TZ: Vyjádření k projednávaným zákonům na červnovém plénu

Jak jsem hlasoval na 9. plénu Senátu 17. a 18. června 2015

Jsem pro zvýšení rychlosti, novela však obsahuje chyby

Vyjadřuji svůj souhlas s tím, aby se na vybraných úsecích silnic první třídy i na rovných úsecích dálnic zvýšila maximální povolená rychlost. A priori tak podporuji návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích. Dle mého názoru je to krok správným směrem.

Na 9. schůzi Senátu dne 17. června jsem nicméně hlasoval proti novele, jelikož návrh zákona obsahuje mnoho závažných chyb, a proto se ztotožňuji s doporučením Podvýboru pro dopravu a energetiku Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pro vrácení zákona do Poslanecké sněmovny k přepracování těchto nedostatků.

Zmiňovaný zákon podporuji ze dvou důvodů:

1) Plánované zvýšení rychlosti na dálnicích na 150 km/h se má týkat pouze předem vybraných většinou rovných úseků, na kterých by byla rychlost aktuálně regulována pomocí elektronického značení, které bude situaci vyhodnocovat v závislosti na počasí a intenzitě dopravy. V návrhu zákona ale není zakomponováno automatické zvýšení rychlosti, rozhodující slovo stále zůstává na Ministerstvu dopravy. Týkalo by se to třeba některých úseků dálnice D1 z Prahy do Brna či dálnice D8 směrem na německé Drážďany. Velmi rychlé úseky by označovala speciální značka, jinde by zůstalo zachováno 130 km/h.

2) Novela zákona zároveň obsahuje změnu ve značení silnic. Ze stávajících rychlostních silnic by se měly stát dálnice druhé třídy, nejvyšší povolená rychlost 130 km/h zůstane zachována. Silnice první třídy by byly rozděleny do dvou kategorií, pokud budou úseky směrově odděleny, mohl by kraj zvýšit rychlost až na 110 km/h. Tuto situaci vnímám často například při cestě z Nového Boru do Liberce, kde by zvýšení rychlosti z 90 km/h na 110 km/h na směrově oddělených pruzích bylo zcela na místě.

Návrh ministerstva dopravy je, aby se na vybraných 24 úsecích silnic 1. třídy mohlo jezdit rychlostí 110 kilometrů v hodině, namísto současných 90 km/h. Rychlost 110 km/h se má týkat například silnic mezi Teplicemi a Bílinou, z Jihlavy k dálnici D1, z Chomutova do Křimova či z Pardubic do Hradce Králové. Jde o čtyřproudé silnice s oddělením směrových pruhů.

ANKETA a článek k tématu na idnes.cz

Souhlasíte s návrhem zvýšit rychlost na rovných úsecích dálnic na 150 km/h?
ANO 6388
NE 6160

Dovolím si ještě trochu nadhledu a statistiky (zdroj: www.dfens-cz.com)

V ČR zemřelo v roce 2014 na dálnicích 24 osob, v roce 2013 to bylo 23 osob. Jen podotknu, že když jsem detailně procházel příčiny nehod, nenašel jsem ani jedinou, jejíž příčinou by bylo překročení nejvyšší povolené rychlosti. Naopak 1 až 2 obětí bývají sebevraždy či zcela nepochopitelné jednání. Navíc jsou v tomto čísle zahrnuty i nehody z dálnic a silnic pro motorová vozidla z intravilánu, kde je obvykle limit 80 km/h. Oběti dálničních nehod tak činí přibližně 3% všech obětí dopravních nehod, absolutně i relativně velmi nízká čísla. V tomto ohledu je zajímavé, že počet sebevražd (cca 1.700 za rok) v ČR převyšuje počet obětí všech dopravních nehod (cca 800) více než dvojnásobně, ale ještě zajímavější je fakt, že počet úmrtí na dálnicích je naprosto stejný jako počet úmrtí zapříčiněných vdechnutím vlastních zvratek a o půlku nižší, než počet úmrtí zapříčiněných vdechnutím poživatin. Dávalo by tak větší smysl, aby stát nařídil maximální povolenou rychlost konzumace jídla, zachránilo by se tak jistě více životů…

K souhlasnému stanovisku s návrhem na zvýšení rychlosti mě tak vede osobní zkušenost (viz výše), ale i praxe zahraničních zemí. Loni zveřejněná dánská studie například prokázala, že zvýšení rychlostních limitů vede ke snížení počtu nehod a vede i ke snížení počtu úmrtí jimi způsobených.

