Vosecký opět starostou Okrouhlé

Překvapení: Stávající starosta končíPředprázdninové zastupitelstvo obce Okrouhlá na Českolipsku přineslo nečekanou zprávu. Starosta Štefan Pňaček se ze zdravotních důvodů vzdal mandátu starosty i zastupitele. Odpovědnost za vedení celé obce se tím v plném rozsahu přesunula na stávajícího místostarostu a bývalého dlouholetého starostu, senátora za SLK Jiří Voseckého.

Ve středu 7. září, byl opět zvolen do funkce starosty obce Okrouhlá. Jiří Vosecký si je vědom, že tento krok je poněkud v rozporu s jeho veřejným slibem „být senátorem na plný úvazek“.

„Určitě nejde o to, že bych prahnul po postu starosty, jehož funkci jsem zastával téměř dvacet let. Nicméně za čtyři roky končí plánovací období EU, kdy je možné čerpat finanční prostředky pro rozvoj obce Okrouhlá a je zapotřebí připravit několik investičních projektů. Proto jsem se rozhodl tuto odpovědnost přijmout,“ vysvětluje Jiří Vosecký, senátor za Českolipsko. Stal se neuvolněným starostou a jako uvolněný místostarosta byl zvolen Jaroslav Votýpka. Ten bude denně občanům k dispozici od 1. října.

„Mojí prioritou je seznámit pana Votýpku s problematikou řízení obce tak, aby mohl být starostou případně ještě v tomto volební období,“ říká Vosecký. Proto byl zvolen ještě jeden místostarosta, Ing. Jiří Vosáhlo.

Do senátních voleb 2014 vstupoval Jiří Vosecký s krédy „senátorem na plný úvazek“ a „nesedět na dvou židlích zároveň“. Přesto, že hnutí Starostové pro Liberecký kraj v komunálních volbách zvítězilo a Vosecký získal nejvíce preferenčních hlasů, o post starosty neusiloval. Aby měl více prostoru na práci v parlamentu, vzdal se ještě před volbami místopředsednictví hnutí Starostové pro Liberecký kraj a předsednictva Svazku obcí Novoborska, který zakládal. Současnou situaci, které předcházela rezignace stávajícího starosty Pňačka, považuje za výjimečný stav.

Senátor Vosecký iniciuje petici za urychlení stavby západního obchvatu České Lípy

Důležitý projekt budování západního obchvatu České Lípy by se měl podle aktuálního rozhodnutí vlády odsunout a prodražit. Stavba totiž chybí na seznamu prioritních položek, které bude možné realizovat bez nutnosti opakování posudku EIA. To se nelíbí senátorovi za Českolipsko Jiřímu Voseckému a připravil petici.

Petici připravenou senátorem Jiřím Voseckým mohou zájemci podepsat na Obecním úřadu v Okrouhlé a v dalších městech a obcích regionu, kterých se stávající kolabující dopravní situace týká.

Zájemci si mohou také znění petice spolu s podpisovým archem stáhnout zde, podepsat a odevzdat na některém ze sběrných míst.

Dopravní situaci na silnicích II/262, I/9 a I/13 považuje senátor Jiří Vosecký za jeden z největších problémů regionu. Problematikou dopravy na Českolipsku se zabývá již déle než deset let a řešení této situace bylo i jedním z jeho témat v předloňských senátních volbách.

„Západní obchvat České Lípy má pro nás vysokou důležitost, kolabuje nám tam doprava, proto jsme se stav rozhodli podpořit peticí,“ říká Jiří Vosecký.

novyborobchvat

Přetíženost silnic vedoucích z Děčína a Liberce do České Lípy kamionovou dopravou ohrožuje obyvatele všech obcí na této trase. Dosud vyprojektovaný obchvat České Lípy směrem na Děčín a Nový Bor má navázat na křižovatku, která spojuje hlavní tah z České Lípy na Prahu a průmyslovou zónu Dubice.

Západní obchvat České Lípy patří mezi přibližně stovku staveb, které mají problém s posudkem vlivu na životní prostředí (EIA). Jde o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává.

Vypracování nového posudku může trvat minimálně rok a půl a je spojeno s náklady na vypracování materiálů k novému posouzení.

Prezident jen před pár dny svým podpisem stvrdil změnu zákona, kterou Parlament přijal ve zrychleném režimu. Novela popisuje výčet deseti důležitých dopravních staveb, jež se přesunou do zvláštního režimu, a bude je možné realizovat bez opakování posudku vlivu na životní prostředí. Tzv. „Sobotkův a Junckerův seznam“ uvádí například obchvat Českých Budějovic na trase D3, obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice na dálnici D6 nebo obchvat Frýdku Místku. Těm bude namísto nové studie EIA stačit stanovisko ministerstva životního prostředí.

Zbylá téměř stovka staveb má smůlu. Vrátily se do bodu nula a budou muset posudek EIA získávat složitě – dlouze a draze – znovu.

