátkodobou nemoc buď „přechodí“, nebo čerpají dovolenou.

Připravovaná novela musí být, dle mého názoru, prodiskutována a připravena natolik precizně, aby ji schválila i Poslanecká sněmovna, a nebylo třeba ji v krátké době znovu novelizovat.

Zákon se musí připravit v kontextu jiných. Nyní je například v Poslanecké sněmovně návrh zákona, který by z Velkého pátku učinil státní svátek. Plošně by jej měli proplácet právě zaměstnavatelé. Zákon bude s velkou pravděpodobností schválen. Takže když se hovoří o tom, že zaměstnavatelé mají miliardové rezervy poté, co se v roce 2009 snížily odvody státu na pojistném z 3,3 na 2,3 procenta, právě nový státní svátek by jim je zase sebral.

Ano, ať první tři dny nemocenské hradí zaměstnavatel, ale pak i snižme odvod pojistného. O kolik, to se musí propočítat, stejně tak jako zanalyzovat, zda jít právě touto cestou.

Na semináři k problematice zazněla řada zajímavých názorů.

Většina zúčastněných se shodla, že karenční doba by měla být zrušena – lidé by v prvních třech dnech nemoci měli dostat náhradu mzdy.

Z řad odborářů bylo na semináři poukazováno například na to, že nejsou-li první tři dny nemocenské propláceny, lidé se zdráhají zůstat doma. Nejenže pak nemocný člověk neodvádí stroprocentní výkon, a je tak více náchylný i k pracovním úrazům, nemoc přechází, čímž dále ohrožuje své zdraví a může nakazit zbytek kolektivu.

Jít marodit se nesmí stát přepychem, který si mohou dovolit jen lidé s vyšším platem. Tři dny bez mzdy jsou pro lidi s nízkým příjmem velmi znatelné.

Na druhou stranu se problematika musí řešit systémově a je třeba nalézt adekvátní kompenzaci pro zaměstnavatele. Domnívám se, že by měla vzniknout pracovní skupina, která bude složena ze zástupců všech dotčených stran a kteří budou mít mandát k vyjednávání této novely.

K tématu:

Fotografie: www.senat.cz