Slavnostní konference k výročí 100 let existence Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí

Rok 2019 není jen třicátým výročím sametové revoluce, stejně tak si připomínáme sto let od vzniku Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Ve čtvrtek 5. prosince proto na půdě Senátu proběhne slavnostní konference, jejímž gestorem je za Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku senátor Jiří Vosecký (SLK). Bude se hovořit o minulosti a současnosti ústavu, stejně tak vystoupí jeho bývalí ředitelé a také čestní hosté.

Mezi hlavní výzkumné zájmy ústavu patří: trh práce a zaměstnanost; sociální dialog a pracovní vztahy; sociální ochrana; rodina; rovné příležitosti; příjmy a mzdy, teorie sociální politiky.

Slavnostní konference ke 100. výročí Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí se koná ve čtvrtek 5. prosince od 11 do 15 hodin v Hlavním sále Valdštejnského paláce Senátu. Pořádá ji Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku, záštitu jí propůjčil místopředseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch.

Program:

  • 11:00     senátor Jiří Vosecký, Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku – zahájení konference, úvodní slovo
  • 11:15     Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc., ministryně práce a sociálních věcí – slovo zřizovatele
  • 11:30     Prof. PhDr. Zdeněk R. Nešpor, Ph.D.: O resortním sociálně politickém výzkumu v českých zemích v letech 1919-1989
  • 11:50     Vystoupení bývalých ředitelů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí
  • 12:15     Mgr. Jaromíra Kotíková, ředitelka VÚPSV: Současnost a budoucnost VÚPSV
  • 12:35     Přestávka, raut
  • 13:15     Vystoupení čestných hostů – zástupců spolupracujících subjektů
  • 13:35     Diskuse nad dalším směrováním činnosti VÚPSV
  • 14:15     Závěr konference

Historická tradice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí sahá až do začátku minulého století, kdy bylo založeno první výzkumné pracoviště v resortu práce a sociálních věcí – Sociální ústav Československé republiky (1919). Výzkumná činnost dnešního VÚPSV vychází z těchto tradic a je inspirována i aktivitami příbuzných ústavů a výzkumných center v evropských zemích.

Na základě zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, se právní forma Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí dnem 1. ledna 2007 změnila ze státní příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci – rejstřík veřejných výzkumných institucí.

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce a sociálních věcí na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni, formulovaný podle aktuálních potřeb orgánů státní správy, popřípadě neziskových či privátních subjektů. Ústav také vykonává konzultantskou činnost pro uživatele výsledků výzkumů, organizuje semináře, konference a vydává odborné publikace. Výzkumné projekty se každý rok připravují ve spolupráci se zřizovatelem a zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje vědy a výzkumu v předmětných oblastech. Mezi hlavní výzkumné zájmy ústavu patří: trh práce a zaměstnanost; sociální dialog a pracovní vztahy; sociální ochrana; rodina; rovné příležitosti; příjmy a mzdy, teorie sociální politiky.

Nedílnou součástí ústavu je také oddělení knihovnicko-informačních služeb.

Budoucnost: Základními okruhy výzkumu budou ve VÚPSVu do roku 2022 oblast práce, sféra sociální a oblast rodiny spolu se sociálními souvislostmi demografického vývoje. Cíle ústavu na další tři roky sestávají ze snahy o zvýšení výkonu a kvality výzkumu (vyhledávání nových výzkumných partnerů, větší kooperace s odborníky, silnější propojení s vysokými školami, zvýšení počtu grantových projektů), zvýšení úrovně řízení a odborné komunikace s MPSV a větší počet konferencí, seminářů a kulatých stolů k prezentaci dosažených výsledků – a to jak k odborné, tak laické veřejnosti.

Jiří Vosecký gestorem konference Senior Housing

V úterý 24. září od 10 hodin bude Jednací sál Senátu patřit konferenci pro zřizovatele a poskytovatele sociálních služeb s názvem „Senior Housing“ (pozvánka). Záštitu nad konferencí a gestorem akce je coby člen Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku senátor Jiří Vosecký, jemuž je téma seniorů blízké.

