norek

„Kožešinový zákon“ neřeší podstatu problému

V posledních dnech se ze všech stran volá po tuzemském zákazu chovu zvířat pro kožešinu, dokonce mi chodí e-maily s žádostí o podporu tohoto zákona.

Samozřejmě, že se mi nelíbí, když jsou zvířata chována v klecích a v nelidských podmínkách, ale řeší skutečně aktuální návrh pravou podstavu problému? Domnívám se, že ne.

Na jednu stranu se tu totiž chov zvířat za účelem získávání kožešin zakáže, na tu druhou se tu ale výrobky s kožešinou stále budou moct prodávat. Jde těm, co se tak za práva zvířat bijí opravdu o jejich blahobyt? Protože to, jak se se zvířaty, jejichž kožešina na náš trh poputuje, zachází na dálném východě, neohlídáme ani přinejmenším.

Dělá to na mě dojem, jako by si stávající návrh zákona někdo objednal za účelem zničení konkurence, podobná situace by tu nebyla poprvé.

Hovořit o přírodních empatiích, ideálech svobody nebo odkazech pro další generace považuji v tomto případě za populistické.

Jestliže máme řešit tuzemské producenty kožešin, zabývejme se tím, v jakých podmínkách svá zvířata chovají, anebo úplným zákazem prodeje kožešinových výrobků na našem území. Nicméně se domnívám, že bychom měli mít na programu mnohem závažnější zákony.

Nejdřív drahé zpřísnění podmínek, teď úplný zákaz

Další věc je, že v nedávné minulosti zákonodárci chovatelům nařídili dodržovat standardy pro humánní chování zvířat, a ti investovali nemalé částky, aby jim vyhověli. A nyní jim podnikání rovnou zakážeme? Pokud jde skutečně o zvířata, proč se takto neuvažovalo už před časem?

Z právního stanoviska prof. Gerlocha nicméně vyplývá, že Ústavě návrh zákona neodporuje – není porušením práva na podnikání ani porušením práva vlastnického. Stanovení přiměřeného přechodného období zaručuje, že chovatelé budou moci přijmout opatření za účelem snížení újmy, která jím případně ukončením podnikání vznikne. Případně je tu možnost kompenzačního příspěvku (i ten novela zahrnuje). Dále ale podotýká, že je třeba nutno pamatovat na to, že zvolené řešení bude svého druhu precedentem.

Účelem novely zákona o ochraně zvířat proti týrání je zakotvit zákaz chovu a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem zisku kožešin (chovatelé mají dostat také kompenzační příspěvek na zmírnění dopadů zákona). Prosazení zákazu chovu kožešinových zvířat má vést k ukončení tohoto druhu podnikání. Bude sledovaný cíl ale skutečně dosažen?

Příznivci zákona hovoří o tom, že se máme zařadit k osmi evropským zemím (Velká Británie, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie), které již přímý zákaz zavedly, a vlastně i dalším dvěma zemím (Švýcarsko a Německo), které stanovily tak přísná pravidla pro chov kožešinových zvířat, že farmy ukončily svou činnost.

V České republice je v současné době devět kožešinových farem, které se zaměřují hlavně na chov norků a lišek. Ročně jich je kvůli kožešinám usmrceno plynem asi 20 tisíc. Příznivci zákona poukazují na krutý způsob, jakým jsou zvířata zabíjena i chována. Aktivisté argumentují skandálními tajně pořízenými videi, které poukazují na vážné individuální selhání chovatelů. Existence takovýchto chovů je neakceptovatelná, ale neznamená to nutnost zakázat chovy, v kterých se takovéto patologie nikdy nevyskytovaly.

Jak by vám řekli čeští odborníci, chovy kožešinových zvířat mají nejpropracovanější metody ze všech chovů hospodářských zvířat. Pro farmáře je na prvním místě postarat se o svá zvířata, aby měla dostatek potravy a byla v dobré kondici.

Pro srovnání si dovoluji doplnit, že vedle 20 tisíc norků, kteří se ročně chovají v České republice, je například v Polsku chováno 8,5 milionu a v Dánsku 17,5 milionu těchto zvířat na kožešiny!

