beer

Pivní naděje pro cyklisty – Senát jim chce povolit 0,5 promile

Po téměř dvouleté pauze v Senátu znovu ožil návrh, aby cyklisté nebyli pokutováni za jízdu pod mírným vlivem alkoholu. Předložil jej tým 12 senátorů z různých klubů v čele se senátorem Jiřím Voseckým (SLK). Ten byl ostatně i zpravodajem tehdejšího návrhu exsenátora Zdeňka Škromacha.

Celé znění nového návrhu

Předložený návrh zákona je po obsahové stránce v podstatě totožný jako předcházející. Jde cestou tolerování požívání alkoholických nápojů před jízdou nebo během jízdy u osob, které řídí jízdní kolo.

Jedinou změnou je snížení limitu alkoholu, který by měl být tolerován – z původně navrhovaných 0,8 promile na 0,5 promile. Podobně to mají nastaveno v sousedním Německu. V Rakousku či Polsku je limit ještě vyšší. Navrhovaný limit odpovídá zhruba dvěma desetistupňovým pivům nebo skleničce vína.

Dosud u cyklistů platí nulová tolerance alkoholu stejně jako u ostatních účastníků silničního provozu.

Restrikcí jsme nikdy lidi nenaučili, aby se chovali zodpovědně.

Omezující podmínky pro cyklisty zůstaly zachovány z předchozího návrhu:

  • Předně musí jet cyklista na jednomístném kole sám. Tedy nepoveze děti na sedadle pro přepravu dítěte ani nepotáhne přívěsný vozík či připojené dětské kolo.
  • Zároveň k takové jízdě dojde jen na stezkách pro cyklisty, účelových a místních komunikacích nebo silnicích III. třídy.
  • Posledním předpokladem pro využití výjimky ze zákazu požívání alkoholu je požadavek, aby u cyklisty byla zachována schopnost řídit jízdní kolo, tedy konkrétně, aby u něj zjištěný obsah alkoholu nebyl vyšší než 0,5 promile (oproti původním 0,8 promile).

Pokud by cyklista výše uvedené porušil, hrozila by mu pokuta v maximální výši 500 Kč. Dosud hrozí pokuta v rozmezí od 2 500 Kč do 20 000 Kč.

Zároveň bych rád s inspirací v zahraničí prosadil přísné sankce: pokud to cyklista poruší, tak mu seberou řidičák. Kdo řídí a má 0,7 promile, dostane zákaz řízení na dva měsíce. U 0,8 promile na tři měsíce. Od jednoho promile na rok. Od 1,5 promile na deset let, bez diskuze. Takové jsou možnosti. Navíc pokud by ale cyklista způsobil dopravní nehodu, vztahovaly by se na něj sankce jako na ostatní účastníky silničního provozu.

Nutno také připomenout, že návrh koresponduje s mým přesvědčením „zákonů pro lidi“, neboť i tato úprava vznikla z iniciativy samotných občanů, kteří po celé republice sesbírali více jak 10 tisíc podpisů. Do Senátu ji pak dokonce až z Moravy dovezl jeden odvážný cyklista. Nejedná se tedy o žádný náš výmysl „od stolu“. Je zřejmé, že rekreační sportovci se rádi při výletě na kole osvěží dobře vychlazenou desítkou či okoštují decku dobrého moravského vína. Ostatně si také od návrhu slibujeme zatraktivnění moravských cyklostezek protínajících tamní vinice a zvýšení turismu v oblastech.

Zákon už jednou Senátem prošel, ve Sněmovně pak ale spadl pod stůl, protože skončilo funkční období a nikdo jej pak znovu nevynesl na světlo. Předchozí podobný poslanecký návrh v roce 2015 dolní komora zamítla.

Nyní se pro v prvním čtení na schůzi Senátu ve středu 25. dubna vyslovily více než dvě třetiny senátorů. Návrh poputuje k diskuzím do výborů, poté ho v horní komoře čeká ještě druhé čtení. Teprve pak se jím budou zabývat poslanci. Věřím ovšem, že norma dostane zelenou.

Návrh vyvolal bouřlivou debatu. Jeho podporovatelé tvrdí, že se nic nezmění, navíc Česko je jednou z mála zemí EU s nulovou tolerancí k alkoholu. Odpůrci se naopak bojí, že se pak na cyklostezkách začne pít ještě více a cyklisté pak budou ohrožovat ostatní – zejména děti. Také se jim nelíbí a považují za nebezpečné, že by se po pivu mohlo vyjet na silnice 3. třídy.

Nicméně nutno se na věc podívat také realisticky a s rukou na srdci si přiznat, kdo dnešní nulovou toleranci v cyklistickém sedle skutečně dodržuje…

K tématu

wedding-ring-1435725-1280x960

S vysokou rozvodovostí lze bojovat prevencí, zaznělo na konferenci v Senátu

V pondělí 16. dubna se na půdě Senátu uskutečnil už 17. ročník mezinárodní konference o rodinné politice. Letos si kladl za cíl odpovědět na otázku, zda „Mohou opatření rodinné politiky ovlivňovat rozvodovost?“ Diskutovalo se o dopadech rozvodovosti na společnost, ale především z druhé strany o tom, jak společnost, potažmo stát, může vysoké rozvodovosti (v České republice v posledních letech oscilující kolem 46 %) zamezit. A to zejména s ohledem na dopady na dítě – rozvodem rodičů je postiženo kolem 23 tisíc dětí, ať už zůstane s kýmkoliv z rodičů, plnohodnotnou výchovu postrádá. Za velice přínosný považuji vhled, jak s problematikou pracují naši sousedé v Německu, zaměřují se na prevenci rozvodovosti.