„Je to bohužel chyba ministerstva životního prostředí a dopravy, že to nedomysleli a návrh nepřipomínkovali, ač na riziko současného stavu byli upozorňováni. Ministr Brabec v Senátu prohlásil, že tato situace nenastane,“ konstatuje Vosecký.

 

K tématu:

Proces EIA se u deseti dopravních staveb nebude muset opakovat

Praha – Deset důležitých dopravních staveb bude možné realizovat bez opakování posudku vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Týká se to zhruba 120 kilometrů dálnic a také modernizace železniční tratě Sudoměřice – Votice. Změnu zákona, kterou Parlament přijal ve zrychleném režimu, ve středu stvrdil podpisem prezident Miloš Zeman. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Novela převede vybrané stavby do zvláštního režimu, kdy má stačit místo dalšího posudku stanovisko ministerstva životního prostředí. Pokud by se proces posuzování vlivů musel opakovat, znamenalo by to odklad a zdržení těchto staveb.

Vybrané projekty by se mohly začít stavět v příštím roce. Problémy s posudky EIA má v Česku asi stovka dopravních staveb za zhruba 130 miliard korun. Jde o staré posudky vzniklé podle zákona z roku 1992, tedy před vstupem ČR do EU, které unie neuznává. Novela má proto pomoci výstavbě desítky projektů.

Mezi projekty je i Pražský okruh 

Návrh souvisejícího vládního nařízení počítá kromě modernizace zmíněného traťového úseku například s obchvatem Českých Budějovic na trase D3, s obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice na dálnici D6 nebo obchvatem Frýdku Místku.

Mezi vybranými projekty není Pražský okruh, který nesplnil podmínku, že pro stavbu už musí být vydáno územní rozhodnutí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) již dříve uvedl, že udělá vše pro to, aby se zvláštním režimem pomohlo výstavbě pražského okruhu, který se ale podle něj bude stavět z českých peněz.

Novela stanoví podmínky, za nichž bude stačit stanovisko ministerstva životního prostředí. Podle nich musí jít o prioritní dopravní záměr, který leží na transevropské dopravní síti, získal územní rozhodnutí nejpozději 31. března 2015, v minulosti dostal kladné stanovisko k EIA a který stanoví vláda nařízením.

Zdroj: ČTK

Jedno pivo k cyklistům patří

Cyklisté, inlajnisté či vodáci si nejspíš budou moct při sportování dopřát sklenici piva nebo vína. Napomohl tomu na své poslední schůzi Senát, když posvětil, byť jen těsně 21 hlasy, návrh kolegy Zdeňka Škromacha zrušit nulovou toleranci k požívání alkoholu některými účastníky silničního provozu. Senátor Jiří Vosecký byl zpravodajem návrhu zákona.

V pátek 30. září od 10 hodin se na půdě Senátu uskuteční seminář s odborníky a zástupci ministerstev, kteří budou k návrhu diskutovat.

bike-trip-1-1436001-639x852Samotným cyklistům se samozřejmě návrh líbí, neboť každý se rád při rekreačním sportovním výkonu osvěží jedním pivem. Proto také Zdeněk Škromach (společně se senátorem Ivo Valentou) dostali souhlasné dopisy od 4 500 cyklistů.

Předloha má uzákonit, že by cyklisté na cyklostezkách, v obcích a na silnicích třetí třídy mohli mít až 0,8 promile alkoholu v krvi, pokud pojedou na jízdním kole sami. Další podmínkou je to, že alkohol nevyloučí jejich schopnost řídit kolo. Pokutu za jízdu na kole pod vyšším vlivem alkoholu novela zachovává, snižuje ji ale ze současných 2 500 až 20 tisíc na nejvýše 500 korun.

„Tento předložený návrh zákona prolamuje na našem území historicky dlouhodobě zastávaný princip nulové tolerance k požívání alkoholu řidiči účastnícími se provozu na pozemních komunikacích,“ říká k návrhu Jiří Vosecký (SLK), senátor Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR

Z medicínského hlediska je podle něj absolutní nula promile alkoholu v krvi nesmysl. Je prokázáno, že až hodnota jedno promile má vliv na chování řidiče. Tak postupuje i soudní judikatura. Považuje dosažení hladiny 1 promile alkoholu v krvi řidiče za stav vylučující způsobilost řídit.

„V jednotlivých státech Evropy jsou rozdílné předpisy, které řeší řízení motorového vozidla s alkoholem v krvi. Nejsem zrovna pro toleranci povolené hranice alkoholu v krvi u řidiče motorových vozidel, ale pro cyklisty, inlajnisty, jezdce na koni, vodáky a další sportovce bych navrhoval toleranci alkoholu v krvi dle předloženého návrhu senátního tisku č. 254,“ říká Vosecký.

Jedním dechem ovšem dodává, že k tomuto tématu je zapotřebí široká diskuse. Přítomným senátorům proto doporučil, aby předkladatel Zdeněk Škromach uspořádal seminář k problematice, kde budou přítomni odborníci na dopravu, zástupci Policie ČR, senátoři, lékaři, zástupci regionů a další aktéři silničního provozu. Na tomto fóru je třeba celý problém prodiskutovat a pokusit se nalézt společný kompromisní návrh na řešení celé problematiky.