Jedno z kompromisních řešení je přijetí pozměňovacího návrhu, který by zavedl pro chovy kožešinových zvířat celoevropskou certifikaci (kontrolu) WelFur, která bude od roku 2020 v Evropě pro chovatele stejně víceméně povinná.

Foto: Nicolai Meyer/ Wikipedia.com

canadian-flags-1423295-1280x864

Degradace českých norem

Senát se bude v nadcházejících dnech zabývat také návrhem upravujícím tzv. technické požadavky na výrobky (při jejich dodávání na trh). A to v souvislosti s uzavřením dohody o volném obchodu mezi EU a Kanadou. Znamená to markantnější příliv kanadských výrobků na náš trh (český i evropský globálně).

Sněmovna v úvodním kole podpořila hospodářskou a obchodní dohodu CETA mezi EU a Kanadou. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. To má mj. pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu.

Evropský parlament dohodu schválil v polovině února, Senát ji schválil v dubnu. Sněmovna by mohla hlasovat o souhlasu s ratifikací na své zářijové schůzi.

CETA by podle odhadů expertů mohla přinést nárůst obchodní výměny mezi EU a Kanadou až o pětinu. Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by měla znamenat růst vzájemné obchodní výměny až o 324 miliard korun ročně, má také podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa. Kritici ale tvrdí, že může ohrozit tisíce pracovních míst. Někteří politici k dohodě ale mají řadu výhrad.

Dohoda má začít provizorně fungovat 21. září.

Celou věc považuji za nešťastnou ze dvou důvodů:

1) Jedná se o přílepek k jinému zákonu, který s danou problematikou vůbec nesouvisí. Ano, české normy potřebují reformu, ale mělo by se tak dít prostřednictvím samostatné úpravy, nikoliv přílepku. Dlouhodobě bojuji za čisté zákony.

2) Vnímám to jako snahu o degradaci českých norem, které jsou přísnější, kvůli tomu, aby do ČR kanadské výrobky mohly být dováženy. Rekonstrukce systému české technické normalizace je sice zcela nezbytná. Navrhovaný způsob ale vrací stav před rok 1993 resp. 1989.

Důvodová zpráva

Foto: freeimages.com

CSA_1605

Aby občan nebyl šikanován pokaždé, když si chce zahrát vlastní písničku

„Zákon na omezení moci OSA byl nutný. Osobně bych raději viděl důslednější zákon, který bude pravomoci ještě více omezovat a kontrolovat. Nyní je ale tento zákon maximum, který mohl přes Poslaneckou sněmovnu projít. Zasadím se s kolegy o to, aby byl připraven komplexní návrh změny autorského zákona, kterým se nastaví jasná pravidla, aby občan nebyl šikanován pokaždé, když si chce zahrát i vlastní písničku na veřejnosti,“ myslí si senátor Jiří Vosecký.

Senát na své 5. schůzi 8. března schválil novelu autorského zákona.

Pro bylo 38 senátorů (včetně Jiřího Voseckého) – proti 8 (24 bylo nepřítomno, 11 se zdrželo hlasování).

Žádnému z požadavků na její úpravy nevyhověl. Novela počítá s tím, že autorské poplatky se budou moci v budoucnu zvyšovat jen o inflaci. S požadavkem kolektivních správců na jejich vyšší zdražení by muselo předem souhlasit ministerstvo kultury. Opatření je reakcí na zvýšení poplatků až o polovinu, které loni navrhly Ochranný svaz autorský (OSA) nebo Intergram. Horní komora přijala novelu na návrh lidoveckých zástupců ve verzi schválené sněmovnou. Senátní výbory i jeho mediální komise přitom doporučovaly v původně vládní novele zrušit či omezit některé poslanecké úpravy.