S podobným verdiktem přišli rovněž před lety naši rakouští sousedé: Po dva měsíce sledovali, jak se změní nehodovost, pokud na vybrané dálnici zvýší povolenou rychlost z klasických 130 km/h na 160 km/h. Výsledek? Na dálnici se sice zvýšila průměrná průjezdová rychlost, stalo se zde však nejméně nehod za posledních 10 let a rovněž pokleslo znečištění ovzduší.

Tato zkušenost tak dle rakouského autoklubu ukazuje, že pro bezpečnost dopravy není primární rychlost, ale plynulost a jakási pohoda za volantem – nestresování se (místy nesmyslně) nízkými rychlostními limity.

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích přinese ještě jednu formální změnu: stávající rychlostní silnice změní své označení na dálnice. Rychlost na nich zůstane stejná, už nyní je tu povolená rychlost 130 km/h. Dálniční síť České republiky se tak jako lusknutím prstu rozšíří o dalších 450 kilometrů.

Výsledek hlasování: Stopadesátka na dálnici se vrací do Sněmovny. Senátoři jsou proti (idnes.cz)

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví: hluk a zvuk

Naopak se nepřikláním k novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která má nově rozlišovat hluk a zvuk (senátní tisk č. 87). Tato novela dle mého názoru výrazně zhoršuje ochranu lidí před hlukem – zvukem se totiž nově navrhuje být označována produkce hudby z venkovního prostoru s tím, že pro zvuk nejsou stanoveny žádné limity a tím pádem nebude prakticky postihnutelný, nebude podléhat dozoru státu.

Podrobněji se tématem zabývala kolegyně senátorka RNDr. Jitka Seitlová, s jejímž názorem se plně ztotožňuji, viz článek na idnes.cz: Zákon dá zelenou hluku z koncertů i předzahrádek, varuje senátorka.

To znamená, že například různé hudební festivaly na loukách, které se konají do hodin daleko přesahující 22. hodinu, budou mít vlastně volné pole působnosti a budou rušit či omezovat blízko žijící občany. Venkovní hudební produkce budou spadat pod místní samosprávu, která je bude moct omezovat, ale ne všichni starostové menších obcích si s nimi budou umět poradit.

A to navíc není jediná potíž v novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Proto náš senátní klub STAN doporučuje, aby předkladatel návrh dopracoval a některé pasáže, zejména výše uvedenou, přepracoval.

Konkrétní návrh:

  • upřesňuje vládou původně v § 30 odst. 2 navrhovaný rozsah úpravy vymezení druhů zvuků, které nejsou předmětem ochrany podle zákona o ochraně veřejného zdraví; navrhuje se z ochrany podle zákona o ochraně veřejného zdraví vyloučit zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, pokud nejde o součást veřejné produkce hudby v budově, a zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním provozu,
  • v nově navrhovaném znění definice „chráněný venkovní prostor staveb“ nahrazuje pojem „stavba zařízení pro výchovu a vzdělávání“ pojmem „stavba pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání“,
  • vláda zmocňuje nařízením stanovit, co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku,
  • Z vládou původně navrhovaných náležitostí žádosti o povolení provozu zdroje hluku v případech, kdy z vážných důvodů nelze dodržet hygienické limity, vypouští náležitost spočívající v doložení „hodnocení zdravotních rizik z hlediska vlivu překročení hygienického limitu hluku na zdraví exponovaných fyzických osob“,

K tématu:

Sítě v komunikacích

Rovněž podporuji pozměňovací návrh zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kolegy senátora Mgr. Pavla Eyberta. Tento návrh ušetří nejen zemědělskou půdu před dalším záborem, ale také prostředky měst a obcí za další výkupy pozemků.