Konference: Mohou opatření rodinné politiky ovlivňovat rozvodovost?

Konferenci pořádal Národní centrum pro rodinu a Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR ve spolupráci s Rodinným svazem Institut für Ehe und Familie a Hanns Seidel Stiftung. Gestorem akce za zdravotnický výbor byl senátor Jiří Vosecký.

Velice zajímavé přednášky si připravili:
  • Daniela Kovářová, advokátka, šéfredaktorka odborného časopisu Rodinné listy, prezidentka Unie rodinných advokátů: Vliv společenského klimatu na rozvodovost)
  • Pavel Rataj, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy: Je manželství symbolem stability soužití?
  • Franz Thurmaier, Institut für Forschung und Ausbildung in Kommunikationstherapie e. V., Mnichov, SRN: Zahraniční příklad primární prevence vzniku poruch ve vztazích a rozvodů: 25 let EPL (Vzdělávací program partnerství) a Zahraniční příklad primární prevence vzniku krizových jevů v partnerském soužití: Následné programy a nové cesty medializace
  • Hana Heindorferová a PhDr. David Cichák, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Liberec: Důsledky rozvodu z pohledu nejlepšího zájmu dítěte
  • Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.: Soudem nařízené nedobrovolné terapie u rodičů válčících o dítě

Palčivé téma do Jednacího sálu Senátu přilákalo téměř sto lidí.

Cílem diskuze bylo poskytnout podněty senátnímu Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku pro budoucí legislativní iniciativu.

Vliv zákona

Advokátka JUDr. Daniela Kolářová se ve svém příspěvku zamýšlela nad tím, zda lze rozvodovost ovlivnit právním ustanovením. Hovořila o emancipaci, rovnoprávnosti mužů a žen, hormonální antikoncepci i o tom, že v současnosti muži nemají důvod vstupovat do manželství. Dříve bylo podle ní manželství daní za sex. Svým projevem rozčílila jednoho z přítomných. Podle ní paseku nadělal také nový občanský zákoník operující s tím, že každý člověk má právo na štěstí a všechny cesty jsou dobré, stejně tak že každý rodič má právo vychovávat své dítě a zároveň je dítěti přiřknuto participační právo, tedy aby dítě bylo seznámeno se vším, co se ho týká a také mělo se vyjádřit. Jen doufá, že se tím soudci nebudou dogmaticky řídit.

V reakci na ni se o slovo přihlásil Ing. Jiří Fiala, předseda o.s. K 213, s myšlenkou, že rozvod musí přestat být výhodný. Manželství je podle něj týmovou spoluprací, a pokud do ni nehodlá jeden z partnerů investovat, ať se nežení nebo nevdává. Obecně je mínění, že rozvodem více trpí ženy, ale podle něj 90 % žádostí o rozvod podle něj podávají ženy. Mnohdy jsou pak jako násilníci popotahováni muži a ženy chtějí získat vše – děti i majetek.

Nezbytná komunikace

Mgr. Pavel Rataj se dotkl emocí přítomných, když na úvod promítl dvě videa. S odkazem na možnost párové terapie podotkl, že spokojenější jsou v partnerství a snáze překonávají překážky ti, jež ho berou jako cestu, než ti, co stále hledají harmonii. Pozitivním poselstvím je, že návod na spokojený vztah existuje. Ale záleží na tom, jaká máme od vztahu očekávání. Neshody jsou většinou chybou komunikace. Důležité je na také pohlížet z toho pohledu, že to, jak spolu rodiče (ne)umí komunikovat, si s sebou do dospělosti odnáší i jejich potomek. Partneři by si měli uvědomit, že ve vztahu neexistuje objektivní pravda, komunikaci ovlivňují pocity a emoce. A jakmile nejsou schopni se rodiče domluvit, prakticky postrádají rodičovské kompetence.

A jak rodiny podpořit, aby o svůj vztah více pečovali? Dát těm, které spolu žijí dlouhodobě, možnost čerpat výhod rodinné politiky.

Variantou před rozvodovým stáním může být terapie či mediační proces. Jakmile do vztahu vstupují advokáti a peníze, přichází bojová nálada.

Je tu ale i problém doby, kdy mladí lidé dostávají příliš od rodičů a pak si ničeho tolik neváží. Nemusí kvůli ničemu trpět. Starší generace byla zvyklá leccos vydržet, byla tolerantnější. Dnes lidé vše hned řeší útěkem. S touto myšlenkou se zcela ztotožňuji. Dříve lidé řešili daleko palčivější problémy, aby zajistili rodinu, dnes žijeme v blahobytu a máme čas zabývat se hloupostmi.

V posledních letech se doba zrychlila ve všech ohledech a bude chvíli trvat, než se společnost s tímto skokovým pokrokem sžije. Až 60 % žen si stěžuje, že na vztah nemají tolik času, kolik by si přály.

Přitom manželství má smysl i v 21. století, může být stabilizujícím prvkem, ale ne tím hlavním.