Neberme obcím kulturní život – článek na webu senátora Jiřího Voseckého

Trefný postřeh kolegy, slováckého senátora, Ivo Valenty

OSA už definitivně nebude otravovat život folkloristům. Senát totiž ve středu schválil novelu autorského zákona, která obsahovala také můj téměř dva roky starý senátorský návrh, ve kterém jsem se snažil osvobodit všechny folkloristy od placení autorských poplatků.

Pokud zákon podepíše také prezident, tak všichni ti, kdo hrají pouze lidové písničky, nebudou muset nejen nesmyslně platit autorské poplatky, ale zároveň ani předem oznamovat pořádání akcí. Lidová kultura tak přestane být buzerována kolektivními

správci a jejich často až vyděračskými praktikami. Společně jsme tak vyhráli jednu důležitou bitvu, která pomůže všem, kteří se u nás na Slovácku, Valašsku, ale i jinde snažíme o uchovávání a předávání tradiční lidové kultury.

Tím však své tažení proti OSA nekončím a do nové poslanecké sněmovny se pokusím dostat také velkou novelu autorského zákona, která bude skutečným bičem na OSA a její praktiky.

S využitím ČTK
Foto: Archiv Jiřího Voseckého

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Prospěšná ochranná ruka pro včelu kraňskou

Jsem rád, že Senát PČR na své 1. schůzi v roce 2017 poměrně přesvědčivě schválil (42 pro (potřeba 33), 8 proti, 15 nepřítomno, 15 se zdrželo) návrh tzv. plemenářského zákona, který „chrání“ včelu medonosnou kraňskou.

Včely chovám prakticky celý svůj život, a tak mám s problematikou letitou osobní zkušenost. Na jejím základě mohu prohlásit, že úprava je nezbytná a náležitá.

Změna se týká § 20 odst. (4) (Senátní tisk č. 35), kde za větu „K plemenitbě včel se používá přirozená plemenitba nebo inseminace včelích matek“ byla zakotvena věta: „K plemenitbě včel mohou být využívána pouze plemenná včelstva nebo sperma včely medonosné kraňské“.

Podstatou plemenářského programu v chovu včel v ČR je zachování čistoty populace kraňské včely na našem území a udržení a postupné zlepšování její chovatelské úrovně.

Již zákonem č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, respektive vyhláškou k tomuto zákonu byla včela medonosná kraňská zařazena do projektu ochrany vyjmenovaných genetických zdrojů, aby pak byla v roce 2003 zařazena do Národního programu ochrany, užití a konzervace genetických zdrojů. Základem ochrany všech druhů hospodářských zvířat vyjmenovaných jako genetický zdroj je jejich udržování formou čistokrevné plemenitby.

Nicméně se tu objevují snahy o rozšíření chovu dalších plemen včel v ČR a je reálné nebezpečí, že mnohaleté úsilí chovatelů o udržení genetických zdrojů včely medonosné kraňské je v ohrožení. Také vzhledem k tomu, že ochrana genetických zdrojů včely medonosné kraňské je mnoho let podporována ministerstvem zemědělství finančními prostředky ze státního rozpočtu, znamenalo by výše uvedené ohrožení i znehodnocení těchto prostředků.

Jde tedy o to zamezit dovozu jakéhokoliv plemenného materiálu nepůvodního genofondu, křížení s jiným druhem včel (zejména často zmiňované včely tmavé) či rozmnožování jiného druhu včel. Proč to považuji za správné?

Včela kraňka není agresivní.

Křížením s jiným druhem včel by tento její benefit byl zašlapán do země.

Včela medonosná kraňská se sem začala dovážet už za dob Marie Terezie, a to pro své vynikající genetické vlastnosti – je mírná, má rychlý jarní rozvoj (a díky tomu zvládne dvě až tři snůšky za rok) a hlavně nebodá. Oproti tomu původní včela „sudetská“ je agresivní, navíc využívá pouze jedné snůšky.

bee-5-1490035-640x480Navíc máme dobře – přísně – řešeny veterinární předpisy: je u nás zakázáno léčit včely antibiotiky, a pokud je včelstvo napadeno nemocí, včelím morem, hnilobou nebo jako před lety varroázou, likviduje se ohněm. To z našeho medu dělá jeden z nejkvalitnějších, a tedy i cenných a žádaných, medů v Evropě i na světě.