Navrhuje v čl. I za bod 71 vložit nový bod 72 tohoto znění:

„„72. V § 36 odstavec 4 zní:

„(4) V zastavěném území obce mohou být v místních komunikacích podélně umisťována vedení technické infrastruktury.““

Odůvodnění:

Na základě stávajícího znění § 36 odst. 2, 3 a 4 nelze v tělese komunikace (tedy i v chodníku, který je komunikací 4. tř.) umísťovat žádné sítě v podélném směru, a to ani v případě místních komunikací, zejména pak u nové výstavby. Města a obce jsou tak nuceny k dalším výkupům ploch pro umístění sítí technické infrastruktury mimo komunikace.

Stát chce na jedné straně pomocí vysokých cen za vynětí zemědělského půdního fondu chránit půdní fond, na druhé straně však požaduje ukládat sítě mimo plochy komunikací, a tím zabírat další půdu. U místních komunikací, které jsou v majetku měst a obcí, stejně jako sítě kanalizací, vodovodů, veřejného osvětlení apod., to pokládám za nadbytečné řešit zákonným ustanovením.

Foto: Ilustrační www.senat.cz

Vyjádření ke článku v MF DNES ze dne 4. února 2015

Rád bych reagoval na článek pana Miloslava Lubase uveřejněný ve středu 4. února 2015 v MF DNES, příloze Liberec (celé znění článku níže). Článek v podobě, v jaké vyšel, vnímám jako neobjektivní, s cílem poškodit a negativně vykreslit mou osobu a „způsobit senzaci“.

Pan Lubas mě kontaktoval e-mailem dne 26. ledna a já mu ten samý den celkem obšírně na jeho otázky odpověděl. Přikládám plné znění mé odpovědi:

 Dobrý večer, vážený pane Lubasi, 

 Váš zájem o mou osobu mě těší a k Vaším otázkám uvádím následující:    

1) V otázce o umístění kanceláře, se mě ptáte, proč mám uvedenou jako svou hlavní senátorskou kancelář v Okrouhlé. 

 Jako dlouholetý starosta a patriot Okrouhlé jsem nikdy ani na vteřinu nepomyslel na to, že po zvolení do Senátu PČR bych na svoji obec zapomenul. Proto je senátorská kancelář umístěna v Okrouhlé v budově obecního úřadu (č.p.36). Ano, budu mít také kancelář v České Lípě, jednání o pronájmu kanceláře jsem zahájil ihned po svém zvolení s předchozí starostkou paní Mgr. Hanou Moudrou. Po změně v obsazení ve vedení radnice se bohužel jednání o pronájmu protáhla a v současné době je připraven návrh smlouvy o pronájmu kanceláře v České Lípě. Časové zdržení, které nastalo, jsem bohužel nebyl schopen nijak ovlivnit. Výběr místa podléhá schválení radě  města Česká Lípa. Protože můj volební obvod je velmi rozsáhlý, předpokládám, že další místa k setkáním s voliči bude například Hrádek nad Nisou, nebo Chorušice. 

 2) K informovanosti voličů: 

 Kontakty jsem zveřejnil na svém Facebookovém profilu, který do dnešního dne měl dosah cca 1700 uživatelů, a na mých webových stránkách, které jsou nyní v rekonstrukci.
O tom, že si mě voliči dokáží najít, svědčí řada schůzek, které jsem ve své kanceláři absolvoval, případně zprostředkoval, např. pro pana starostu města Mšena.
Kontakty na webu Senátu jsem již urgoval, ale to já neovlivním.

3) Srovnání s panem senátorem PhDr. Jaromírem Jermářem mě těší, ale není zcela objektivní, neboť zmiňovaný senátor patří mezi služebně starší kolegy.