Seminář byl nakonec oznámen na pátek 30. září od 10 hodin se na půdě Senátu.

„Domnívám se, že některé složky státu v dopravních situacích používají své kompetence proti zvyklostem i proti zdravému rozumu. Senátoři by měli reagovat na podněty a potřeby regionů a snažit se vybalancovat rozpor mezi zástupci regionů a Policie ČR,“ uzavírá Vosecký.

Ilustrační foto: www.freeimages.com

TZ: Jiří Vosecký na krajské kandidátce SLK jako podpora Starostů

Senátor Jiří Vosecký (SLK) se objevil na posledním místě kandidátky do podzimních krajských voleb, chce tak vyjádřit svou podporu Starostům pro Liberecký kraj i samotnému hejtmanovi Martinu Půtovi. Kandidátka SLK pro krajské volby byla zveřejněna ve středu 30. března.

Zda skutečně na kandidátce SLK figurovat, byť na posledním pětačtyřicátém místě, zvažoval senátor Vosecký dlouho. Při volbách do Senátu před dvěma roky jedním z jeho hesel bylo „senátorem na plný úvazek“. Kvůli tomu se po svém zvolení již znovu neucházel o post starosty obce Okrouhlá na Českolipsku, kde působil téměř dvacet let, a vzdal se i dalších funkcí, jako například předsednictví Svazku obcí Novoborska.

To, že se nakonec na kandidátce objevil, nesouvisí s žádným prahnutím po další funkci. „Pokud člověk chce svoji práci vykonávat opravdu svědomitě, nelze sedět na více židlích zároveň,“ vysvětluje Jiří Vosecký.

Chce tak pouze vrátit podporu těm, kteří ho podporovali při volbách do Senátu, starostkám, starostům a významným osobnostem Libereckého kraje.

„Nyní je na mně, abych jim splatil svůj dluh a svou účastí tuto kandidátku podpořil,“ říká. Podle jeho slov jde i o vyslovení podpory stávajícímu hejtmanovi Martinu Půtovi.

„Budu velice rád, když půjdete na podzim k volbám a dáte svůj hlas v krajských volbách právě kandidátce Starostů pro Liberecký kraj,“ dodává senátor Vosecký. Zároveň se uskuteční volby do Senátu PČR  ve volebním obvodě Liberec. Zde Jiří Vosecký podporuje starostu Chrastavy Michaela Canova.

Senát hlasoval o proplácení prvních tří dní nemocenské, firmy mají dostat náhradu

Senát na své první schůzi v roce 2016, 6. ledna, podpořil návrh, aby zaměstnancům byly znovu propláceny také první dny nemoci. Pro bylo pětačtyřicet ze čtyřiasedmdesáti přítomných senátorů. „Jsem za to moc rád, lidé, kteří pracují, by neměli být trestáni za to, že marodí,“ říká k tomu senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj, který je zpravodajem senátního návrhu, jímž se mění zákoník práce.

Původní návrh sice počítal se zrušením karenční doby, ale nezvažoval žádnou kompenzaci pro zaměstnavatele, který bude muset nemocenskou ze svých zdrojů vyplácet. Úprava zvyšovala zátěž zaměstnavatelů na výplatě náhrady mzdy (platu) při dočasné pracovní neschopnosti. Tento návrh senátoři na svém červencovém jednání odročili.

Nově podpořený návrh zahrnuje i kompenzaci pro zaměstnavatele. Komplexní problematikou se na půdě Senátu zabýval za přítomnosti zástupců ministerstev, odborářů i zaměstnavatelů seminář 22. září. Zde měli zástupci zaměstnavatelských svazů požadavek, aby firmám byly na oplátku sníženy odvody na nemocenské pojištění.

Senátem nyní schválený návrh již hovoří o snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavatelem, a to o 0,1 procentního bodu z 2,3 % na 2,2 %.

Efektem uvedeného snížení pojistného je dle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR snížení příjmů státního rozpočtu mírně přesahující 1,2 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. S tím souhlasí také senátor Jiří Vosecký.

K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

„Sám jsem jako zpravodaj přítomným senátorům doporučil, aby návrh podpořili, což se stalo,“ podotýká Vosecký.

O kolik přesně se zaměstnavatelům odvody na nemocenské pojištění sníží, přitom není definitivní. Tím se nyní bude zabývat senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. „Lze předpokládat, že se o této kompenzaci strhne poměrně vášnivá debata. Jestli to bude jedna desetina procenta nebo třeba dvě,“ míní senátor Vosecký. Výbor posléze Senátu předloží výsledky svého jednání, poté návrh poputuje do Poslanecké sněmovny. „Jako zpravodaj tohoto návrhu udělám vše, co je v mých silách, pro to, aby byl schválen,“ říká Vosecký. Předpokládá, že by pak zákon mohl platit od 1. ledna 2017.