Párové programy

Velice osvěžující a inspirativní bylo hned dvojí vystoupení doktora Franze Thurmaiera z mnichovského Institutu pro výzkum a vzdělávání v komunikační terapii. Ten prakticky navázal na kolegu Rataje v otázce nutnosti spolu umět komunikovat a být vybaven arsenálem komunikačních dovedností, abych byl schopen překonávat různé fáze partnerského vztahu. Samozřejmě je neméně důležité, aby k sobě partneři na začátku cítili lásku a měli dost společného, i když doba je taková, že jsme náročnější – na sebe i na partnera. Velký vliv na ztroskotání partnerství má špatná komunikace.

Proto se v Německy už řadu let zaměřují na podporu párové komunikace – nese název EPL. Jedná se o jakýsi učební program, v němž se partneři mají naučit lépe vyjadřovat s cílem omezit nedorozumění a umět přesně popsat své potřeby a přání. Nezávisle na tématu by se partneři neměli zraňovat a měli si k sobě uchovat vzájemný respekt. K dispozici jim jsou studijní materiály i „zážitkové“ víkendy.

Poněkud úsměvněji působí speciální mobilní aplikace pro páry, která kromě edukace v oblasti mezipartnerské komunikace nabízí generátor komplimentů nebo nástěnku výtek.

Programy existují, jen je potřeba vymyslet, jak je použít a jak je propagovat. V Německu si je – ukazujíce na statistiky – pochvalují.

Další věc ovšem také je, že pokud se pár v Mnichově rozvede, octne se prakticky na hranici chudoby, protože jsou tu velmi vysoké nájmy, na které sami jednotlivci nedosáhnou. Jenže pak může pokračovat nešťastný vztah. Lépe se zaměřit na prevenci.

Partneři a rodiče

Mgr. Hana Heindorferová a PhDr. David Cichák z liberecké Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, podobně jako psycholog PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. hovořili o dopadech rozvodů na děti. Je jednoznačné, že právě děti jsou tím stěžejním motorem, proč je nezbytné se vysokou rozvodovostí zabývat.

Opět se nepřímo hovořilo o nezbytnosti párové komunikace. Neboť i když se partneři rozejdou, stále zůstávají rodiči a měli by tak nadále fungovat. Je nezbytné oddělovat tyto dvě role. Pokud tomu tak není, útrapy padají právě na hlavu dítěte, které spory rodičů trpí a ocitá se mezi mlýnskými kameny.

Místo toho, aby spolupracovali, ještě více emoce dítěti zamotávají.

Závěrem

17. ročník mezinárodní konference o rodinné politice přinesl řadu cenných faktů a upozornil na oblasti, na které bychom se do budoucna měli pro snížení rozvodovosti nejvíce zaměřit. Na příkladu z Německa vidíme, že prevence přináší výsledky. Je před námi ovšem velký kus práce. Jakožto ženatý od roku 1979 nemám s rozvodem osobní zkušenost, ale dovolím si nastínit, že na zlepšení komunikace ve vztahu může každý z nás začít pracovat právě teď. Bez ohledu na to, jaká a kdy opatření rodinné politiky nastanou.

family-fall-photo-1385015

Konference: Mohou opatření rodinné politiky ovlivňovat rozvodovost?

V pondělí 16. dubna 2018 od 10 hodin se v Jednacím sále uskuteční už XVII. mezinárodní konference o rodinné politice – tentokrát na téma „Mohou opatření rodinné politiky ovlivňovat rozvodovost?“.

 

Konferenci pořádá Národní centrum pro rodinu a Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR ve spolupráci s Rodinným svazem Institut für Ehe und Familie a Hanns Seidel Stiftung. Gestorem akce za zdravotnický výbor je senátor Jiří Vosecký.

Cílem konference je reflexe problému v jeho širších souvislostech. Přední odborníci se budou zabývat jak dopady rozvodovosti na společnost a na děti, tak úskalími současné rozvodové praxe v kontextu současného vnímání manželství. Reflexe má podpořit zejména taková opatření, která by pomohla eliminovat příčiny rozpadu vztahů v rodině. S příkladem dobré praxe primární prevence vzniku poruch ve vztazích nás seznámí vedoucí německého Institutu pro výzkum a vzdělávání v komunikační terapii.

 

Polovina manželství nevydrží

Populace České republiky dlouhodobě roste. Od roku 2003 byl růst populace přerušen pouze jednou, v roce 2013. Děje se tak jak vlivem nově narozených dětí, tak zahraničním stěhováním.

Na první pohled dobrou zprávou může být, že pozitivní trend se týká i míry rozvodovosti, byť v mírném tempu. Rozvodu ubývá (viz tabulka níže), zato v oblasti nových sňatků jsme se už opět přehoupli přes 50 tisíc ročně, což se naposledy povedlo v roce 2005 a pak počet svateb spíše opadal. Na nejnižší hranici – 43 499 svateb – jsem se dostali v roce 2013. Průměrné manželství v Česku trvá zhruba 13 let, nejčastěji ovšem 6 let.

I tak je téměř 50procentí rozvodovost podílem vysokým a běžná délka trvání svazku nijak závratná.

V míře rozvodovosti totiž patří Češi k nejhorším v Evropě. Podle Eurostatu je Česko v počtu rozvodů přepočtených na počet obyvatel páté nehorší v Evropě. Hůře už jsou na tom jenom Dánové, Litevci, Švédové a rekordní Lotyši s 3,5 rozvody na tisíc obyvatel.