Domnívám se, že mé odpovědi dostatečně a pravdivě vysvětlovaly, jak se dané skutečnosti mají a co je jejich důvodem. Rozhodně není mým záměrem se skrývat nebo o sobě nedávat vědět, o čemž svědčí mimo jiné můj pravidelně aktualizovaný profil na Facebooku či pravidelně vydávané tiskové zprávy.
Přitom z mých odpovědí bylo v článku citováno jen pramálo. A to tak, aby to zapadalo do celého negativního vyznění článku.

V článku je uvedeno, že: „více než tři měsíce po volbách nemám své webové stránky“.

Webové stránky mám cca od dubna 2014 s tím, že byly koncepčně připraveny jako volební prezentace.

Neprodleně po zvolení do Senátu PČR se začalo pracovat na nových webových stránkách a to tak, aby byly skutečně reprezentativní vzhledem k mé funkci, zároveň tak, aby dostatečně informovaly voliče. Nechtěl jsem vypustit do světa něco, co by bylo udělané polovičatě.

V článku je dále uvedeno: „Klasické webové stránky na začátku února ještě neměl“. To mi přijde velice úsměvné, protože mé nové stránky byly spuštěny 1. února na adrese www.jirivosecky.cz, tudíž v článku je uvedena nepravda. Můžeme jen spekulovat, jestli záměrná, nebo pouze, že již článek byl v tisku a nikdo si uvedené informace neověřil.

Velice nešťastně je zvolené také v souvislosti s webovou prezentací přirovnání k mým kolegům ze Senátu Jaroslavem Zemanem nebo Jaromírem Jermářem, kteří byli do funkce senátora zvoleni v roce 2012 a v Senátu tedy již více než dva roky působí. Na tuto skutečnost jsem ve své odpovědi pana Lubase rovněž upozornil.

Kancelář v obci Okrouhlá, která je v budově Obecního úřadu (č. p. 36), mám pronajatou od 10. listopadu, kdy pronájem schválilo zastupitelstvo obce. Od konce listopadu se v mé kanceláři v Okrouhlé uskutečnily již desítky návštěv.

Co se týče kanceláře v České Lípě, přijde mi nekorektní zveřejňovat předpokládanou adresu, než bude skutečně odsouhlasena Radou města Česká Lípa. Již jednou mi zde byla adresa kanceláře změněna.

Jednání o pronájmu kanceláře jsem zahájil ihned po svém zvolení s předchozí starostkou paní Mgr. Hanou Moudrou. Po změně v obsazení ve vedení radnice se jednání o pronájmu protáhla. Časové zdržení, které nastalo, jsem bohužel nebyl schopen nijak ovlivnit.

Za neprofesionální považuji to, že autor ve svém zpravodajském článku využívá svých subjektivních názorů a pocitů. Jako například tvrzení „senátor v poloilegalitě“ či píše o „nepočetných voličích“. To že volby, nejen ty senátní, mají volební účast dlouhodobě nízkou obecně ve všech regionech, je bohužel fakt. Nicméně volby nerozhoduje volební účast, ale podíl voličů. Rád bych uvedl, že obě kola senátní volby ve svém volebním obvodu jsem vyhrál; ve druhém kole jsem získal oproti svému soupeři téměř o 20 % hlasů více.

Zavádějící je již titulek článku: „Senátorem v poloilegalitě byl Vosecký čtvrt roku“.

Za prvé jsem se prezentaci své práce věnoval na svém politickém i soukromém Facebookovém profilu, který má dosah cca 2 tisíc uživatelů. Zde jsem také ihned poté, co jsem měl relevantní informace o svých kancelářích, tyto údaje uvedl. Kontaktní e-mail info@jirivosecky.cz je pravidelně zveřejňován již od mé volební kampaně a kdokoliv mě mohl kontaktovat, odpověď dorazí neprodleně. Vědom si toho, že moje webové stránky jsou ve výstavbě, využil jsem plakátovacích ploch na Českolipsku k tomu, abych velice napřímo informoval voliče o tom, jak se se mnou mohou spojit, tj. je tam zřetelně uveden kontaktní telefon i e-mail.