Pokud bychom včelu kraňku nechránili, mohli bychom o tento unikát přijít. Navíc nejde jen o včelu. Jde o zachování genofondu, který tady je, a o uznání dlouholeté šlechtitelské práce Výzkumného ústavu včelařského v Dole, který patří k jednomu z nejlepších na světě.

Nutno také připomenout, že podobné tendence se s dobrým úmyslem řešili již v Brazílii, a vymkly se jim z rukou. Tamním vadilo, že evropská včela půl roku „odpočívá“, a tak ji začali křížit s čipernou africkou. Výsledkem je systém zabijáckých včel, které nelze chovat v blízkosti obydlí. Přitom má stejné medné výnosy jako kraňka, jen možná (!) je odolnější proti varroáze. Ale za jakou cenu?!

Proto, aby v Česku bylo zachováno včelaření s včelou mírnou, klidnou, která má velké výnosy a velký hospodářský užitek – tedy s včelou medonosnou kraňskou, jsem novelu zákona v Senátu a prosazoval a hlasováním podpořil.

Více k problematice v dokumentu z Poslanecké Sněmovny

Foto: freeimages.com, archiv JV

glass-of-wine-1326788-1279x850

Vinohradnický zákon odnesou malé vinotéky, to se mi nelíbí

Senát vrátil Sněmovně vinohradnický zákon (tisk č. 712) a pozměňovací návrhy odkládají jeho účinnost. Hlasoval jsem proti návrhu, naopak plně podporuji stanovisko kolegy Ivo Valenty, že změn v zákoně by bylo potřeba více.

V této podobě se vše děje na úkor malých vinoték, pro něž zákon bude pravděpodobně mít likvidační efekt. Naopak se jedná o podporu monopolů prodeje lahvových vín, čímž jsou zvýhodňováni velcí producenti.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERANejvětším zásahem je regulace prodeje sudových vín. Ta se budou smět prodávat pouze přímo u výrobců nebo dovozců. Vinaři tak budou nuceni se více osamostatnit a zakládat například franšízy. Malí a střední vinaři budou v nevýhodě oproti těm, kteří své výrobky prodávají přes nadnárodní řetězce.

Zcela se ztotožňuji s příměrem Ivo Valenty, který říká, že to je jako kdybychom řekli, že hospody, kde se točí pivo, mohou provozovat jen výrobci a dovozci piva, nikoliv hostinští.

Další věc je, že jedna vinotéka by pak nemohla stáčet produkty různých výrobců.

Řešení by se nabízelo například v udělování licence, podobně jako je tomu u prodeje tvrdého alkoholu, ale o této možnosti řeč nebyla.

Čeští vinaři jsou schopni vyprodukovat pouze 40 % roční spotřeby vína v ČR, zbytek je z nezbytného dovozu. I ten by se zkomplikoval.

Větší ekologická zátěž

Podle návrhu zákona budou muset vinotéky zároveň používat jednorázové nádoby, mluví se zejména o tzv. bag-in-boxech.

Už nedávno přitom byly vinotéky donuceny kupovat nové technologie a nerezové sudy. Nejen tyto zvýšené náklady by se promítly do ceny stáčeného vína.

Ale jde i o větší ekologickou zátěž způsobenou právě těmito plastovými bag-in-boxy, které se hned po prvním použití stávají odpadem.

Podporovatelé zákona tvrdí, že se sudové víno pančuje, chyby jsou v označení i výskytu nebezpečných látek a nedostatečnou regulací u stáčeného vína přichází stát ročně na daních o čtyři miliardy korun, jak uvádí důvodová zpráva k zákonu.

Pančování jistě problémem je, ale ne stěžejním. Jeho podíl, zejména u sudového vína, klesá.