První tři dny nemocenské přestala vláda vyplácet od ledna 2008. Kromě rozpočtových úspor to vysvětlovala především zneužíváním krátkodobých pracovních neschopností.

K tématu:

 

Úleva pro folklórní soubory

Na uplynulém plénu senátor Jiří Vosecký (SLK) rovněž podpořil návrh senátora Ivo Valenty, který se zabývá autorským zákonem. Záměrem je, aby folklorní soubory či jednotliví muzikanti využívající lidových písní byly oproštěny od poplatků Ochrannému svazu autorskému (OSA). „Považuji to za vstřícné v rámci podpory a rozvoje folkloru,“ říká senátor Jiří Vosecký.

Foto: www.senat.cz

16. schůze Senátu: Důchodcům přidáno, obcím ubráno

K důchodům

Senátoři na své čtvrteční schůzi odsouhlasili předčasný vánoční dárek seniorům: v únoru 2016 by měli dostat jednorázový příspěvek ve výši 1 200 korun. Mimořádný příspěvek je reakcí na minimální valorizaci, která by penzistům přidala v průměru 40 korun.

„Jsem rád, že tento zákon prošel (pro bylo 66 senátorů), protože důchody jsou u nás malé. Pokud roste ekonomika, nemělo by se zapomínat ani na seniory,“ hodnotí senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Díky jednorázovému navýšení 1 200 korun za letošní a nadcházející rok si důchodci přilepší v přepočtu o 50 korun měsíčně.

„Výhodou je, že jde o jednorázový příspěvek, to znamená, že se nebude započítávat do další valorizace,“ připomněl Vosecký.

Na druhou stranu vnímá, že senioři stále zůstávají trochu poškozeni. „V minulých letech senioři přidáno nedostali, proto by jim současná vláda měla být schopna přidat o něco více, aby se deficit z minulých let vyrovnal,“ podotýká senátor Jiří Vosecký.

Výše aktuálního příspěvku 1 200 korun by každopádně měla být pro důchodce potěšující, původně se totiž počítalo pouze s částkou 600 korun. Vláda poté navrhla, aby důchodci dostali jednorázově 900 korun, poslanci částku postupně zvyšovali a nakonec do Senátu poslali návrh na 1 200 korun, což hlasující senátoři jednomyslně schválili.

K loterijnímu zákonu

Návrh loterijního zákona vyvolal na schůzi Senátu dlouhé diskuze. Část senátorů na poslední chvíli přišla s návrhem, který by znamenal, že by hrací automaty, kasina, loterie i kurzové sázky nebyly více zdaněny. Nakonec ovšem pro vyšší zdanění hazardu bylo 48 senátorů a původní návrh byl prosazen.

Návrh počítá s tím, že za hrací automaty se od ledna bude nově platit daň 28 procent místo současných 20 procent. Vedle toho vzroste i denní poplatek za hrací automat: ze současných 55 korun na 80 korun. Na 23 procent vzroste zdanění loterií a kurzových sázek na sportovní výsledky.

„Jsem zásadně pro omezení hazardu, nicméně stoprocentní prohibice je nemyslitelná. Je potřeba nastavit restrikce tak, aby je stát byl schopen vymáhat. Potud s návrhem loterijního zákona (tisk č. 160) souhlasím. Nutno ovšem dodat, že tento zákon neřeší kvízomaty a internetové hry, které tímto dostávají daňové prázdniny, což nepovažuji za šťastné,“ říká senátor Jiří Vosecký.

Druhá věc, s níž nesouhlasí, že zdanění hazardu se sice zvedá, ale snižuje se odvod obcím. „Považuji to za velmi špatné a nesystémové,“ dodává Vosecký. Obcím má z odvodů připadnout 63 procent a státu 37 procent místo nynějších 80 procent pro obce a 20 procent pro stát. Vláda původně navrhovala pro obce ještě méně: 60 ku 40.

„Je mi líto, že všichni starostové nehlasovali ve prospěch svých obcí. Starostové by měli chtít prosadit své zájmy nad zájmy ministra financí,“ podotýká senátor Vosecký. K tomu ho rozhořčilo, že předsednictvo Svazu měst a obcí zaujalo k loterijnímu zákonu neutrální stanovisko.

Obce tak přijdou o další peníze – zhruba 2,5 miliardy korun, 7 miliard mohly dostat jako kompenzaci za zrušení druhého důchodového pilíře. Jenže senátoři to o jeden hlas na svém minulém jednání neodsouhlasili.

Oč šlo? -> Také obce by měly dostat kompenzaci za zrušení druhého důchodového pilíře, který pro obce a kraje znamenal snížení podíl z rozpočtového určení daní na výnosech z DPH, myslí si senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Současná podoba vládní novely rozpočtového určení daní nyní počítá pouze s tím, že by podíl, o který přišly před čtyřmi roky, byl navrácen pouze krajům. „Jsou to peníze z daní občanů, tak by měly být obcím vráceny,“ říká Jiří Vosecký.