foto2

O své práci v Senátu pravidelně vydávám tiskové zprávy, které jistě dorazily i na e-mail pana Lubase, resp. byly mu prokazatelně posílány. Zajímavé a smutné zároveň je, že tyto informace „nechaly pana Lubase chladným“. Na druhou stranu pak napíše článek, že „jsem senátorem v poloilegalitě“. Pokud by pan Lubas neváhal zpracovat informace, které jsem mu zasílal, hned bych mohl z oné domnělé ilegality vystoupit.

 

Uvedený článek

Senátorem v poloilegalitě byl Vosecký čtvrt roku Mladá fronta DNES | 4.2.2015 | Rubrika: Kraj Liberecký | Strana: 2 | autor: Miloslav Lubas | Téma: Starostové a nezávislí, STAN

ČESKÁ LÍPA Jakoby žil v politické poloilelegalitě nebo se ukrýval před svými nepočetnými voliči. Jiří Vosecký (Starostové), senátor za Českolipsko a kus Liberecka a Mělnicka, nemá více než tři měsíce po volbách své webové stránky. Až do minulého týdne nebyl na Voseckého a na jeho čtyři asistenty žádný kontakt ani na webových stránkách Senátu. Jako adresu, kde se s ním mohli voliči setkat, uváděl Vosecký pouze obecní úřad v Okrouhlé, kde dělal dlouhá léta starostu. Ve vesnici u Nového Boru žije přibližně 550 lidí. MF DNES se minulý týden na Voseckého obrátila s žádostí o vysvětlení, proč se k němu lidé na webu dostanou pouze přes Okrouhlou. Scházel tam i telefon a doba, kdy zájemci o schůzku senátora na úřadu najdou. Na internetové stránce „Senátor Jiří Vosecký“ neobjevili čtenáři nic kromě strohého sdělení, že se pracuje na nové verzi webu. „Je hodně nezvyklé nemít senátorskou kancelář s plným servisem pro občany,“ konstatoval místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). „Kolegy se na to určitě zeptám, ale víc nemohu dělat.“ Voseckého internetová prezentace výrazně pokulhávala za jeho kolegy z Libereckého kraje Jaroslavem Zemanem nebo Jaromírem Jermářem. MF DNES se Voseckého mimo jiné zeptala, z jakých důvodů mu chybí kancelář v největším městě jeho volebního obvodu, v České Lípě, kde žije bezmála 37 tisíc obyvatel. Za několik dní po otázkách MF DNES se Voseckého internetová prezentace radikálně změnila. Klasické webové stránky na začátku února ještě neměl, ale pod adresou „Senátor Jiří Vosecký“ byl alespoň vzkaz „Těším se na vás ve své kanceláři nebo mě můžete kontaktovat na e-mailu či telefonu!“ Vosecký přidal rovněž nezbytné kontakty. Jako místo pro setkání s voliči nabízí senátor už také Českou Lípu, schází však adresa, na níž ho můžete každé sudé pondělí navštívit. Na stránkách Senátu přibyl u Voseckého asistentky mobilní telefon s časem, kdy se na něj dá volat. Jak Vosecký odůvodňuje více než tříměsíční zpoždění v poskytování základních informací a Okrouhlou jako jediné kontaktní místo? „Jako dlouholetý starosta a patriot Okrouhlé jsem nikdy ani na vteřinu nepomyslel na to, že bych na svou obec zapomenul,“ prohlásil Vosecký. „Jednání o pronájmu kanceláře v České Lípě jsem zahájil ihned po svém zvolení s předchozí starostkou Hanou Moudrou. Po změně ve vedení radnice se bohužel všechno protáhlo. Návrh smlouvy o pronájmu kanceláře je ale v současné době už připravený.“ Vosecký předpokládá, že dalšími místy pro setkávání s voliči se stanou Hrádek nad Nisou a Chorušice na Mělnicku.