Ze statistik vyplývá, že největší procento chybných vzorků je v balených vínech, nikoliv v sudových. Navíc tu máme státní dozorové orgány, které případné pančování mají kontrolovat a zejména dostatečně postihovat, což se nekoná. Měli bychom se bavit spíše o tom, aby se i u nás stalo pančování trestným činem, podobně jako je tomu v Itálii, Francii, Rakousku či Německu. Postihy musí být takové, aby se to nikomu nevyplatilo.

Nicméně díky pozměňovacím návrhům byla účinnost zákona odložena k 31. 12. 2017.

Ilustrační foto: freeimages.com

orkouhla-n

Vosecký opět starostou Okrouhlé

Překvapení: Stávající starosta končíPředprázdninové zastupitelstvo obce Okrouhlá na Českolipsku přineslo nečekanou zprávu. Starosta Štefan Pňaček se ze zdravotních důvodů vzdal mandátu starosty i zastupitele. Odpovědnost za vedení celé obce se tím v plném rozsahu přesunula na stávajícího místostarostu a bývalého dlouholetého starostu, senátora za SLK Jiří Voseckého.

Ve středu 7. září, byl opět zvolen do funkce starosty obce Okrouhlá. Jiří Vosecký si je vědom, že tento krok je poněkud v rozporu s jeho veřejným slibem „být senátorem na plný úvazek“.

„Určitě nejde o to, že bych prahnul po postu starosty, jehož funkci jsem zastával téměř dvacet let. Nicméně za čtyři roky končí plánovací období EU, kdy je možné čerpat finanční prostředky pro rozvoj obce Okrouhlá a je zapotřebí připravit několik investičních projektů. Proto jsem se rozhodl tuto odpovědnost přijmout,“ vysvětluje Jiří Vosecký, senátor za Českolipsko. Stal se neuvolněným starostou a jako uvolněný místostarosta byl zvolen Jaroslav Votýpka. Ten bude denně občanům k dispozici od 1. října.

„Mojí prioritou je seznámit pana Votýpku s problematikou řízení obce tak, aby mohl být starostou případně ještě v tomto volební období,“ říká Vosecký. Proto byl zvolen ještě jeden místostarosta, Ing. Jiří Vosáhlo.

Do senátních voleb 2014 vstupoval Jiří Vosecký s krédy „senátorem na plný úvazek“ a „nesedět na dvou židlích zároveň“. Přesto, že hnutí Starostové pro Liberecký kraj v komunálních volbách zvítězilo a Vosecký získal nejvíce preferenčních hlasů, o post starosty neusiloval. Aby měl více prostoru na práci v parlamentu, vzdal se ještě před volbami místopředsednictví hnutí Starostové pro Liberecký kraj a předsednictva Svazku obcí Novoborska, který zakládal. Současnou situaci, které předcházela rezignace stávajícího starosty Pňačka, považuje za výjimečný stav.

petice

Senátor Vosecký iniciuje petici za urychlení stavby západního obchvatu České Lípy

Důležitý projekt budování západního obchvatu České Lípy by se měl podle aktuálního rozhodnutí vlády odsunout a prodražit. Stavba totiž chybí na seznamu prioritních položek, které bude možné realizovat bez nutnosti opakování posudku EIA. To se nelíbí senátorovi za Českolipsko Jiřímu Voseckému a připravil petici.

Petici připravenou senátorem Jiřím Voseckým mohou zájemci podepsat na Obecním úřadu v Okrouhlé a v dalších městech a obcích regionu, kterých se stávající kolabující dopravní situace týká.

Zájemci si mohou také znění petice spolu s podpisovým archem stáhnout zde, podepsat a odevzdat na některém ze sběrných míst.

Dopravní situaci na silnicích II/262, I/9 a I/13 považuje senátor Jiří Vosecký za jeden z největších problémů regionu. Problematikou dopravy na Českolipsku se zabývá již déle než deset let a řešení této situace bylo i jedním z jeho témat v předloňských senátních volbách.