„Pro obce by navrácení devíti miliard korun představovalo znatelnou finanční injekci. Stát na obce převádí stále další a další povinnosti. Do toho aktuální podmínky pro čerpání evropských dotací a fondů nejsou pro obce vůbec jednoduché a navrácené prostředky by jim byly nápomocny pro realizaci jejich projektů v oblastech, jako je cestovní ruch, místní komunikace, veřejná prostranství, domovy pro seniory, zařízení pro volnočasové aktivity a další,“ popisuje Jiří Vosecký.

Fotografie: www.senat.cz

TZ: Senátor Vosecký (SLK) má pro vyplácení nemocenské lepší řešení

Senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj doporučil odročit návrh zákona, který by zaměstnancům zrušil neplacené první tři dny nemoci a pro zaměstnavatele znamenal vyšší náklady. Senátor Jiří Vosecký to, jako zpravodaj zákona, odůvodnil na 10. schůzi Senátu 22. července 2015. Jde o návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 20).

Senátoři nakonec těsně před 19. hodinou schválili odročení návrhu zmíněného zákona do 31. 12. 2015 (53 pro, 2 proti, 5 se zdrželo). Návrhem je nutné se zabývat mnohem detailněji. V září se k té příležitosti uskuteční seminář.

Senátor Vosecký na výboru pro Zdravotnictví a sociální politiku navrhl, aby výbor Senátu PČR doporučil Senátu zmíněný návrh zákona odročit do 31. 10. 2015 a výbor toto odročení schválil.

Nejde o to, že by Vosecký nesouhlasil s podstatou návrhu, ten však obsahuje chyby v proveditelnosti.

Navrhovaná úprava se věcně kříží s právě projednávanou novelou zákoníku práce (senátní tisk č. 96), je tak zřejmé, že v rámci senátního návrhu (tisk č. 20) nelze reagovat na to, co je obsahem souběžně projednávané vládní novely zákoníku práce (tisk č. 96), tj. na úpravu, která se teprve stane součástí právního řádu. Nesouhlasí ani účinnost – vládní novela zákoníku práce nabyde účinnosti dříve než úprava v senátním návrhu. „Z uvedených důvodů je účelné odročit senátní návrh do účinnosti vládní novely tak, aby bylo možné jej odpovídajícím způsobem upravit, a proto navrhuji, aby se výbor usnesl, že doporučuje plénu další odročení, tentokráte na 31. října 2015,“ vysvětluje senátor za Českolipsko Jiří Vosecký (SLK).

Jiří Vosecký na plénu Senátu vystoupil se slovy, že změnu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů a o změně dalších zákonů, podporuje: „Šel jsem do voleb s heslem: pracovat se musí vyplatit. Stávající stav cítím jako diskriminaci lidí, kteří pracují. Onemocnět může kdokoliv a neměl by být za to trestán. Není možné, aby většina byla trestána za to, že stávající systém je zneužíván v přibližně pěti tisících případech ročně.“ Toto ilustrují níže uvedené grafy.

Zároveň Vosecký v rámci své zpravodajské zprávy uvedl: „Jako starosta obce jsem pracoval hodně dlouho na to, abych věděl, že pokud někde chceme přidat, musíme na druhé straně ubrat. Nyní tím myslím zaměstnavatele, na které je momentálně zapomínáno. A jsou to právě oni, kteří ponesou již příští rok další břímě v podobě nového státního svátku – Velkého pátku. Tím se jim odčerpají zbylé rezervy vytvořené po 1. lednu 2009, kdy byly upraveny sazby pojistného, zaměstnanci přestali odvádět pojistné na nemocenské pojištění a zaměstnavatelům byla snížena sazba pojistného ze 3,3 na 2,3 procenta. Na zaměstnavatele byla přenesena povinnost výplaty náhrady mzdy od čtvrtého dne pracovní neschopnosti (nejdéle však od 25. neodpracované hodiny z rozvržených směn) po dobu prvních 14-ti kalendářních dní (či 21-ti dní v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013) trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to pouze za pracovní dny a tzv. placené svátky. Při povinnosti výplaty náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti vznikl zaměstnavatelům zisk, který ale po zavedení nového státního svátku bude odčerpán a již není možné je dále zatěžovat proplácením prvních tří dnů nemocenské.“

Senátor Škromach navrhuje, aby první tři dny nemocenské proplácel zaměstnavatel. Nyní nedostává zaměstnanec během prvních tří dnů nemoci nic, následujících 14 dní mu nemocenskou proplácí zaměstnavatel.

Senátor Jiří Vosecký přichází s návrhem, aby se na systému nemocenského pojištění kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů podílel zároveň stát. Vosecký navrhuje snížit odvody na nemocenském pojištění zaměstnavatelům ze současných 2,3 %. O kolik přesně, musí být propočítáno.

„Nyní není možné tato procenta stanovit bez hlubšího propočtu,“ dodal Vosecký.

K zákoníku práce – senátnímu tisku č. 20 – se uskuteční seminář, kde se budou moci zástupci všech zúčastněných stran k předloženému návrhu senátora Škromacha vyjádřit.