Naopak v Austrálii dosahuje míra rozvodovosti „jen“ 43 %, v USA dokonce 41 %. Příklad bychom si měli vzít ze Říma a Italů vůbec, protože v Římě trvá manželství v průměru 18 let a rozvodovost Itálie je jen na 31 procentech.

Co za neochotou se brát a za tak vysokou rozvodovostí stojí?

Jednak je to tíhnutí k individualismu a touze po svobodě v podobě života single. Mladí lidé před zakládáním rodiny upřednostňují cestování a kariéru. Zároveň se změnily jejich návyky, pronikají sem tendence ze západu žít jen tak na hromádce. Další věc je také odklon od církve zapříčiněný minulými režimy.

Co se důvodů rozvodů týče, nejčastějšími důvody je rozdílnost povah, názorů či zájmů. Méně zřídka se objevuje nevěra, alkoholismus nebo sexuální neshody. Podle statistiků se nejvíc opakovaně rozvádějí lidé se základním vzděláním.

Každoročně rozvody rodičů trpí více než 20 tisíc nezletilých potomků.

Nejen pro děti, ale i pro státní politiku a ekonomiku jsou stabilní svazky výhodné. Proto stát, jemu podřízené instituce a další subjekty se snaží prosazovat opatření na podporu rodin například ve formě zkrácených úvazků či daňových zvýhodnění nebo firemních školek a home officů.

Každý rok u nás probíhá Národní týden manželství, letos to bylo mezi 12. a 18. únorem, který se snaží vyzdvihnout benefity této instituce.

Já sám žiji v manželství od roku 1979 a máme 2 syny. Manželství považuji za symbol stability soužití. Doba nás bohužel žene k tomu, že staré věci neopravujeme, ale vyhazujeme a pořizujeme si nové. To se bohužel odráží i do manželství. Tento trend je potřeba obrátit a podporovat naopak společenskou náladu takovou, že na vztahu je potřeba neustále pracovat, hýčkat si jej a nebalit kufry a nehledat útěchu jinde s prvním sebemenším problémem.

Je třeba si uvědomit, že jako rodiče už nemáme zodpovědnost jen za sebe, ale také za naše děti. Jak říká paní psycholožka Honzíková „Ideální pro výchovu dítěte je úplná, dobře fungující rodina, která uspokojuje základní psychické potřeby dítěte. V rodině neúplné nebo nově vzniklé to je možné také, ale je to těžší.“

 

Co všechno může udělat pro stabilitu rodiny stát a opatření rodinné politiky? Přijďte diskutovat do Senátu v pondělí 16. dubna. Program naleznete na konci článku.

 

Úhrnná rozvodovost v procentech, počet rozvodů a počet sňatků ve vybraných letech
Rok Úhrnná rozvodovost Počet rozvodů Počet sňatků
1950 12,1 11.312 95.166
1960 15,9 12.970 74.173
1970 26,1 21.516 90.624
1980 30,7 27.218 78.343
1990 38 32.055 90.953
1995 38,4 31.135 54.956
2000 41,4 29.704 55.321
2005 47,3 31.288 51.829
2010 50,0 30.783 46.746
2011 46,2 28.113 45.137
2012 44,5 26.406 45.206
2013 47,8 27.895 43.499
2014 46,7 26.764 45.575
2015 46,7 26. 083 48.191
2016 45,2 24.996 50.768
2017 (1-9) 18.927 45 596
Zdroj: Český statistický úřad

 

Komentář ČSÚ (zhodnocení 2016)

Počet sňatků po sedmi letech opět překonal hranici 50 tisíc, když v průběhu roku 2016 obyvatelé Česka uzavřeli 50,8 tisíce manželství, o 2,6 tisíce více než předešlého roku. Nejvíce sňatků se konalo v červnu (9,2 tisíce), nejméně v lednu (1,0 tisíce). Meziročně přibylo jak sňatků svobodných, tak rozvedených a ovdovělých osob. Vyšší byla také úroveň sňatečnosti svobodných i rozvedených. Nejčastějším věkem ženicha bylo 30 let, u nevěsty 28 let.

Soudy České republiky vydaly v roce 2016 rozhodnutí o rozvodu 25,0 tisíc manželství, o 1,1 tisíce méně než v roce 2015. Rozvod se z 58,9 % týkal rodin, kde žily nezletilé děti. Převažovaly v nich rodiny s jedním dítětem (7,5 tisíce) a se dvěma dětmi (6,4 tisíce). Intenzita rozvodovosti byla nejvyšší v období tři až šest let od uzavření manželství. Úhrnná rozvodovost se podle předběžných výpočtů v roce 2016 meziročně mírně snížila na 45 % při průměrné délce trvání manželství při rozvodu 13,1 let.