Sociální politika:

Cílem konference, kterou vedle Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku spolupořádá Unie pacientů ČR, je poukázat na možnosti řešení v oblasti zkvalitňování života stárnoucí populace především v oblasti zajištění bydlení s přesahem do zdravotní péče. Struktura programu je koncipována do podoby krátkých samostatných přednášek pro uvedení tématu s rozšířenými panelovými diskuzemi a následných diskuzí se zapojením auditoria.

Předpokládaný program (přednášející budou upřesněni):

Blok 1: Jak má vypadat město / obec s kvalitním bydlením a servisem pro seniory?
Diskuze
Blok 2: Realizace a financování nově vznikajících zařízení, revitalizace stávajících
Diskuze
Velká panelová diskuze zástupců Bloku 1. + Bloku 2. s prostorem pro dotazy z pléna
Blok 3: Současná situace a potřeby sociálních zařízení
Diskuze
Blok 4: Personální zajištění stávající lékařské zdravotní péče a zřizování nových
ambulancí praktických lékařů v rámci výstavby nových sociálních zařízení.
Diskuze
Velká panelová diskuze zástupců Bloku 3. + Bloku 4. s prostorem pro dotazy z pléna

Jiří Vosecký laureátem Cen Euroregionu Nisa

Senátor Jiří Vosecký převzal ocenění v rámci Ceny Euroregionu Nisa s názvem „Osobnost s největší osobní angažovaností v přeshraniční spolupráci“.

Senátor Jiří Vosecký a bývalý starosta Okrouhlé na Českolipsku se dlouhodobě na přeshraniční spolupráci podílí, je zakládajícím členem (r. 1991) organizace Euroregion Nisa, dosud působí jako její místopředseda.

Cena Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 2018

10. ročník prestižní mezinárodní soutěže.

V jednotlivých kategoriích jsou vyznamenána příkladná přeshraniční partnerství na území Euroregionu. Cílem je prostřednictvím tohoto ocenění vyjádřit veřejné uznání institucím i jednotlivcům za vynikající výsledky dosažené v oblasti spolupráce v příhraničí Německa, Polska a České republiky.

www.ern.cz

Senát schválil mírnou toleranci alkoholu u cyklistů, rozhodne Poslanecká sněmovna

Výraznou převahou hlasů poslali senátoři k projednání poslancům návrh zákona, který za určitých předpokladů toleruje u cyklistů 0,5 promile alkoholu v krvi. Po dvou letech debat tak svítá českým milovníkům cyklistiky naděje, že si budou moct dát na výletě pivo či víno. Zároveň se přiblížíme západním zemím.

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích senátorů Ivo Valenty, Jana Horníka, Jiřího Voseckého a dalších senátorů navrhuje, aby cyklisté nebyli pokutováni za jízdu pod mírným vlivem alkoholu. Konkrétně by jim mělo být tolerováno 0,5 promile alkoholu v krvi, což odpovídá zhruba dvěma desetistupňovým pivům nebo skleničce vína. Cyklista přitom musí jet na kole sám (nesmí vést dítě, a to ani ve vozíku za kolem) a musí se pohybovat výhradně po cyklostezkách, účelových místních komunikacích nebo nanejvýš silnicích 3. třídy. Návrh zároveň počítá s maximální pokutou do výše 500 korun, namísto stávajícího rozmezí 2 500 až 20 000 korun. Návrh na své schůzi 15. listopadu 2018 podpořila většina přítomných senátorů (63 z 66 přítomných). Senátora Jiřího Voseckého teď čeká obhajoba novely v Poslanecké sněmovně.

„Výsledkem jsem potěšen. Je ovšem třeba připomenout, že se nejedná o zákon pro alkoholiky, nýbrž pro slušné lidi – cyklisty, aby nemohli být šikanováni policisty, když si dají jedno pivo. Protože někde se toto skutečně dělo,“ říká senátor Jiří Vosecký (SLK).