Seminář se uskuteční v Zaháňském salonku v budově Senátu dne 22. 9. 2015 od 14:00 hodin. Informoval o tom prof. MUDr. Jan Žaloudík,  CSc., předseda senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Analýza vývoje prac. neschopnosti a finanční bilance systému nemocenského pojištění z pozice zainteresovaných subjektů v letech 2001 – 2014

Z vybraných dat vyplývá, že počet evidovaných případů pracovní neschopnosti a zároveň i počet prostonaných dnů celkem v letech 2008 a 2009 výrazně poklesl a od roku 2009 do současnosti dochází k stabilizaci vývoje křivky. Naopak průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti od roku 2008-2009 vzrostla.

Krátkodobá nemocnost klesla o neuvěřitelných 20 %. Lze předpokládat, že nedošlo pouze k redukci zneužívání placené pracovní neschopnosti, ale že došlo k psychologickému dopadu restrikcí i na poctivé zaměstnance, přičteme-li k změnám v nemocenském pojištění i další změny v zákoníku práce a změnu vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Obyčejnou statistikou, je však tato situace jen velmi obtížně postihnutelná. Jelikož většina běžných onemocnění je krátkodobá, výsledkem je, že zaměstnanci na svou nemoc čerpají dovolenou, což je ovšem v příkrém rozporu s jejím účelem. Dalším řešením je zpravidla „přecházení nemoci“ bez návštěvy lékaře a pracovní neschopnosti. Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců, dle veřejně dostupných průzkumů, přiznávají, že do práce chodí i během nemoci. Hlavním důvodem je obava ze ztráty výdělku. Tím se otevírají dveře jednak k šíření některých onemocnění mezi spoluzaměstnance, jednak k eventuálním větším škodám na zdraví

v budoucnu a k vývoji zdravotních komplikací v důsledku neléčení původního onemocnění. Tím může dojít i k nezanedbatelnému zvýšení nákladů na léčení v případě komplikací.

1.2. Zneužívání dávek v pracovní neschopnosti

Z grafu o počtu ukončených případů pracovní neschopnosti jasně vyplývá, že změnou systému s účinností od roku 2009 došlo k výraznému poklesu případů porušení léčebného režimu i případů ukončení pracovní neschopnosti z rozhodnutí správy sociálního zabezpečení. Pokles reflektuje pokles absolutního počtu případů pracovní neschopnosti.

Zdroj dat:
Analýza vývoje pracovní neschopnosti a finanční bilance systému nemocenského pojištění z pozice zainteresovaných subjektů v letech 2001 – 2014
(podklad pro jednání Výboru pro zdravotní a sociální politiku Senátu PČR)

TZ: Vyjádření k projednávaným zákonům na červnovém plénu

Jak jsem hlasoval na 9. plénu Senátu 17. a 18. června 2015

Jsem pro zvýšení rychlosti, novela však obsahuje chyby

Vyjadřuji svůj souhlas s tím, aby se na vybraných úsecích silnic první třídy i na rovných úsecích dálnic zvýšila maximální povolená rychlost. A priori tak podporuji návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích. Dle mého názoru je to krok správným směrem.

Na 9. schůzi Senátu dne 17. června jsem nicméně hlasoval proti novele, jelikož návrh zákona obsahuje mnoho závažných chyb, a proto se ztotožňuji s doporučením Podvýboru pro dopravu a energetiku Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pro vrácení zákona do Poslanecké sněmovny k přepracování těchto nedostatků.

Zmiňovaný zákon podporuji ze dvou důvodů:

1) Plánované zvýšení rychlosti na dálnicích na 150 km/h se má týkat pouze předem vybraných většinou rovných úseků, na kterých by byla rychlost aktuálně regulována pomocí elektronického značení, které bude situaci vyhodnocovat v závislosti na počasí a intenzitě dopravy. V návrhu zákona ale není zakomponováno automatické zvýšení rychlosti, rozhodující slovo stále zůstává na Ministerstvu dopravy. Týkalo by se to třeba některých úseků dálnice D1 z Prahy do Brna či dálnice D8 směrem na německé Drážďany. Velmi rychlé úseky by označovala speciální značka, jinde by zůstalo zachováno 130 km/h.

2) Novela zákona zároveň obsahuje změnu ve značení silnic. Ze stávajících rychlostních silnic by se měly stát dálnice druhé třídy, nejvyšší povolená rychlost 130 km/h zůstane zachována. Silnice první třídy by byly rozděleny do dvou kategorií, pokud budou úseky směrově odděleny, mohl by kraj zvýšit rychlost až na 110 km/h. Tuto situaci vnímám často například při cestě z Nového Boru do Liberce, kde by zvýšení rychlosti z 90 km/h na 110 km/h na směrově oddělených pruzích bylo zcela na místě.