 

Program konference:

9.30 hod. Registrace
10.00 hod. Slavnostní zahájení konference
10.30 hod. Vliv společenského klimatu na rozvodovost (JUDr. Daniel Kovářová, advokátka, šéfredaktorka odborného časopisu Rodinné listy, prezidentka Unie rodinných advokátů)
11.00 hod. Je manželství symbolem stability soužití? (Mgr. Pavel Rataj, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Praha)
11.30 hod. Zahraniční příklad primární prevence vzniku krizových jevů v partnerském soužití (Dr. Franz Thurmaier, Institut für Forschung und Ausbildung in Kommunikationstherapie e. V., Mnichov, SRN)
12.00 hod. Diskuse
12.30 hod. Přestávka – občerstvení
13.15 hod. Vztahy na dálku (řečník osloven)
13.45 hod.  Důsledky rozvodu z pohledu nejlepšího zájmu dítěte (Mgr. Hana Heindorferová a PhDr. David Cichák, Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Liberec)
14.15 hod. Soudem nařízené nedobrovolné terapie u rodičů válčících o dítě (PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D.)
14.45  hod. Diskuse a závěr

Přihlásit se k účasti na konferenci můžete na tomto odkaze do 11. 4. 2018.

nahled babis

Předseda Vlády ČR podpořil senátorskou petici za urychlení dostavby obchvatu České Lípy

Důležitý projekt budování západního obchvatu České Lípy by se měl urychlit. Vyplynulo to z jednání při návštěvě Vlády ČR v Okrouhlé, kde uzavřenou propojkou právě obchvat začíná. Tato propojka byla dostavěna před 30 lety.

Stáhněte si petici za dostavbu západního obchvatu České Lípy

Senátor Vosecký iniciuje petici za urychlení stavby západního obchvatu České Lípy

29136637_1996247860402565_6469841354900897792_oPřivítal jsem zde již třetího premiéra, který prohlásil, že je tato dopravní stavba prioritou. U dvou předchozích vždy ze slibů sešlo a garantovaná pomoc se nekonala. Proto jsem se rozhodl požádat Andreje Babiše o podepsání petice za urychlení dostavby západního obchvatu České Lípy. Situace v České Lípě je kritická, protože se jedná o jedno z mála měst, kde veškerá doprava prochází středem města. Nejedná se o problém pouze v dopravních zácpách, které se naplno ukázaly při rekonstrukci komunikace v Pihelu a Chotovickém kopci, denně totiž městem projede kolem 15 tisíc automobilů. Nebezpečím pro obyvatele je i vysoké množství prachu a smogu v ovzduší způsobené právě nadměrnou dopravou. Rizikem je rovněž převážení nebezpečných látek středem města.

Všichni přítomní tyto argumenty respektovali a souhlasili s nimi. Pan premiér se dokonce podivoval, proč zde za dostavbu této klíčové stavby lidé nedemonstrují. Vysvětlil jsem mu, že petice, jako občanská iniciativa, je jedním z nejsilnějších nástrojů občanů pro dosažení cíle. Premiér petici podepsal, společně s ministrem dopravy, ministryní financí a dalšími ministry, představiteli ŘSD a dalšími.

Podání_rukyBěhem podepisování jsem ještě pana premiéra a ministra dopravy informoval, že je nutné zařadit tuto stavbu na seznam vládních prioritních položek, kde aktuálně schází a za což mnoho let bojuji. To mi pan ministr dopravy Dan Ťok slíbil a dodal, že stavba dostane ministerskou výjimku, která celou přípravu stavby urychlí minimálně o rok, a zajistí financování. Na to jsme si podali ruku a pro mě je to slib, který nyní platí. Předpokládaná částka na stavbu je odhadována na dvě miliardy korun bez DPH.

„Dneska říkáme, že stavby, které budou připraveny, budou profinancovány a budou se stavět. Tady máme velkou výhodu, že nemusíme dělat EIA, prošlo nám zjišťovací řízení, zpracovává se dokumentace pro územní rozhodnutí. Jakmile tohle bude, tak dám výjimku a budou se vykupovat pozemky,“ doplnil Ťok.

Udělením výjimky se celý proces zrychlí. Tento velký úspěch, který se podařil, ale neznamená, že v tlaku na Vládu ČR a úředníky, kteří mají celý projekt na starosti, polevím. Právě naopak! Již nyní mám připravené další kroky, o kterých budu v následujících dnech a týdnech informovat.

novyborobchvat

sorrow-1471326

Narovnaná diskriminace: dávky budou pro všechny postižené

Senát na své 12. schůzi schválil návrh zákona, který jsme podali společně s kolegou Vladimírem Plačkem (ČSSD), o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Společně jsme poukázali na to, že při loňském zvyšování příspěvků postiženým na mobilitu a speciální pomůcky se jaksi pozapomnělo na ty, kteří žijí v pobytových zařízeních sociálních služeb, domovech pro handicapované osoby nebo v domovech pro seniory. Z technických důvodů bylo třeba s narovnáním chyby přijít až po říjnových volbách.

Nyní by na příspěvky měli mít stejný nárok již všichni.

Podrobnější uvedení do problematiky: Postižení si mají polepšit, ale ne všichni. To je diskriminační

fontana

Staňte se součástí Hasičské fontány!

HASIČSKÁ FONTÁNA PRAHA 2018

SOBOTA 2. ČERVNA 2018 – 22:00 HODIN

RAŠÍNOVO A HOŘEJŠÍ NÁBŘEŽÍ – JIRÁSKŮV A PALACKÉHO MOST

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

www.hasicskefontany.cz

Více než 1 000 dobrovolných i profesionálních hasičů ze všech krajů České republiky zamíří v sobotu 2. června do hlavního města, aby zde vzdali poctu československému státu a na motivy symfonické básně Vltava z cyklu Má Vlast společně vytvořili největší hasičskou vodní fontánu na světě. Vltava se díky hasičským stříkačkám doslova ve 22 hodin vzedme do vzduchu a za doprovodu světel a hudby vytvoří unikátní a dosud nevídaný vizuální zážitek, kdy se před diváky odehraje světelný koncert a vodní balet několika tisíců kubických metrů vody v jednom okamžiku.

