První tři dny dál bez placené nemocenské, rozhodli poslanci. Naděje žije v senátním návrhu

Zaměstnanci nadále nebudou mít nárok na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Sněmovnou minulou středu těsně neprošel návrh komunistů na zrušení takzvané karenční doby, tedy období, kdy zaměstnanec nedostává peníze ani od firmy, ani ze státního systému nemocenského pojištění. Návrh zamítlo 83 poslanců ze 163 přítomných – hlasování.

Šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura návrhu vytýkal, že zrušením karenční doby by se zvýšily náklady pro všechny zaměstnavatele. Poslankyně Gabriela Pecková (TOP 09) připomněla, že dvě třetiny malých a středních podniků návrh odmítají. „Bylo by to pro ně zatížení, obávají se zneužívání institutu,“ řekla. Firmy však zároveň podle ní nestojí o to, aby se jim po chodbách procházeli nemocní zaměstnanci. „Ve velké míře podávají pomocnou ruku, že jako benefit dávají tzv. sick days,“ zdůraznila.
O sick days, tedy jednotlivých dnech volna, které by si zaměstnanci mohli čerpat na dobu své nemoci a měli je plně hrazeny, pak jednala tripartita.
Předseda komunistů Vojtěch Filip uvedl, že sick days ale jako náhradu nevidí. „Dávat to do zákona považuji za složitější věc a ústavně za poměrně nekorektní,“ sdělil Novinkám. Sociální demokracie a odbory neuspěly při jednání vlády s odbory a zaměstnavateli s návrhem prosadit, aby se vrátilo vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Skutečně neprošel návrh, aby firmy musely umožnit svým zaměstnancům čerpat pět „sick days“, tedy dnů, kdy mohou zůstat doma, ale je jim proplácen plat. Jednotlivé strany, odbory i zaměstnavatelé se názorově neshodnou.
„Sick days považujeme za vysoce benefiční program, mělo by to zůstat v pravomoci firem,“ řekl předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Už nyní některé firmy svým zaměstnancům dávají možnost zůstat několik dnů doma, nejít na nemocenskou a využít „sick days“.
Jediné, na čem se partneři při jednání tripartity shodli, že by se mohla zvýšit částka, kterou dostávají dlouhodobě nemocní, tedy ti, kteří zůstávají doma kvůli nemoci déle než třicet dnů.
Komunisté prý zváží, zda návrh nepředloží znovu.

 

Proč proplácení prvních tří dní nemoci ani sick day – podle návrhu komunistů – přes ujišťování a debaty vlády Poslaneckou sněmovnou neprošly? Domnívám se, že proto, že návrh v sobě neměl bonifikaci pro zaměstnavatele.

Není možné, aby byla zodpovědnost přenesena výhradně na zaměstnavatele a z nemocenské měl velké zisky sám stát. – Rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

Zaměstnanci stále mají naději, a to v podobě senátního návrhu Zdeňka Škromacha, jehož jsem zpravodajem a kde dlouhodobě prosazuji, aby došlo ke snížení nákladů pro zaměstnavatele na nemocenském pojištění, a to z 2,3 na 2,1 %. To by mělo pokrýt náklady zaměstnavatelů, ministerstvo financí by tento krok stál v odhadu 2 mld korun. Nutno opět zmínit přebytek téměř 80 mld korun – takže z čeho čerpat je. Jen chtít.

Senátní návrh uspokojuje dle mého názoru všechny strany.

Pak by se nemuselo stávat pravidlem, že na podzim jsou pracovní kolektivy plné nemocných lidí, kteří nákazu šíří vesele dál.

Problematikou nemocenské se Jiří Vosecký zabývá dlouhodobě:

Článek s využitím novinky.cz a idnes.cz
Ilustrační foto: freeimages.com

Zrušení karenční doby ano. Ale jaká bude kompenzace pro zaměstnavatele?

Za přítomnosti zástupců z ministerstev, odborářů i zaměstnavatelů se v úterý 22. září 2015 na půdě Senátu uskutečnil seminář ke zrušení tzv. karenční doby. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby zaměstnavatelé propláceli zaměstnancům první tři dny nemocenské. Navrhovatelem zákona je senátor Zdeněk Škromach. Já zastávám funkci zpravodaje. Souhlasím s tím, že zaměstnancům by první tři dny nemoci měly být propláceny. Mám velký zájem, aby novela zákona byla přijatelná pro všechny sociální partnery, rozhodně nesmí hlavní zátěž nést zaměstnavatel, je třeba dospět ke konsenzu a dohodnout se na systému kompenzací zaměstnavatelům. Zároveň ale hájím zájmy zaměstnanců. Už do senátních voleb jsem vstupoval s heslem „pracovat se musí vyplatit“. Současná zákonná úprava není pro pracující příznivá, často vede k tomu, že krátkodobou nemoc buď „přechodí“, nebo čerpají dovolenou.