Návrh ministerstva dopravy je, aby se na vybraných 24 úsecích silnic 1. třídy mohlo jezdit rychlostí 110 kilometrů v hodině, namísto současných 90 km/h. Rychlost 110 km/h se má týkat například silnic mezi Teplicemi a Bílinou, z Jihlavy k dálnici D1, z Chomutova do Křimova či z Pardubic do Hradce Králové. Jde o čtyřproudé silnice s oddělením směrových pruhů.

ANKETA a článek k tématu na idnes.cz

Souhlasíte s návrhem zvýšit rychlost na rovných úsecích dálnic na 150 km/h?
ANO 6388
NE 6160

Dovolím si ještě trochu nadhledu a statistiky (zdroj: www.dfens-cz.com)

V ČR zemřelo v roce 2014 na dálnicích 24 osob, v roce 2013 to bylo 23 osob. Jen podotknu, že když jsem detailně procházel příčiny nehod, nenašel jsem ani jedinou, jejíž příčinou by bylo překročení nejvyšší povolené rychlosti. Naopak 1 až 2 obětí bývají sebevraždy či zcela nepochopitelné jednání. Navíc jsou v tomto čísle zahrnuty i nehody z dálnic a silnic pro motorová vozidla z intravilánu, kde je obvykle limit 80 km/h. Oběti dálničních nehod tak činí přibližně 3% všech obětí dopravních nehod, absolutně i relativně velmi nízká čísla. V tomto ohledu je zajímavé, že počet sebevražd (cca 1.700 za rok) v ČR převyšuje počet obětí všech dopravních nehod (cca 800) více než dvojnásobně, ale ještě zajímavější je fakt, že počet úmrtí na dálnicích je naprosto stejný jako počet úmrtí zapříčiněných vdechnutím vlastních zvratek a o půlku nižší, než počet úmrtí zapříčiněných vdechnutím poživatin. Dávalo by tak větší smysl, aby stát nařídil maximální povolenou rychlost konzumace jídla, zachránilo by se tak jistě více životů…

K souhlasnému stanovisku s návrhem na zvýšení rychlosti mě tak vede osobní zkušenost (viz výše), ale i praxe zahraničních zemí. Loni zveřejněná dánská studie například prokázala, že zvýšení rychlostních limitů vede ke snížení počtu nehod a vede i ke snížení počtu úmrtí jimi způsobených.

S podobným verdiktem přišli rovněž před lety naši rakouští sousedé: Po dva měsíce sledovali, jak se změní nehodovost, pokud na vybrané dálnici zvýší povolenou rychlost z klasických 130 km/h na 160 km/h. Výsledek? Na dálnici se sice zvýšila průměrná průjezdová rychlost, stalo se zde však nejméně nehod za posledních 10 let a rovněž pokleslo znečištění ovzduší.

Tato zkušenost tak dle rakouského autoklubu ukazuje, že pro bezpečnost dopravy není primární rychlost, ale plynulost a jakási pohoda za volantem – nestresování se (místy nesmyslně) nízkými rychlostními limity.

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích přinese ještě jednu formální změnu: stávající rychlostní silnice změní své označení na dálnice. Rychlost na nich zůstane stejná, už nyní je tu povolená rychlost 130 km/h. Dálniční síť České republiky se tak jako lusknutím prstu rozšíří o dalších 450 kilometrů.

Výsledek hlasování: Stopadesátka na dálnici se vrací do Sněmovny. Senátoři jsou proti (idnes.cz)

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví: hluk a zvuk

Naopak se nepřikláním k novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která má nově rozlišovat hluk a zvuk (senátní tisk č. 87). Tato novela dle mého názoru výrazně zhoršuje ochranu lidí před hlukem – zvukem se totiž nově navrhuje být označována produkce hudby z venkovního prostoru s tím, že pro zvuk nejsou stanoveny žádné limity a tím pádem nebude prakticky postihnutelný, nebude podléhat dozoru státu.

Podrobněji se tématem zabývala kolegyně senátorka RNDr. Jitka Seitlová, s jejímž názorem se plně ztotožňuji, viz článek na idnes.cz: Zákon dá zelenou hluku z koncertů i předzahrádek, varuje senátorka.

To znamená, že například různé hudební festivaly na loukách, které se konají do hodin daleko přesahující 22. hodinu, budou mít vlastně volné pole působnosti a budou rušit či omezovat blízko žijící občany. Venkovní hudební produkce budou spadat pod místní samosprávu, která je bude moct omezovat, ale ne všichni starostové menších obcích si s nimi budou umět poradit.

A to navíc není jediná potíž v novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Proto náš senátní klub STAN doporučuje, aby předkladatel návrh dopracoval a některé pasáže, zejména výše uvedenou, přepracoval.

