Proplácení prvních tří dní nemoci se komplikuje – v Senátu

Na půdu Senátu se ještě před koncem roku vrátil dlouho diskutovaný návrh zákona, který by zaměstnancům umožnil dostávat (částečnou – 60 procent vyměřovacího základu) náhradu mzdy už v prvních třech dnech nemoci. Nyní nemocenskou pobírají až od čtvrtého dne, v prvních třech dnech nemoci nedostávají nic. Zatímco Sněmovna novinku (kdy by náklady hradili zaměstnavatelé) posvětila, Senát ji poslancům – s odvoláním na zneužívání nepoctivými zaměstnanci a velký zásah do státního rozpočtu – vrátil. Ti však opět mohou veto horní komory přehlasovat.

Zrušení karenční doby se na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu přetřásá od poloviny roku 2015, stejnou dobu se problematikou intenzivně zabývám.

Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo.

Zaměstnanci by podle novely měli dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by zrušení karenční doby představovalo výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba tři miliardy korun ročně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun vzhledem k tomu, že se zvýší nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat obtížně.

Osobně se dlouhodobě ztotožňuji s tím, aby lidem první tři dny nemoci propláceny byly. Zaměstnanci by neměli být trestáni za to, že jsou nemocní. Stává se pak, že lidé choroby přecházejí, což není žádoucí pro jejich zdraví, zároveň ohrožují své kolegy v práci, které mohou nakazit.

Jedním dechem ovšem dodávám, že veškeré náklady by neměl nést zaměstnavatel. Proplácejme nemocenskou od začátku, ale zaměstnavatel musí dostat náhradu. Tu jsem navrhoval už před časem v pozměňovacím návrhu senátního zákona ve snížení jejich nákladů na nemocenském pojištění z 2,3 na 2,1 %. Náklady zaměstnavatelů by tak byly pokryty a ministerstvo financí by tento krok stál ročně v odhadu 2 mld. korun. Mám k tématu řadu analýz, který jsem ochoten kritikům předložit.

Články k tématu

S využitím ČTK
Foto: freeimages.com

Theme Settings