Připravovaná novela musí být, dle mého názoru, prodiskutována a připravena natolik precizně, aby ji schválila i Poslanecká sněmovna, a nebylo třeba ji v krátké době znovu novelizovat.

Zákon se musí připravit v kontextu jiných. Nyní je například v Poslanecké sněmovně návrh zákona, který by z Velkého pátku učinil státní svátek. Plošně by jej měli proplácet právě zaměstnavatelé. Zákon bude s velkou pravděpodobností schválen. Takže když se hovoří o tom, že zaměstnavatelé mají miliardové rezervy poté, co se v roce 2009 snížily odvody státu na pojistném z 3,3 na 2,3 procenta, právě nový státní svátek by jim je zase sebral.

Ano, ať první tři dny nemocenské hradí zaměstnavatel, ale pak i snižme odvod pojistného. O kolik, to se musí propočítat, stejně tak jako zanalyzovat, zda jít právě touto cestou.

Na semináři k problematice zazněla řada zajímavých názorů.

Většina zúčastněných se shodla, že karenční doba by měla být zrušena – lidé by v prvních třech dnech nemoci měli dostat náhradu mzdy.

Z řad odborářů bylo na semináři poukazováno například na to, že nejsou-li první tři dny nemocenské propláceny, lidé se zdráhají zůstat doma. Nejenže pak nemocný člověk neodvádí stroprocentní výkon, a je tak více náchylný i k pracovním úrazům, nemoc přechází, čímž dále ohrožuje své zdraví a může nakazit zbytek kolektivu.

Jít marodit se nesmí stát přepychem, který si mohou dovolit jen lidé s vyšším platem. Tři dny bez mzdy jsou pro lidi s nízkým příjmem velmi znatelné.

Na druhou stranu se problematika musí řešit systémově a je třeba nalézt adekvátní kompenzaci pro zaměstnavatele. Domnívám se, že by měla vzniknout pracovní skupina, která bude složena ze zástupců všech dotčených stran a kteří budou mít mandát k vyjednávání této novely.

K tématu:

Fotografie: www.senat.cz

TZ: Senátor Vosecký (SLK) má pro vyplácení nemocenské lepší řešení

Senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj doporučil odročit návrh zákona, který by zaměstnancům zrušil neplacené první tři dny nemoci a pro zaměstnavatele znamenal vyšší náklady. Senátor Jiří Vosecký to, jako zpravodaj zákona, odůvodnil na 10. schůzi Senátu 22. července 2015. Jde o návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 20).

Senátoři nakonec těsně před 19. hodinou schválili odročení návrhu zmíněného zákona do 31. 12. 2015 (53 pro, 2 proti, 5 se zdrželo). Návrhem je nutné se zabývat mnohem detailněji. V září se k té příležitosti uskuteční seminář.

Senátor Vosecký na výboru pro Zdravotnictví a sociální politiku navrhl, aby výbor Senátu PČR doporučil Senátu zmíněný návrh zákona odročit do 31. 10. 2015 a výbor toto odročení schválil.

Nejde o to, že by Vosecký nesouhlasil s podstatou návrhu, ten však obsahuje chyby v proveditelnosti.

Navrhovaná úprava se věcně kříží s právě projednávanou novelou zákoníku práce (senátní tisk č. 96), je tak zřejmé, že v rámci senátního návrhu (tisk č. 20) nelze reagovat na to, co je obsahem souběžně projednávané vládní novely zákoníku práce (tisk č. 96), tj. na úpravu, která se teprve stane součástí právního řádu. Nesouhlasí ani účinnost – vládní novela zákoníku práce nabyde účinnosti dříve než úprava v senátním návrhu. „Z uvedených důvodů je účelné odročit senátní návrh do účinnosti vládní novely tak, aby bylo možné jej odpovídajícím způsobem upravit, a proto navrhuji, aby se výbor usnesl, že doporučuje plénu další odročení, tentokráte na 31. října 2015,“ vysvětluje senátor za Českolipsko Jiří Vosecký (SLK).

Jiří Vosecký na plénu Senátu vystoupil se slovy, že změnu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů a o změně dalších zákonů, podporuje: „Šel jsem do voleb s heslem: pracovat se musí vyplatit. Stávající stav cítím jako diskriminaci lidí, kteří pracují. Onemocnět může kdokoliv a neměl by být za to trestán. Není možné, aby většina byla trestána za to, že stávající systém je zneužíván v přibližně pěti tisících případech ročně.“ Toto ilustrují níže uvedené grafy.