Konkrétní návrh:

  • upřesňuje vládou původně v § 30 odst. 2 navrhovaný rozsah úpravy vymezení druhů zvuků, které nejsou předmětem ochrany podle zákona o ochraně veřejného zdraví; navrhuje se z ochrany podle zákona o ochraně veřejného zdraví vyloučit zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, pokud nejde o součást veřejné produkce hudby v budově, a zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním provozu,
  • v nově navrhovaném znění definice „chráněný venkovní prostor staveb“ nahrazuje pojem „stavba zařízení pro výchovu a vzdělávání“ pojmem „stavba pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání“,
  • vláda zmocňuje nařízením stanovit, co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku,
  • Z vládou původně navrhovaných náležitostí žádosti o povolení provozu zdroje hluku v případech, kdy z vážných důvodů nelze dodržet hygienické limity, vypouští náležitost spočívající v doložení „hodnocení zdravotních rizik z hlediska vlivu překročení hygienického limitu hluku na zdraví exponovaných fyzických osob“,

K tématu:

Sítě v komunikacích

Rovněž podporuji pozměňovací návrh zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kolegy senátora Mgr. Pavla Eyberta. Tento návrh ušetří nejen zemědělskou půdu před dalším záborem, ale také prostředky měst a obcí za další výkupy pozemků.

Navrhuje v čl. I za bod 71 vložit nový bod 72 tohoto znění:

„„72. V § 36 odstavec 4 zní:

„(4) V zastavěném území obce mohou být v místních komunikacích podélně umisťována vedení technické infrastruktury.““

Odůvodnění:

Na základě stávajícího znění § 36 odst. 2, 3 a 4 nelze v tělese komunikace (tedy i v chodníku, který je komunikací 4. tř.) umísťovat žádné sítě v podélném směru, a to ani v případě místních komunikací, zejména pak u nové výstavby. Města a obce jsou tak nuceny k dalším výkupům ploch pro umístění sítí technické infrastruktury mimo komunikace.

Stát chce na jedné straně pomocí vysokých cen za vynětí zemědělského půdního fondu chránit půdní fond, na druhé straně však požaduje ukládat sítě mimo plochy komunikací, a tím zabírat další půdu. U místních komunikací, které jsou v majetku měst a obcí, stejně jako sítě kanalizací, vodovodů, veřejného osvětlení apod., to pokládám za nadbytečné řešit zákonným ustanovením.

Foto: Ilustrační www.senat.cz

Návrh změny zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je omezením demokracie

Senátní klub Starostové a nezávislí (STAN) odmítá návrh změny zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, s nímž přišel senátor Jan Veleba (SPO). „Tento návrh vnímáme jako omezení demokracie a svobody. Naopak může být považován za počátek návratu k předlistopadové cenzuře,“ říká Jan Horník, předseda senátního klubu Starostové a nezávislí.

Návrh zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích hovoří mimo jiné o tom, že poplatníkem televizního poplatku není po dobu 5 let osoba, o které Česká televize zveřejnila nepravdivou informaci, pokud tak konstatovala Rada České televize nebo Rada pro rozhlasové a televizní vysílání anebo soud takové osobě přiznal právo na uveřejnění odpovědi nebo dodatečné sdělení podle zvláštního zákona. Obdobně to platí pro rozhlasový poplatek. „Je to stejný případ, jako když mi zubař špatně opraví zub. Poté přece také nepřestanu platit zdravotní pojištění,“ říká senátor Jiří Vosecký (SLK) s tím, že veřejnoprávní televizi by takový krok mohl bránit ve vysílání objektivního zpravodajství.

Představitelé klubu STAN se zároveň důvodně domnívají, že Radě České televize by při schválení tohoto návrhu, začalo přistávat na stole množství nesmyslných stížností. „Mohl bych si třeba stěžovat, že mě kamera zabrala z nelichotivého úhlu,“ říká Jan Horník. „Nebo bych mohl namítnout, že se cítím diskriminován, protože jsem v televizi méně často než pan senátor Veleba,“ dodává Jiří Vosecký.

Druhý odstavec zase navrhuje, že poplatníkem televizního poplatku není osoba, která v lednu kalendářního roku zašle částku ve výši 1,2 násobku ročního televizního poplatku jako dar ve prospěch příspěvkové organizace nebo veřejně prospěšných právnických osob, jejichž hlavní činností je provoz kulturního zařízení nebo televizního vysílání. „Domníváme se, že by následoval stejný průběh jako s loterijním zákonem, kdy si někteří plátci takovou organizaci sami založili a peníze pak vložili do ní, což bylo nakonec ze zákona odstraněno,“ míní Jan Horník.

Původně se měl návrh zákona projednávat na 7. schůzi Senátu 18. března 2015, ale senátor Veleba ho nakonec z programu stáhl. Odůvodnil to tím, že návrh ještě potřebuje být probrán daleko důsledněji, protože je tolik zásadní a budí tolik různých reakcí. Chce k návrhu udělat veřejné slyšení s přizváním odborníků a poté ho teprve podat znovu. Členové senátního klubu STAN takovýto návrh na změnu zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nepodpoří.

Ilustrační foto: www.freeimages.com

TZ: Senátní klub STAN: Lhůty na projednání zákonů znevažují legislativní proces

Senátní klub Starostové a nezávislí (STAN) kritizuje způsob předkládání zákonů Poslaneckou sněmovnou, považuje ho za nátlak. (Pokračování textu…)