Tolerovaný limit 0,5 promile například úspěšně funguje v sousedním Německu; v Rakousku či Polsku je ještě vyšší. „Když jedete od nás z Krompachu na Oybin a tam si dáte pivo, nepácháte žádný trestný čin. Ale jakmile přijedete z Německa zpět do Čech, už máte problém. Takže i v rámci podpory cestovního ruchu a příhraniční spolupráce je zapotřebí v rámci sjednocování Evropy harmonizovat základní právní předpisy. A posouvat bychom se měli rozhodně na západ,“ dodává Vosecký.

Historie návrhu: Pivní naděje pro cyklisty – Senát jim chce povolit 0,5 promile (článek z 25. 4. 2018)

Senátor Vosecký drží slovo, už nebude starostou Okrouhlé

Na ustavujícím zastupitelstvu obce Okrouhlá, které se uskutečnilo v pondělí 5. listopadu, byl novým starostou zvolen Jaroslav Votýpka z hnutí za Starostové pro Liberecký kraj. Vystřídal tak stávajícího starostu Jiřího Voseckého, který již dlouhodobě avizoval, že z důvodů pracovního vytížení senátora za Českolipsko dále nechce pokračovat ve vedení obce a bude se věnovat pouze mandátu senátora.

Senátor Jiří Vosecký dodržel své předsevzetí být senátorem na plný úvazek hned po svém zvolení do horní komory Parlamentu ČR v roce 2014. Již nekandidoval na starostu obce Okrouhlá, zároveň se vzdal předsednictva Svazku obcí Novoborska, který zakládal.

Bohužel v září 2016 byl okolnostmi donucen opět do křesla starosty a to – na přechodnou dobu – usednout. Tehdejší starosta pan Štefan Pňaček se vzdal  ze zdravotních důvodů mandátu starosty i zastupitele Okrouhlé.

Důvody, které senátora vedly k tomu, aby znovu stanul v čele obce, shrnul Jiří Vosecký: „Určitě mi nešlo o funkci, kterou jsem předtím zastával téměř dvacet let. Důvodem byl blížící se konec plánovacího období EU, kdy bude možné čerpat finanční prostředky pro rozvoj Okrouhlé. Bylo zapotřebí připravit několik investičních projektů a žádostí na využití evropských dotací.“

Stal se neuvolněným starostou a jako uvolněný místostarosta byl zvolen Jaroslav Votýpka, který nyní již s určitými zkušenostmi usedá do křesla starosty. „Během uplynulých dvou let se mi podařilo seznámit pana Votýpku s problematikou řízení obce.“ dodává Vosecký.

Vláda by měla být ve zvyšování důchodů ambicióznější

Senát na své schůzi 19. července 2018 projednával zvýšení důchodů.

Poslanci navrhovali, aby důchod stoupl – o tisíc korun – pouze seniorům starším 85 let (a o 2 000 korun starším 100 let). My jsme ovšem po dlouhé rozpravě nakonec důchodovou novelu vrátili do Poslanecké sněmovny s tím, že žádáme navýšení o tisíc korun pro všechny seniory, kteří čerpají důchod 25 a více let.

Dle současné právní úpravy se důchod skládá ze dvou složek, a to ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry důchodů činí 9 % průměrné mzdy měsíčně a náleží všem důchodcům ve stejné výši.

Předložený návrh zákona zvyšuje základní výměru důchodů z 9 % na 10 % průměrné mzdy s cílem přispět ke zvýšení životní úrovně důchodců s nízkými důchody, u nichž základní výměra činí významnou část důchodu. Úprava se týká jak důchodů, které jsou již vyplácené, tak důchodů, které budou nově přiznávány od 1. ledna 2019.

Navrhovaná právní úprava bude mít finanční dopad do státního rozpočtu. Zvýšení základní výměry na 10 % průměrné mzdy bude v roce 2019 znamenat vyšší výdaje na důchody o necelých 12 mld. Kč oproti stávajícímu stavu. Navýšení důchodů důchodcům, kteří dosáhli věku 85 let, bude v roce 2019 znamenat nárůst na výdaje na důchody o cca 2,2 mld. Kč.