Zároveň Vosecký v rámci své zpravodajské zprávy uvedl: „Jako starosta obce jsem pracoval hodně dlouho na to, abych věděl, že pokud někde chceme přidat, musíme na druhé straně ubrat. Nyní tím myslím zaměstnavatele, na které je momentálně zapomínáno. A jsou to právě oni, kteří ponesou již příští rok další břímě v podobě nového státního svátku – Velkého pátku. Tím se jim odčerpají zbylé rezervy vytvořené po 1. lednu 2009, kdy byly upraveny sazby pojistného, zaměstnanci přestali odvádět pojistné na nemocenské pojištění a zaměstnavatelům byla snížena sazba pojistného ze 3,3 na 2,3 procenta. Na zaměstnavatele byla přenesena povinnost výplaty náhrady mzdy od čtvrtého dne pracovní neschopnosti (nejdéle však od 25. neodpracované hodiny z rozvržených směn) po dobu prvních 14-ti kalendářních dní (či 21-ti dní v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013) trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to pouze za pracovní dny a tzv. placené svátky. Při povinnosti výplaty náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti vznikl zaměstnavatelům zisk, který ale po zavedení nového státního svátku bude odčerpán a již není možné je dále zatěžovat proplácením prvních tří dnů nemocenské.“

Senátor Škromach navrhuje, aby první tři dny nemocenské proplácel zaměstnavatel. Nyní nedostává zaměstnanec během prvních tří dnů nemoci nic, následujících 14 dní mu nemocenskou proplácí zaměstnavatel.

Senátor Jiří Vosecký přichází s návrhem, aby se na systému nemocenského pojištění kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů podílel zároveň stát. Vosecký navrhuje snížit odvody na nemocenském pojištění zaměstnavatelům ze současných 2,3 %. O kolik přesně, musí být propočítáno.

„Nyní není možné tato procenta stanovit bez hlubšího propočtu,“ dodal Vosecký.

K zákoníku práce – senátnímu tisku č. 20 – se uskuteční seminář, kde se budou moci zástupci všech zúčastněných stran k předloženému návrhu senátora Škromacha vyjádřit.

Seminář se uskuteční v Zaháňském salonku v budově Senátu dne 22. 9. 2015 od 14:00 hodin. Informoval o tom prof. MUDr. Jan Žaloudík,  CSc., předseda senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Analýza vývoje prac. neschopnosti a finanční bilance systému nemocenského pojištění z pozice zainteresovaných subjektů v letech 2001 – 2014

Z vybraných dat vyplývá, že počet evidovaných případů pracovní neschopnosti a zároveň i počet prostonaných dnů celkem v letech 2008 a 2009 výrazně poklesl a od roku 2009 do současnosti dochází k stabilizaci vývoje křivky. Naopak průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti od roku 2008-2009 vzrostla.

Krátkodobá nemocnost klesla o neuvěřitelných 20 %. Lze předpokládat, že nedošlo pouze k redukci zneužívání placené pracovní neschopnosti, ale že došlo k psychologickému dopadu restrikcí i na poctivé zaměstnance, přičteme-li k změnám v nemocenském pojištění i další změny v zákoníku práce a změnu vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Obyčejnou statistikou, je však tato situace jen velmi obtížně postihnutelná. Jelikož většina běžných onemocnění je krátkodobá, výsledkem je, že zaměstnanci na svou nemoc čerpají dovolenou, což je ovšem v příkrém rozporu s jejím účelem. Dalším řešením je zpravidla „přecházení nemoci“ bez návštěvy lékaře a pracovní neschopnosti. Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců, dle veřejně dostupných průzkumů, přiznávají, že do práce chodí i během nemoci. Hlavním důvodem je obava ze ztráty výdělku. Tím se otevírají dveře jednak k šíření některých onemocnění mezi spoluzaměstnance, jednak k eventuálním větším škodám na zdraví

v budoucnu a k vývoji zdravotních komplikací v důsledku neléčení původního onemocnění. Tím může dojít i k nezanedbatelnému zvýšení nákladů na léčení v případě komplikací.

1.2. Zneužívání dávek v pracovní neschopnosti

Z grafu o počtu ukončených případů pracovní neschopnosti jasně vyplývá, že změnou systému s účinností od roku 2009 došlo k výraznému poklesu případů porušení léčebného režimu i případů ukončení pracovní neschopnosti z rozhodnutí správy sociálního zabezpečení. Pokles reflektuje pokles absolutního počtu případů pracovní neschopnosti.

Zdroj dat:
Analýza vývoje pracovní neschopnosti a finanční bilance systému nemocenského pojištění z pozice zainteresovaných subjektů v letech 2001 – 2014
(podklad pro jednání Výboru pro zdravotní a sociální politiku Senátu PČR)