Nenechte si ujít tuto jedinečnou podívanou, co víc, coby člen družstva dobrovolných nebo profesionálních hasičů se na tvorbě tohoto unikátního zážitku při příležitosti 100 let české státnosti můžete podílet – být jedním ze 200 pětičlenných družstev. Protože chceme zviditelnit a vyzdvihnout práci hasičů napříč Českou republikou, budou družstva zastoupena rovnoměrně z celé země, půjde o 2 až 3 družstva z každého ze 77 okresů.

Veškeré organizační podrobnosti a požadavky jsou uvedeny na www.fontanapraha2018.cz. Přihlášku je nutné podat do 28. února 2018.

K organizačnímu zajištění provedení hasičské fontány byl založen spolek Hasičské fontány z.s., ve kterém jsou zastoupeny osobnosti, které mají dlouholeté zkušenosti s realizací hasičských fontán. Projekt je podporován předsedou Senátu Milanem Štěchem, senátorem Jiřím Voseckým, ministerstvem vnitra, Hasičským záchranným sborem ČR, hejtmanem Ústeckého kraje a Asociací krajů. Mediálně se ho rozhodla podpořit Česká televize.

font1Propagace práce hasičstva jinak

Podstatou akce je uspořádání „živé“ vodní fontány tvořené věcnými prostředky požární ochrany (požární čerpadla, požární hadice, požární proudnice), jejíž jednotlivé kompaktní vodní proudy budou obsluhovat uniformovaní hasiči v duchu hudební choreografie za podpory světelných efektů.

V roce 2018 budou probíhat po celé republice oslavy na téma 100 let státnosti a této příležitosti bychom chtěli využít pro uspořádání hasičské akce republikového významu, kdy cílem akce Hasičská fontána Praha 2018 je propagace práce hasičstva České republiky tak trochu jinak. Každý hasič je hrdý na to, co dělá. Každodenní prací naplňuje motto: Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospěchu a sobě ku cti. Prestiž hasičů je občanskou veřejností vnímána jako velmi vysoká.

Ke stažení: Oslovovací dopis – velitelům a zřizovatelům jednotek PO

havlicek zakupy_postcard

Jiří Pačinek, Hedvika Zimmermannová, Divadelní spolek Havlíček. Podpořte osobnosti regionu

Do ankety Osobnost roku Libereckého kraje každoročně nominuji občany z Českolipska, Hrádecka, Chrastavska, kteří se významnou měrou zasloužili o rozvoj naší oblasti.

Také letos jsem vybral tři pozoruhodné zástupce. Budu velice rád, pokud je podpoříte svým hlasem. Učinit tak můžete do 9. února.

  • V kategorii Podnikání a management jsem nominoval Jiřího Pačinka.
  • V kategorii veřejná správa jsem nominoval Hedviku Zimmermannovou.
  • V kategorii kultura jsem nominoval Divadelní spolek Havlíček Zákupy.

 

Jiří Pačinek (Podnikání a management)

IMG_1863 (2)Je jedním z nejlepších současných českých sklářů zaměřených na hutní sklo. K vytvoření jeho osobitého stylu silně přispěl čas strávený ve Sklárně AJETO, kde se projevil jeho silný talent a zručnost. Jeho práce udivují často až sochařským pojetím, a to ať už jde o volné plastiky zvířat a figur, nebo užité předměty jako jsou vázy, mísy a poháry.

Jiří Pačinek před několika lety založil vlastní sklářskou huť – Pačinek Glass – v Lindavě, kde žije.

Spolupracoval s řadou špičkových výtvarníků, designérů a architektů, např. s Reném a Miluší Roubíčkovými a Bořkem Šípkem.

Hlasujte, prosím, pro Jiřího Pačinka, zde.

Hedvika Zimmermannová (Veřejná správa)


Je farářkou Církve československé husitské v Hrádku nad Nisou a od roku 2007 také ředitelkou diakonie ČHC. Diakonie se tehdy nacházela ve složité situaci, a to Hedvika Zimmermannová vnímala jako výzvu. Postupně se podařilo zakládat nová střediska a pomáhat tam, kde bylo třeba: především v sociální sféře, ale i při povodních a dalších živelných katastrofách.

Nyní Hedvika Zimmermannová vede dvanáct středisek, které se věnují široké škále sociálních činností a služeb: od domácí hospicové péče a domovů pro seniory, přes zařízení věnující se lidem s handicapem až po volnočasová zařízení pro děti a mládež i seniory.

Její dobročinnost je obdivuhodná.

Hedviku jsem proto před časem navrhoval také na ocenění Žena regionu.

Hlasujte, prosím, pro Hedviku Zimmermannovou zde.

 

Divadelní spolek Havlíček Zákupy (Kultura)

Spolek je nejstarším českým ochotnickým spolkem na Českolipsku.