Tzn. předpokládaný finanční dopad do státního rozpočtu celkem 14,2 mld. Kč.

V současnosti se České ekonomice daří nad poměry velmi dobře. Všechny vládní resorty navyšují neúměrně své rozpočty.

Já osobně jsem příznivcem razantnějšího navýšení důchodů. Jsem přesvědčen, že vláda by měla být v této otázce ambicióznější. Protože kolem roku 1990 činila relace důchodu ke mzdě dokonce 52,7 %. Zatímco do roku 2016 spadla na 40,5 %. Hrubá mzda roste vůči průměrnému důchodu neúměrně rychle. Politickou vůlí vlády by mělo být dostat se alespoň na hranici kolem 42 %, což je úroveň např. let 2003, 2011, 2013 nebo 2014.

Důchodcům se sice v průměru přidává přibližně 320 korun, ale pořád budeme zhruba na hranici 38 % průměrný důchod vs. průměrný plat. Současný senior tak nyní dostává reálně méně, než by dostal kolem roku 1990. Toto by se vláda měla snažit narovnat – jak ostatně sama deklaruje.

S ohledem na potřebu rozhodnout o zvýšení důchodů v pravidelném termínu v lednu 2019 ve lhůtě do 30. září 2018 je účinnost předlohy, pokud jde o ustanovení upravující zvýšení základní výměry u vyplácených důchodů, stanovena ke dni 1. září 2018. V ostatních částech nabývá zákon účinnosti dnem 1. ledna 2019.

Důchody se zvyšují vždy v lednu, a to o součet poloviny růstu reálných mezd a růstu cen. Pravidlo zůstane stejné, zvětší se ale podíl přidávání do pevné části a zmenší se podíl na růst procentní výměry, v níž se odráží výše odvodů z výdělků a odpracované roky. Části seniorů se tedy budou penze zvyšovat pomaleji než dosud. V příštím roce se však opatření díky přechodnému ustanovení ještě neprojeví.

Pokud bude důchodová novela účinná, přesnou částku výměry důchodů na příští rok vláda stanoví v září podle nových pravidel. Zvýšení části důchodů o tisíc korun měsíčně předloha přímo stanovuje k lednu příštího roku.

Podle autorů vládního návrhu (Důchodovou novelu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí za bývalé ministryně v jednobarevné vládě ANO Jaroslavy Němcové.) je třeba starším seniorům přidat více kvůli jejich vyšším výdajům na péči a léky. Důvodem je i to, že starší senioři mají nižší penze než ti mladší. Před 30 lety nastupovali do starobního důchodu s nižší částkou. I když se jim později přepočítala, stále je výrazně menší, než mají mladší důchodci.

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobíralo na konci loňska od České správy sociálního zabezpečení téměř 2,9 milionu lidí. Starobní důchod dostávalo 2,4 milionu osob. Průměrný starobní důchod činil 11 850 korun.

Pozn.:

  • průměrný důchod je měsíční průměr roční výplaty samostatně vypláceného starobního důchodu (bez pozůstalostního)
  • jako průměrná hrubá mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ (§17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.)
  • částky mezd a důchodů jsou zvýšeny o státní vyrovnávací příspěvek v dobách, kdy náležel

Zdroj dat: Český statistický úřad

Zajímavé odkazy:

Hrubá mzda se od roku 1989 zvýšila reálně o 52 procent, důchody o třicet (2014)

457 sto a víceletým důchodcům vyplácela ČSSZ důchod k červnu 2018 (2018)

Až Senát zastavil snahu ministerstva financí o šikanu obcí

Těší mě, že návrh „zákona o řízení a kontrole veřejných financí“ jsme v Senátu (9. schůze 16. 8. 2017) nakonec jednomyslně smetli ze stolu. Hlasování tak potvrdilo výsledek dlouhé rozpravy, jíž se zúčastnilo celkem 15 senátorů a senátorek, z toho tři senátoři dokonce dvakrát.

Ani mně to nedalo se k projednávanému zákonu nevyjádřit.

