Vláda by měla být ve zvyšování důchodů ambicióznější

Senát na své schůzi 19. července 2018 projednával zvýšení důchodů.

Poslanci navrhovali, aby důchod stoupl – o tisíc korun – pouze seniorům starším 85 let (a o 2 000 korun starším 100 let). My jsme ovšem po dlouhé rozpravě nakonec důchodovou novelu vrátili do Poslanecké sněmovny s tím, že žádáme navýšení o tisíc korun pro všechny seniory, kteří čerpají důchod 25 a více let.

Dle současné právní úpravy se důchod skládá ze dvou složek, a to ze základní a procentní výměry. Výše základní výměry důchodů činí 9 % průměrné mzdy měsíčně a náleží všem důchodcům ve stejné výši.

Předložený návrh zákona zvyšuje základní výměru důchodů z 9 % na 10 % průměrné mzdy s cílem přispět ke zvýšení životní úrovně důchodců s nízkými důchody, u nichž základní výměra činí významnou část důchodu. Úprava se týká jak důchodů, které jsou již vyplácené, tak důchodů, které budou nově přiznávány od 1. ledna 2019.

Navrhovaná právní úprava bude mít finanční dopad do státního rozpočtu. Zvýšení základní výměry na 10 % průměrné mzdy bude v roce 2019 znamenat vyšší výdaje na důchody o necelých 12 mld. Kč oproti stávajícímu stavu. Navýšení důchodů důchodcům, kteří dosáhli věku 85 let, bude v roce 2019 znamenat nárůst na výdaje na důchody o cca 2,2 mld. Kč.

Tzn. předpokládaný finanční dopad do státního rozpočtu celkem 14,2 mld. Kč.

V současnosti se České ekonomice daří nad poměry velmi dobře. Všechny vládní resorty navyšují neúměrně své rozpočty.

Já osobně jsem příznivcem razantnějšího navýšení důchodů. Jsem přesvědčen, že vláda by měla být v této otázce ambicióznější. Protože kolem roku 1990 činila relace důchodu ke mzdě dokonce 52,7 %. Zatímco do roku 2016 spadla na 40,5 %. Hrubá mzda roste vůči průměrnému důchodu neúměrně rychle. Politickou vůlí vlády by mělo být dostat se alespoň na hranici kolem 42 %, což je úroveň např. let 2003, 2011, 2013 nebo 2014.

Důchodcům se sice v průměru přidává přibližně 320 korun, ale pořád budeme zhruba na hranici 38 % průměrný důchod vs. průměrný plat. Současný senior tak nyní dostává reálně méně, než by dostal kolem roku 1990. Toto by se vláda měla snažit narovnat – jak ostatně sama deklaruje.

S ohledem na potřebu rozhodnout o zvýšení důchodů v pravidelném termínu v lednu 2019 ve lhůtě do 30. září 2018 je účinnost předlohy, pokud jde o ustanovení upravující zvýšení základní výměry u vyplácených důchodů, stanovena ke dni 1. září 2018. V ostatních částech nabývá zákon účinnosti dnem 1. ledna 2019.

Důchody se zvyšují vždy v lednu, a to o součet poloviny růstu reálných mezd a růstu cen. Pravidlo zůstane stejné, zvětší se ale podíl přidávání do pevné části a zmenší se podíl na růst procentní výměry, v níž se odráží výše odvodů z výdělků a odpracované roky. Části seniorů se tedy budou penze zvyšovat pomaleji než dosud. V příštím roce se však opatření díky přechodnému ustanovení ještě neprojeví.

Pokud bude důchodová novela účinná, přesnou částku výměry důchodů na příští rok vláda stanoví v září podle nových pravidel. Zvýšení části důchodů o tisíc korun měsíčně předloha přímo stanovuje k lednu příštího roku.

Podle autorů vládního návrhu (Důchodovou novelu připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí za bývalé ministryně v jednobarevné vládě ANO Jaroslavy Němcové.) je třeba starším seniorům přidat více kvůli jejich vyšším výdajům na péči a léky. Důvodem je i to, že starší senioři mají nižší penze než ti mladší. Před 30 lety nastupovali do starobního důchodu s nižší částkou. I když se jim později přepočítala, stále je výrazně menší, než mají mladší důchodci.

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobíralo na konci loňska od České správy sociálního zabezpečení téměř 2,9 milionu lidí. Starobní důchod dostávalo 2,4 milionu osob. Průměrný starobní důchod činil 11 850 korun.