„Západní obchvat České Lípy má pro nás vysokou důležitost, kolabuje nám tam doprava, proto jsme se stav rozhodli podpořit peticí,“ říká Jiří Vosecký.

novyborobchvat

Přetíženost silnic vedoucích z Děčína a Liberce do České Lípy kamionovou dopravou ohrožuje obyvatele všech obcí na této trase. Dosud vyprojektovaný obchvat České Lípy směrem na Děčín a Nový Bor má navázat na křižovatku, která spojuje hlavní tah z České Lípy na Prahu a průmyslovou zónu Dubice.

Západní obchvat České Lípy patří mezi přibližně stovku staveb, které mají problém s posudkem vlivu na životní prostředí (EIA). Jde o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává.

Vypracování nového posudku může trvat minimálně rok a půl a je spojeno s náklady na vypracování materiálů k novému posouzení.

Prezident jen před pár dny svým podpisem stvrdil změnu zákona, kterou Parlament přijal ve zrychleném režimu. Novela popisuje výčet deseti důležitých dopravních staveb, jež se přesunou do zvláštního režimu, a bude je možné realizovat bez opakování posudku vlivu na životní prostředí. Tzv. „Sobotkův a Junckerův seznam“ uvádí například obchvat Českých Budějovic na trase D3, obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice na dálnici D6 nebo obchvat Frýdku Místku. Těm bude namísto nové studie EIA stačit stanovisko ministerstva životního prostředí.

Zbylá téměř stovka staveb má smůlu. Vrátily se do bodu nula a budou muset posudek EIA získávat složitě – dlouze a draze – znovu.

„Je to bohužel chyba ministerstva životního prostředí a dopravy, že to nedomysleli a návrh nepřipomínkovali, ač na riziko současného stavu byli upozorňováni. Ministr Brabec v Senátu prohlásil, že tato situace nenastane,“ konstatuje Vosecký.

 

K tématu:

Proces EIA se u deseti dopravních staveb nebude muset opakovat

Praha – Deset důležitých dopravních staveb bude možné realizovat bez opakování posudku vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Týká se to zhruba 120 kilometrů dálnic a také modernizace železniční tratě Sudoměřice – Votice. Změnu zákona, kterou Parlament přijal ve zrychleném režimu, ve středu stvrdil podpisem prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Novela převede vybrané stavby do zvláštního režimu, kdy má stačit místo dalšího posudku stanovisko ministerstva životního prostředí. Pokud by se proces posuzování vlivů musel opakovat, znamenalo by to odklad a zdržení těchto staveb.

Vybrané projekty by se mohly začít stavět v příštím roce. Problémy s posudky EIA má v Česku asi stovka dopravních staveb za zhruba 130 miliard korun. Jde o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává. Novela má proto pomoci výstavbě desítky projektů.

Mezi projekty je i Pražský okruh 

Návrh souvisejícího vládního nařízení počítá kromě modernizace zmíněného traťového úseku například s obchvatem Českých Budějovic na trase D3, s obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice na dálnici D6 nebo obchvatem Frýdku Místku.

Mezi vybranými projekty není Pražský okruh, který nesplnil podmínku, že pro stavbu už musí být vydáno územní rozhodnutí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) již dříve uvedl, že udělá vše pro to, aby se zvláštním režimem pomohlo výstavbě pražského okruhu, který se ale podle něj bude stavět z českých peněz.

Novela stanoví podmínky, za nichž bude stačit stanovisko ministerstva životního prostředí. Podle nich musí jít o prioritní dopravní záměr, který leží na transevropské dopravní síti, získal územní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015, v minulosti dostal kladné stanovisko k EIA a který stanoví vláda nařízením.

Zdroj: ČTK

beer-2-1195967

Jedno pivo k cyklistům patří

Cyklisté, inlajnisté či vodáci si nejspíš budou moct při sportování dopřát sklenici piva nebo vína. Napomohl tomu na své poslední schůzi Senát, když posvětil, byť jen těsně 21 hlasy, návrh kolegy Zdeňka Škromacha zrušit nulovou toleranci k požívání alkoholu některými účastníky silničního provozu. Senátor Jiří Vosecký byl zpravodajem návrhu zákona.