Zamítnutím zákona jsme zejména zamezili, a to je důležité, šikaně obcí, kterou vnímám z pohledu člověka, který se v komunální politice pohybuje od roku 1990.

Ministerstvo, když předkládá zákon, v tomto případě ministerstvo financí, by mělo poslance a senátory dokázat přesvědčit, že se jedná o zákon potřebný a ku prospěchu občanů. V tomto případě je evidentní, že se tak nestalo. Zároveň se znovu potvrdilo, že to, co do Senátu putuje z Poslanecké sněmovny, často vykazuje řadu nedostatků a chyb.

Netvrdím, že řízení a kontrola veřejných financí nepotřebují projít reformou (stávající úprava je z roku 2011), ale zákon musí být postaven kvalitně a změny by měly být udělány postupně. Pokud tomu tak není, zbytečně pak jen vznikají další a další novely.

Co je v návrhu špatně?

1) Zákon si jako jeden z cílů klade odstranit duplicitu některých kontrol státními orgány. Ve skutečnosti by to ale nepřinesl.

2) Dalším cílem by pak mělo být zjednodušení procesů a snížení byrokracie. Přitom je ale v novém zákoně kontrola rozebrána ve 30 paragrafech, zatímco ve stávajícím stačí třetina.

3) Návrh používá nové pojmosloví, což by současný stav ještě zkomplikovalo. Znamenalo by to změnu v softwarech a formulářích, což by obce stálo nemalé finance.

4) Obce a organizace s rozpočtem nad 500 milionů korun by musely zřídit útvar interního auditu. Kde ale najednou vzít tolik vysokoškolsky vzdělaných auditorů? Zároveň by (nejen) malé a střední obce nyní nedokázaly pokrýt funkce „hodnotitele, ověřovatele a schvalovatele“.Další lidé znamenají další finanční náklady navíc.

5) Povinnost zpracovat výroční kontrolní zprávu nespravedlivě rozděluje obce a příspěvkové organizace na dvě skupiny, jichž se povinnost proti pravidlům logiky (ne)týká.

6) V neposlední řadě je špatně, že zatímco obce by novinkou negativně zasáhly, úprava dává více pravomocí právě ministerstvu financí, a to prostřednictvím tzv. vrchního auditu.

7) Deklarovaným záměrem bylo účelné, hospodárné a efektivní nakládání s veřejnými prostředky, přitom ale právě obce platí za nejlépe hospodařící složky ve státě a kontrolovány jsou hojně. Oproti tomu poněkud směšně působí fakt, že aniž by byl návrh schválen, ministerstvo financí již provádí školení úředníků.

Shrnuto: Prokazatelná pozitivní přidaná hodnota nového nastavení systému kontroly veřejných financí by byla nulová, naopak by obce ještě víc – finančně a administrativně – zatížila. Neznamená to ale, že se jakožto starostové obcí chceme vyhnout kontrolám – ty stávající nám zůstanou. Jen musí být prováděny opravdu efektivně a bez další zbytečné zátěže.

„Kožešinový zákon“ neřeší podstatu problému

V posledních dnech se ze všech stran volá po tuzemském zákazu chovu zvířat pro kožešinu, dokonce mi chodí e-maily s žádostí o podporu tohoto zákona.

Samozřejmě, že se mi nelíbí, když jsou zvířata chována v klecích a v nelidských podmínkách, ale řeší skutečně aktuální návrh pravou podstavu problému? Domnívám se, že ne.

Na jednu stranu se tu totiž chov zvířat za účelem získávání kožešin zakáže, na tu druhou se tu ale výrobky s kožešinou stále budou moct prodávat. Jde těm, co se tak za práva zvířat bijí opravdu o jejich blahobyt? Protože to, jak se se zvířaty, jejichž kožešina na náš trh poputuje, zachází na dálném východě, neohlídáme ani přinejmenším.

Dělá to na mě dojem, jako by si stávající návrh zákona někdo objednal za účelem zničení konkurence, podobná situace by tu nebyla poprvé.