Už 23. června 1923 byl založen divadelní odbor Národní jednoty severočeské v Zákupech. Na něj zákupský „Havlíček“ navazuje. Každoročně se účastní oblastních divadelních přehlídek „Josefodolské divadelní jaro“ v Josefově Dole, dvakrát vystupoval na národní přehlídce „Krakonošův divadelní podzim“ ve Vysokém nad Jizerou.

havlicek zakupyJeho členové pravidelně na přehlídkách získávají ceny za herecké výkony, dvanáct členů je nositelem Zlatého odznaku Svazu českých divadelních ochotníků, tři Čestného uznání V. K. Klicpery, jeden Zlatého odznaku J. K. Tyla a jeden Zlatého harlekýna.

Hlasujte, prosím, pro divadelní spolek Havlíček Zákupy zde.

 

Předešlé ročníky

nahled

Celoživotní láska ke sklu: Vlastimil Dvořák – seznamte se

dvorakVe středu 27. září, v předvečer Dne české státnosti, byly ve Valdštejnském paláci již pošesté slavnostně uděleny Stříbrné pamětní medaile Senátu. Do podobných akcí pravidelně a rád nominuji významné osobnosti Novoborska a Českolipska, abych poukázal, že tu máme celou řadu šikovných lidí, kteří by neměli unikat pozornosti, a projevil hrdost na kraj, v němž žijeme.

Proto zde byl také oceněn pan Vlastimil Dvořák z Nového Boru, autor řady patentů, celoživotní sklář, který se zasloužil o rozvoj tohoto krásného řemesla nejen v regionu.

Tradice udělování Stříbrné pamětní medaile Senátu u příležitosti Dne české státnosti 28. září byla založena v roce 2012. Cílem je vyjádřit úctu horní komory parlamentu lidem, kteří udělali a jistě ještě udělají pro tuto zemi mnoho a které stát a společnost dostatečně nedoceňují. Smyslem medaile je symbolicky odměnit nejen celoživotní dílo konkrétních lidí, ale i jedinečné mimořádné výkony, ať už celostátního či mezinárodního významu, a to ze světa vědy, kultury, sportu a společenského života.

Příběh Vlastimila Dvořáka

Pan Vlastimil Dvořák se narodil v roce 1924 v Práchni mezi Novým Borem a Kamenickým Šenovem. Jeho otec i oba dědečkové a strýcové byli skláři, tatínek pracoval jako sklářský mistr ve sklárně fy Štěpán – Hrdina v Práchni, zemřel bohužel velmi mlád, když bylo malému Vlastimilovi 8 let.

Do sklárny se poprvé podíval ve svých 6 letech, když o prázdninách nosil otci svačinu. Už tehdy si zkoušel, jaké to je nabrat si na píšťalu žhavou sklovinu a vyfouknout si třeba „kelbl“ (základ každého sklářského výrobku. Jelikož vyrůstal mezi skláři, nedovedl si představit, že by se kdy věnoval něčemu jinému. Po obecné a měšťanské škole nastoupil na odbornou školu sklářskou se zaměřením na technologii v Kamenickém Šenově. Poté dostal nabídku ze sklárny v Otvovicích u Kralup nad Vltavou, nicméně laboratoř si musel z Prahy vybavit sám. Později byl pověřen řízením výroby plynu pro sklárnu a už v 17 letech měl pod sebou řadu lidí. V této sklárně také získal důležité razítko, které ho svým způsobem ochránilo před válkou, protože nemusel odjet pracovat do bombardovaného Berlína. Tak moc se chtěl ve zdraví dočkat konce války. I když na jejím konci byl svědkem bombardování měst spojenci a letecký poplach s nutným opuštěním sklárny a schováním se v hustém křoví byl téměř na denním pořádku.

Po válce, hned 3. prosince 1945, se Vlastimil Dvořák rozloučil s Otvovicemi a vrátil se domů do Kamenického Šenova. Záhy ale musel nastoupit na vojnu do Prahy. Po ní se v roce 1948 oženil.

S manželkou se odstěhovali do Antonínodolu u Jihlavy, kde působil ve sklárně jako vedoucí laboratoře. Ale dlouho tam nevydržel. Po válce se totiž znárodňovaly sklárny, a tak vznikl podnik Severočeské sklárny. Odtud přijal nabídku dělat ředitele v Kamenickém Šenově (1951 – 1956), měl na starosti zavádění a provozování výroby optického skla, musel se hodně učit. V roce 1956 byl jmenován technickým náměstkem podniku Severočeské sklárny ve Svoru, později přemístěným do Nového Boru.

Kvůli intrikám bývalého kamaráda angažovaného v KSČ ale po pěti letech o funkce přišel. Naštěstí ho jeho nástupci nechali v podnicích dále pracovat. V Šenově fungoval jako technolog a ve Svoru jako technický náměstek na podnikovém ředitelství. To se psal rok 1956.

Evropská úroveň

V podniku Severosklo pracoval 21 let – nejprve 9 let ve funkci technického náměstka, v letech 1965 až 1977 jako podnikový ředitel. V roce 1956 už měl dost zkušeností, aby mohl narýsovat budoucnost podniku na dalších 10 let, která znamenala přechod výroby k totální technologické modernizaci výroby optického skla, především brýlových protislunečních skel, skel pro dálniční, drážní a leteckou signalizaci, skel pro noční vidění, mikroskopických skel pro výzbroj tanků a dělostřeleckých zaměřovačů.