V pátek 30. září od 10 hodin se na půdě Senátu uskuteční seminář s odborníky a zástupci ministerstev, kteří budou k návrhu diskutovat.

bike-trip-1-1436001-639x852Samotným cyklistům se samozřejmě návrh líbí, neboť každý se rád při rekreačním sportovním výkonu osvěží jedním pivem. Proto také Zdeněk Škromach (společně se senátorem Ivo Valentou) dostali souhlasné dopisy od 4 500 cyklistů.

Předloha má uzákonit, že by cyklisté na cyklostezkách, v obcích a na silnicích třetí třídy mohli mít až 0,8 promile alkoholu v krvi, pokud pojedou na jízdním kole sami. Další podmínkou je to, že alkohol nevyloučí jejich schopnost řídit kolo. Pokutu za jízdu na kole pod vyšším vlivem alkoholu novela zachovává, snižuje ji ale ze současných 2 500 až 20 tisíc na nejvýše 500 korun.

„Tento předložený návrh zákona prolamuje na našem území historicky dlouhodobě zastávaný princip nulové tolerance k požívání alkoholu řidiči účastnícími se provozu na pozemních komunikacích,“ říká k návrhu Jiří Vosecký (SLK), senátor Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR

Z medicínského hlediska je podle něj absolutní nula promile alkoholu v krvi nesmysl. Je prokázáno, že až hodnota jedno promile má vliv na chování řidiče. Tak postupuje i soudní judikatura. Považuje dosažení hladiny 1 promile alkoholu v krvi řidiče za stav vylučující způsobilost řídit.

„V jednotlivých státech Evropy jsou rozdílné předpisy, které řeší řízení motorového vozidla s alkoholem v krvi. Nejsem zrovna pro toleranci povolené hranice alkoholu v krvi u řidiče motorových vozidel, ale pro cyklisty, inlajnisty, jezdce na koni, vodáky a další sportovce bych navrhoval toleranci alkoholu v krvi dle předloženého návrhu senátního tisku č. 254,“ říká Vosecký.

Jedním dechem ovšem dodává, že k tomuto tématu je zapotřebí široká diskuse. Přítomným senátorům proto doporučil, aby předkladatel Zdeněk Škromach uspořádal seminář k problematice, kde budou přítomni odborníci na dopravu, zástupci Policie ČR, senátoři, lékaři, zástupci regionů a další aktéři silničního provozu. Na tomto fóru je třeba celý problém prodiskutovat a pokusit se nalézt společný kompromisní návrh na řešení celé problematiky.

Seminář byl nakonec oznámen na pátek 30. září od 10 hodin se na půdě Senátu.

„Domnívám se, že některé složky státu v dopravních situacích používají své kompetence proti zvyklostem i proti zdravému rozumu. Senátoři by měli reagovat na podněty a potřeby regionů a snažit se vybalancovat rozpor mezi zástupci regionů a Policie ČR,“ uzavírá Vosecký.

Ilustrační foto: www.freeimages.com

jv

TZ: Jiří Vosecký na krajské kandidátce SLK jako podpora Starostů

Senátor Jiří Vosecký (SLK) se objevil na posledním místě kandidátky do podzimních krajských voleb, chce tak vyjádřit svou podporu Starostům pro Liberecký kraj i samotnému hejtmanovi Martinu Půtovi. Kandidátka SLK pro krajské volby byla zveřejněna ve středu 30. března.

Zda skutečně na kandidátce SLK figurovat, byť na posledním pětačtyřicátém místě, zvažoval senátor Vosecký dlouho. Při volbách do Senátu před dvěma roky jedním z jeho hesel bylo „senátorem na plný úvazek“. Kvůli tomu se po svém zvolení již znovu neucházel o post starosty obce Okrouhlá na Českolipsku, kde působil téměř dvacet let, a vzdal se i dalších funkcí, jako například předsednictví Svazku obcí Novoborska.

To, že se nakonec na kandidátce objevil, nesouvisí s žádným prahnutím po další funkci. „Pokud člověk chce svoji práci vykonávat opravdu svědomitě, nelze sedět na více židlích zároveň,“ vysvětluje Jiří Vosecký.