Hovořit o přírodních empatiích, ideálech svobody nebo odkazech pro další generace považuji v tomto případě za populistické.

Jestliže máme řešit tuzemské producenty kožešin, zabývejme se tím, v jakých podmínkách svá zvířata chovají, anebo úplným zákazem prodeje kožešinových výrobků na našem území. Nicméně se domnívám, že bychom měli mít na programu mnohem závažnější zákony.

Nejdřív drahé zpřísnění podmínek, teď úplný zákaz

Další věc je, že v nedávné minulosti zákonodárci chovatelům nařídili dodržovat standardy pro humánní chování zvířat, a ti investovali nemalé částky, aby jim vyhověli. A nyní jim podnikání rovnou zakážeme? Pokud jde skutečně o zvířata, proč se takto neuvažovalo už před časem?

Z právního stanoviska prof. Gerlocha nicméně vyplývá, že Ústavě návrh zákona neodporuje – není porušením práva na podnikání ani porušením práva vlastnického. Stanovení přiměřeného přechodného období zaručuje, že chovatelé budou moci přijmout opatření za účelem snížení újmy, která jím případně ukončením podnikání vznikne. Případně je tu možnost kompenzačního příspěvku (i ten novela zahrnuje). Dále ale podotýká, že je třeba nutno pamatovat na to, že zvolené řešení bude svého druhu precedentem.

Účelem novely zákona o ochraně zvířat proti týrání je zakotvit zákaz chovu a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem zisku kožešin (chovatelé mají dostat také kompenzační příspěvek na zmírnění dopadů zákona). Prosazení zákazu chovu kožešinových zvířat má vést k ukončení tohoto druhu podnikání. Bude sledovaný cíl ale skutečně dosažen?

Příznivci zákona hovoří o tom, že se máme zařadit k osmi evropským zemím (Velká Británie, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie), které již přímý zákaz zavedly, a vlastně i dalším dvěma zemím (Švýcarsko a Německo), které stanovily tak přísná pravidla pro chov kožešinových zvířat, že farmy ukončily svou činnost.

V České republice je v současné době devět kožešinových farem, které se zaměřují hlavně na chov norků a lišek. Ročně jich je kvůli kožešinám usmrceno plynem asi 20 tisíc. Příznivci zákona poukazují na krutý způsob, jakým jsou zvířata zabíjena i chována. Aktivisté argumentují skandálními tajně pořízenými videi, které poukazují na vážné individuální selhání chovatelů. Existence takovýchto chovů je neakceptovatelná, ale neznamená to nutnost zakázat chovy, v kterých se takovéto patologie nikdy nevyskytovaly.

Jak by vám řekli čeští odborníci, chovy kožešinových zvířat mají nejpropracovanější metody ze všech chovů hospodářských zvířat. Pro farmáře je na prvním místě postarat se o svá zvířata, aby měla dostatek potravy a byla v dobré kondici.

Pro srovnání si dovoluji doplnit, že vedle 20 tisíc norků, kteří se ročně chovají v České republice, je například v Polsku chováno 8,5 milionu a v Dánsku 17,5 milionu těchto zvířat na kožešiny!

Jedno z kompromisních řešení je přijetí pozměňovacího návrhu, který by zavedl pro chovy kožešinových zvířat celoevropskou certifikaci (kontrolu) WelFur, která bude od roku 2020 v Evropě pro chovatele stejně víceméně povinná.

Foto: Nicolai Meyer/ Wikipedia.com

Degradace českých norem

Senát se bude v nadcházejících dnech zabývat také návrhem upravujícím tzv. technické požadavky na výrobky (při jejich dodávání na trh). A to v souvislosti s uzavřením dohody o volném obchodu mezi EU a Kanadou. Znamená to markantnější příliv kanadských výrobků na náš trh (český i evropský globálně).

Sněmovna v úvodním kole podpořila hospodářskou a obchodní dohodu CETA mezi EU a Kanadou. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. To má mj. pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu.

Evropský parlament dohodu schválil v polovině února, Senát ji schválil v dubnu. Sněmovna by mohla hlasovat o souhlasu s ratifikací na své zářijové schůzi.