Pozn.:

  • průměrný důchod je měsíční průměr roční výplaty samostatně vypláceného starobního důchodu (bez pozůstalostního)
  • jako průměrná hrubá mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ (§17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.)
  • částky mezd a důchodů jsou zvýšeny o státní vyrovnávací příspěvek v dobách, kdy náležel

Zdroj dat: Český statistický úřad

Zajímavé odkazy:

Hrubá mzda se od roku 1989 zvýšila reálně o 52 procent, důchody o třicet (2014)

457 sto a víceletým důchodcům vyplácela ČSSZ důchod k červnu 2018 (2018)

16. schůze Senátu: Důchodcům přidáno, obcím ubráno

K důchodům

Senátoři na své čtvrteční schůzi odsouhlasili předčasný vánoční dárek seniorům: v únoru 2016 by měli dostat jednorázový příspěvek ve výši 1 200 korun. Mimořádný příspěvek je reakcí na minimální valorizaci, která by penzistům přidala v průměru 40 korun.

„Jsem rád, že tento zákon prošel (pro bylo 66 senátorů), protože důchody jsou u nás malé. Pokud roste ekonomika, nemělo by se zapomínat ani na seniory,“ hodnotí senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Díky jednorázovému navýšení 1 200 korun za letošní a nadcházející rok si důchodci přilepší v přepočtu o 50 korun měsíčně.

„Výhodou je, že jde o jednorázový příspěvek, to znamená, že se nebude započítávat do další valorizace,“ připomněl Vosecký.

Na druhou stranu vnímá, že senioři stále zůstávají trochu poškozeni. „V minulých letech senioři přidáno nedostali, proto by jim současná vláda měla být schopna přidat o něco více, aby se deficit z minulých let vyrovnal,“ podotýká senátor Jiří Vosecký.

Výše aktuálního příspěvku 1 200 korun by každopádně měla být pro důchodce potěšující, původně se totiž počítalo pouze s částkou 600 korun. Vláda poté navrhla, aby důchodci dostali jednorázově 900 korun, poslanci částku postupně zvyšovali a nakonec do Senátu poslali návrh na 1 200 korun, což hlasující senátoři jednomyslně schválili.

K loterijnímu zákonu

Návrh loterijního zákona vyvolal na schůzi Senátu dlouhé diskuze. Část senátorů na poslední chvíli přišla s návrhem, který by znamenal, že by hrací automaty, kasina, loterie i kurzové sázky nebyly více zdaněny. Nakonec ovšem pro vyšší zdanění hazardu bylo 48 senátorů a původní návrh byl prosazen.

Návrh počítá s tím, že za hrací automaty se od ledna bude nově platit daň 28 procent místo současných 20 procent. Vedle toho vzroste i denní poplatek za hrací automat: ze současných 55 korun na 80 korun. Na 23 procent vzroste zdanění loterií a kurzových sázek na sportovní výsledky.

„Jsem zásadně pro omezení hazardu, nicméně stoprocentní prohibice je nemyslitelná. Je potřeba nastavit restrikce tak, aby je stát byl schopen vymáhat. Potud s návrhem loterijního zákona (tisk č. 160) souhlasím. Nutno ovšem dodat, že tento zákon neřeší kvízomaty a internetové hry, které tímto dostávají daňové prázdniny, což nepovažuji za šťastné,“ říká senátor Jiří Vosecký.

Druhá věc, s níž nesouhlasí, že zdanění hazardu se sice zvedá, ale snižuje se odvod obcím. „Považuji to za velmi špatné a nesystémové,“ dodává Vosecký. Obcím má z odvodů připadnout 63 procent a státu 37 procent místo nynějších 80 procent pro obce a 20 procent pro stát. Vláda původně navrhovala pro obce ještě méně: 60 ku 40.

„Je mi líto, že všichni starostové nehlasovali ve prospěch svých obcí. Starostové by měli chtít prosadit své zájmy nad zájmy ministra financí,“ podotýká senátor Vosecký. K tomu ho rozhořčilo, že předsednictvo Svazu měst a obcí zaujalo k loterijnímu zákonu neutrální stanovisko.

Obce tak přijdou o další peníze – zhruba 2,5 miliardy korun, 7 miliard mohly dostat jako kompenzaci za zrušení druhého důchodového pilíře. Jenže senátoři to o jeden hlas na svém minulém jednání neodsouhlasili.

Oč šlo? -> Také obce by měly dostat kompenzaci za zrušení druhého důchodového pilíře, který pro obce a kraje znamenal snížení podíl z rozpočtového určení daní na výnosech z DPH, myslí si senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Současná podoba vládní novely rozpočtového určení daní nyní počítá pouze s tím, že by podíl, o který přišly před čtyřmi roky, byl navrácen pouze krajům. „Jsou to peníze z daní občanů, tak by měly být obcím vráceny,“ říká Jiří Vosecký.

„Pro obce by navrácení devíti miliard korun představovalo znatelnou finanční injekci. Stát na obce převádí stále další a další povinnosti. Do toho aktuální podmínky pro čerpání evropských dotací a fondů nejsou pro obce vůbec jednoduché a navrácené prostředky by jim byly nápomocny pro realizaci jejich projektů v oblastech, jako je cestovní ruch, místní komunikace, veřejná prostranství, domovy pro seniory, zařízení pro volnočasové aktivity a další,“ popisuje Jiří Vosecký.

Fotografie: www.senat.cz