Pro každou ze tří skláren (Svor, Skalice a Kamenický Šenov) udělal nástin rozvoje a poté se věnoval konkrétním plánům. Výroba ve sklárnách byla postupně zmechanizována a přeorientována na moderní výrobu. Ve výrobě protislunečních, brýlových a speciálních skel se sklárny dostaly na evropskou úroveň. Díky tomu, že uměl německy (a také díky RVHP), mohl si vyměňovat zkušenosti a technologické postupy se sklárnou v Jéně ve východním Německu. Spolupracoval i s francouzskou jedničkou Corning.

Další vzdělání si doplnil až při práci poté, co složil maturitu (r. 1956) na Průmyslové škole sklářské v Novém Boru. Nejprve absolvoval kurz na Vysoké škole chemicko-technologické, poté při VŠE v Praze, dálkové studium tehdy ještě nebylo možné. Účastnil se odborných školení. Příležitost vysokoškolského studia dostal až v roce 1972, kdy byl přijat k externímu studiu na VŠST v Liberci, ale již byl příliš unavený, navíc musel v letech 72-74 absolvovat tzv. Univerzitu marxismu-leninismu, a tak přihlášku zrušil.

V letech 1951 – 1975 byl nestraníkem – výjimkou. Ale nakonec musel jako vedoucí závodu do strany stejně vstoupit, aby „unikl pozornosti“. Nechtěl opustit práci, kterou měl tak rád. Nikdy se ale neangažoval víc, než bylo nezbytně nutné. Díky tomu ale nakonec získal spoustu známostí mezi odborníky. Byl ve funkci Krajského výboru silikátové společnosti, v této práci pokračoval ještě řadu let po roce 1989 pod hlavičkou Sklářské společnosti.

Při reorganizaci, když byl založen také Výzkumný ústav Sklo Unionu v Teplicích, dostal nabídku stát se jeho ředitelem, působil zde až do důchodu v roce 1986 a nakonec ještě externě až do roku 1996.

20436_7f9a15562eb9630d0f648b47119288ef_bigSpolupracoval s řadou vědců a při Akademii věd v Praze, podílel se na vývoji prototypové linky na výrobu optických vláken.

Obor optické sklo, kterým se zabýval, byl v naší republice ve sklářství jedinečný, používali se nejmodernější technologie a kvalita výroby byla na špičkové úrovni, z (jeho) zkušeností čerpali i kolegové z jiných podniků.

Foto: www.senat.cz

Další osobnosti regionu

jv2

Zákonodárci by neměli sedět na dvou židlích zároveň

Opouštět posty kvůli kumulaci funkcí se politikům moc nechce (novinky.cz, 14. 6. 2017)

Většina senátorů má druhou práci. Hlasovat nestíhají, náhrady však berou (idnes.cz, 5. 1. 2017)

V posledních týdnech se stále častěji diskutuje problematika „kumulace funkcí“ viz výše. Skupina států proti korupci při Radě Evropy (GRECO) navrhla vládě tuto věc řešit tak, aby žádný poslanec ani senátor nemohl „sedět na dvou židlích zároveň“. Podle ní by v Senátu ani ve Sněmovně neměl figurovat žádný starosta ani hejtman, ale ani člen rady. Tedy aby mandát poslance a senátora nebyl slučitelný s jakoukoliv funkcí ve výkonné moci.

Podle protikorupční skupiny není spojení: parlament – vláda – místní samospráva zcela v pořádku, protože tu vzniká silné napojení jednotlivých zákonodárců na regionální politiku.

Další věc je, že práce a činnost senátora a poslance vyžaduje vysokou míru koncentrace a s tím souvisejícího času, a další funkce pozornost jen ubírá. Neboli: nelze se více věcem věnovat naplno, dobře a tak, jak by bylo žádoucí. Za dvě pozice pak logicky dotyční pobírají dva platy – a není tedy divu, že se možný utrum řadě poslanců a senátorů nelíbí.

Na jednání Senátu mám cca 85% přítomnost. Bohužel někdy se musím omluvit z důvodu služební cesty..

V 10. funkčním období (2014-2016) senátor Jiří Vosecký hlasoval:

Pro: 588, proti: 22, zdržel se: 132, nepřítomen: 163, tajné: 0.
Celkem hlasování: 905

Zdroj: senat.cz

Stojím na straně protikorupční skupiny – funkce dle mého názoru kumulovat nelze. Každý by měl sedět pouze na jedné židli.

Už do senátních voleb 2014 jsem vstupoval s krédem „senátorem na plný úvazek“. Přesto, že hnutí Starostové pro Liberecký kraj v komunálních volbách zvítězilo a získal jsem nejvíce preferenčních hlasů, o post starosty Okrouhlé jsem již neusiloval. Abych měl více prostoru na práci v parlamentu, vzdal jsem se ještě před volbami místopředsednictví hnutí Starostové pro Liberecký kraj a předsednictva Svazku obcí Novoborska, u jehož založení jsem stál. Znovu jsem pak na tento post již nekandidoval.

Loni na podzim mě nicméně nenadálá situace, kdy starosta Okrouhlé Pňaček odstoupil z funkce ze zdravotních důvodů, donutila post starosty dočasně převzít. Považuji to za výjimečný stav a na podzim tohoto roku velice rád na funkci rezignuji a jako starostu navrhnu stávajícího uvolněného místostarostu Jaroslava Votýpku.