CETA by podle odhadů expertů mohla přinést nárůst obchodní výměny mezi EU a Kanadou až o pětinu. Unie odhaduje, že aplikace smlouvy by měla znamenat růst vzájemné obchodní výměny až o 324 miliard korun ročně, má také podpořit hospodářský růst a pomoci vytvářet nová pracovní místa. Kritici ale tvrdí, že může ohrozit tisíce pracovních míst. Někteří politici k dohodě ale mají řadu výhrad.

Dohoda má začít provizorně fungovat 21. září.

Celou věc považuji za nešťastnou ze dvou důvodů:

1) Jedná se o přílepek k jinému zákonu, který s danou problematikou vůbec nesouvisí. Ano, české normy potřebují reformu, ale mělo by se tak dít prostřednictvím samostatné úpravy, nikoliv přílepku. Dlouhodobě bojuji za čisté zákony.

2) Vnímám to jako snahu o degradaci českých norem, které jsou přísnější, kvůli tomu, aby do ČR kanadské výrobky mohly být dováženy. Rekonstrukce systému české technické normalizace je sice zcela nezbytná. Navrhovaný způsob ale vrací stav před rok 1993 resp. 1989.

Důvodová zpráva

Foto: freeimages.com

Aby občan nebyl šikanován pokaždé, když si chce zahrát vlastní písničku

„Zákon na omezení moci OSA byl nutný. Osobně bych raději viděl důslednější zákon, který bude pravomoci ještě více omezovat a kontrolovat. Nyní je ale tento zákon maximum, který mohl přes Poslaneckou sněmovnu projít. Zasadím se s kolegy o to, aby byl připraven komplexní návrh změny autorského zákona, kterým se nastaví jasná pravidla, aby občan nebyl šikanován pokaždé, když si chce zahrát i vlastní písničku na veřejnosti,“ myslí si senátor Jiří Vosecký.

Senát na své 5. schůzi 8. března schválil novelu autorského zákona.

Pro bylo 38 senátorů (včetně Jiřího Voseckého) – proti 8 (24 bylo nepřítomno, 11 se zdrželo hlasování).

Žádnému z požadavků na její úpravy nevyhověl. Novela počítá s tím, že autorské poplatky se budou moci v budoucnu zvyšovat jen o inflaci. S požadavkem kolektivních správců na jejich vyšší zdražení by muselo předem souhlasit ministerstvo kultury. Opatření je reakcí na zvýšení poplatků až o polovinu, které loni navrhly Ochranný svaz autorský (OSA) nebo Intergram. Horní komora přijala novelu na návrh lidoveckých zástupců ve verzi schválené sněmovnou. Senátní výbory i jeho mediální komise přitom doporučovaly v původně vládní novele zrušit či omezit některé poslanecké úpravy.

Neberme obcím kulturní život – článek na webu senátora Jiřího Voseckého

Trefný postřeh kolegy, slováckého senátora, Ivo Valenty

OSA už definitivně nebude otravovat život folkloristům. Senát totiž ve středu schválil novelu autorského zákona, která obsahovala také můj téměř dva roky starý senátorský návrh, ve kterém jsem se snažil osvobodit všechny folkloristy od placení autorských poplatků.

Pokud zákon podepíše také prezident, tak všichni ti, kdo hrají pouze lidové písničky, nebudou muset nejen nesmyslně platit autorské poplatky, ale zároveň ani předem oznamovat pořádání akcí. Lidová kultura tak přestane být buzerována kolektivními

správci a jejich často až vyděračskými praktikami. Společně jsme tak vyhráli jednu důležitou bitvu, která pomůže všem, kteří se u nás na Slovácku, Valašsku, ale i jinde snažíme o uchovávání a předávání tradiční lidové kultury.

Tím však své tažení proti OSA nekončím a do nové poslanecké sněmovny se pokusím dostat také velkou novelu autorského zákona, která bude skutečným bičem na OSA a její praktiky.

S využitím ČTK
Foto: Archiv Jiřího Voseckého