Chce tak pouze vrátit podporu těm, kteří ho podporovali při volbách do Senátu, starostkám, starostům a významným osobnostem Libereckého kraje.

„Nyní je na mně, abych jim splatil svůj dluh a svou účastí tuto kandidátku podpořil,“ říká. Podle jeho slov jde i o vyslovení podpory stávajícímu hejtmanovi Martinu Půtovi.

„Budu velice rád, když půjdete na podzim k volbám a dáte svůj hlas v krajských volbách právě kandidátce Starostů pro Liberecký kraj,“ dodává senátor Vosecký. Zároveň se uskuteční volby do Senátu PČR  ve volebním obvodě Liberec. Zde Jiří Vosecký podporuje starostu Chrastavy Michaela Canova.

7.ledna 2016 5

Senát hlasoval o proplácení prvních tří dní nemocenské, firmy mají dostat náhradu

Senát na své první schůzi v roce 2016, 6. ledna, podpořil návrh, aby zaměstnancům byly znovu propláceny také první dny nemoci. Pro bylo pětačtyřicet ze čtyřiasedmdesáti přítomných senátorů. „Jsem za to moc rád, lidé, kteří pracují, by neměli být trestáni za to, že marodí,“ říká k tomu senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj, který je zpravodajem senátního návrhu, jímž se mění zákoník práce.

Původní návrh sice počítal se zrušením karenční doby, ale nezvažoval žádnou kompenzaci pro zaměstnavatele, který bude muset nemocenskou ze svých zdrojů vyplácet. Úprava zvyšovala zátěž zaměstnavatelů na výplatě náhrady mzdy (platu) při dočasné pracovní neschopnosti. Tento návrh senátoři na svém červencovém jednání odročili.

Nově podpořený návrh zahrnuje i kompenzaci pro zaměstnavatele. Komplexní problematikou se na půdě Senátu zabýval za přítomnosti zástupců ministerstev, odborářů i zaměstnavatelů seminář 22. září. Zde měli zástupci zaměstnavatelských svazů požadavek, aby firmám byly na oplátku sníženy odvody na nemocenské pojištění.

Senátem nyní schválený návrh již hovoří o snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavatelem, a to o 0,1 procentního bodu z 2,3 % na 2,2 %.

Efektem uvedeného snížení pojistného je dle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR snížení příjmů státního rozpočtu mírně přesahující 1,2 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. S tím souhlasí také senátor Jiří Vosecký.

K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

„Sám jsem jako zpravodaj přítomným senátorům doporučil, aby návrh podpořili, což se stalo,“ podotýká Vosecký.

O kolik přesně se zaměstnavatelům odvody na nemocenské pojištění sníží, přitom není definitivní. Tím se nyní bude zabývat senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. „Lze předpokládat, že se o této kompenzaci strhne poměrně vášnivá debata. Jestli to bude jedna desetina procenta nebo třeba dvě,“ míní senátor Vosecký. Výbor posléze Senátu předloží výsledky svého jednání, poté návrh poputuje do Poslanecké sněmovny. „Jako zpravodaj tohoto návrhu udělám vše, co je v mých silách, pro to, aby byl schválen,“ říká Vosecký. Předpokládá, že by pak zákon mohl platit od 1. ledna 2017.

První tři dny nemocenské přestala vláda vyplácet od ledna 2008. Kromě rozpočtových úspor to vysvětlovala především zneužíváním krátkodobých pracovních neschopností.

K tématu:

 

Úleva pro folklórní soubory

Na uplynulém plénu senátor Jiří Vosecký (SLK) rovněž podpořil návrh senátora Ivo Valenty, který se zabývá autorským zákonem. Záměrem je, aby folklorní soubory či jednotliví muzikanti využívající lidových písní byly oproštěny od poplatků Ochrannému svazu autorskému (OSA). „Považuji to za vstřícné v rámci podpory a rozvoje folkloru,“ říká senátor Jiří Vosecký.

Foto: www.senat.cz