Proplácení prvních tří dní nemoci se komplikuje – v Senátu

Na půdu Senátu se ještě před koncem roku vrátil dlouho diskutovaný návrh zákona, který by zaměstnancům umožnil dostávat (částečnou – 60 procent vyměřovacího základu) náhradu mzdy už v prvních třech dnech nemoci. Nyní nemocenskou pobírají až od čtvrtého dne, v prvních třech dnech nemoci nedostávají nic. Zatímco Sněmovna novinku (kdy by náklady hradili zaměstnavatelé) posvětila, Senát ji poslancům – s odvoláním na zneužívání nepoctivými zaměstnanci a velký zásah do státního rozpočtu – vrátil. Ti však opět mohou veto horní komory přehlasovat.

Zrušení karenční doby se na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu přetřásá od poloviny roku 2015, stejnou dobu se problematikou intenzivně zabývám.

Senát odmítl novelu zákoníku práce, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům od července náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Podle kritiků ke zrušení karenční doby není důvod, zaměstnavatele by to příliš zatížilo.

Zaměstnanci by podle novely měli dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by zrušení karenční doby představovalo výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba tři miliardy korun ročně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun vzhledem k tomu, že se zvýší nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat obtížně.

Osobně se dlouhodobě ztotožňuji s tím, aby lidem první tři dny nemoci propláceny byly. Zaměstnanci by neměli být trestáni za to, že jsou nemocní. Stává se pak, že lidé choroby přecházejí, což není žádoucí pro jejich zdraví, zároveň ohrožují své kolegy v práci, které mohou nakazit.

Jedním dechem ovšem dodávám, že veškeré náklady by neměl nést zaměstnavatel. Proplácejme nemocenskou od začátku, ale zaměstnavatel musí dostat náhradu. Tu jsem navrhoval už před časem v pozměňovacím návrhu senátního zákona ve snížení jejich nákladů na nemocenském pojištění z 2,3 na 2,1 %. Náklady zaměstnavatelů by tak byly pokryty a ministerstvo financí by tento krok stál ročně v odhadu 2 mld. korun. Mám k tématu řadu analýz, který jsem ochoten kritikům předložit.

Články k tématu

S využitím ČTK
Foto: freeimages.com

Karenční doba je sexy téma. Ve sněmovně přitom leží už řadu měsíců

Nový předseda ČSSD Jan Hamáček se hned po svém zvolení do funkce šéfa sociálních demokratů začal bít do prsou, že prosadí zrušení karenční doby, tedy neproplácení prvních tří dnů nemoci – hovořil o tom v rozhovoru pro server Novinky.cz.

Jedná se podle mě o prázdná slova, problematika se na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu řeší od poloviny roku 2015, stejnou dobu se jí intenzivně zabývám.

Jsem pro to, aby lidem byly propláceny první dny nemoci, ale zároveň by neměly být veškeré náklady přeneseny na zaměstnavatele. Slova pana Hamáčka jsou důkazem toho, že návrh zákona, který jsme předložili, nikdo v Poslanecké sněmovně ani neviděl. Přitom mám k dispozici řadu analýz, které se tématem zabývají a jsem ochoten je kolegům poskytnout.

Články k tématu

Aktuálně pokud člověk onemocní, první tři dny nemá nárok na náhradu mzdy. To by se podle mého názoru mělo změnit, protože lidé pak nemoci přecházejí, což není žádoucí pro jejich zdraví, zároveň ohrožují své kolegy v práci, které mohou nakazit. Lidé nesmějí být trestáni za to, že jsou nemocní.

Jenže první návrhy úprav stávajícího zákona narážely na problém, že by veškeré nové náklady dolehly na zaměstnavatele. To je podle mě důvod, proč neprošly.

I za sebe říkám ano, proplácejme nemocenskou od začátku, ale zaměstnavatel musí dostat náhradu. Tu jsem navrhoval v pozměňovacím návrhu senátního zákona ve snížení jejich nákladů na nemocenském pojištění z 2,3 na 2,1 %. Náklady zaměstnavatelů by tak byly pokryty a ministerstvo financí by tento krok stál ročně v odhadu 2 mld. korun.

Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

Už loni v létě jsem téma (ne)proplácení nemocenské v prvních 3 dnech nemoci označil za „sněmovní ležák„, protože v té době to bylo více jak rok a půl, kdy byl schválen senátní návrh zákona o karenční době. Senátní návrh Zdeňka Škromacha, jehož jsem byl zpravodajem, autorem pozměňovacího návrhu a k němuž proběhly rozsáhlé diskuze i seminář. Rovněž jsem byl již několikrát pozván na jednání Poslanecké sněmovny, abych tento návrh před poslanci obhajoval, ale ti si do konce funkčního období „staré“ Poslanecké sněmovny bohužel nenašli čas k projednání a po podzimních volbách již hotový a Senátem schválený zákon „spadl pod stůl“. Veškerá vynaložené práce a úsilí přišlo vniveč…

A stále nikdo nepovažuje za důležité, že lidé chodí do práce nemocní. Až nyní se téma hodí do krámu novému předsedovi sociálních demokratů, tak téma opět pozvednou…

Co se (ne)děje se „sněmovními ležáky“?

Tři čtvrtě roku a více už leží v Poslanecké sněmovně některé novely projednané Senátem, aniž by věc měla jakýkoliv vývoj. Ve většině případů jde přitom o důležité „zákony pro lidi“. Proč zůstávají mimo pozornost zákonodárců?

1) Nemocenská – jak s prvními 3 dny nemoci?

Když člověk onemocní, první tři dny nemá nárok na náhradu mzdy.

To by se dle mého názoru mělo změnit, protože lidé pak nemoci přecházejí, což není žádoucí pro jejich zdraví, za druhé ohrožují i kolegy v práci, kteří se mohou nakazit. Lidé nesmějí být trestáni za to, že jsou nemocní.

Jenže první návrhy úprav stávajícího zákona narážely na problém, že by veškeré nové náklady dolehly na zaměstnavatele. To je podle mě důvod, proč neprošly.

I za sebe říkám ano, proplácejme nemocenskou od začátku, ale zaměstnavatel musí dostat náhradu. Tu jsem navrhoval ve snížení jejich nákladů na nemocenském pojištění z 2,3 na 2,1 %. Náklady zaměstnavatelů by tak byly pokryty a ministerstvo financí by tento krok stál ročně v odhadu 2 mld. korun.

Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

Ve druhé polovině září 2016 poslanci návrh komunistů na proplácení nemocenské zamítli, ale stále tu ještě je senátní návrh Zdeňka Škromacha, jehož jsem zpravodajem a k němuž proběhly rozsáhlé diskuze i seminář.

Rovněž jsem byl již několikrát pozván na jednání Poslanecké sněmovny, abych tento návrh před poslanci obhajoval, ale ti si dosud bohužel nenašli čas k projednání.

Už několik měsíců je o tématu ticho po pěšině, jako by nikdo nepovažoval za důležité, že lidé chodí do práce nemocní. Doufejme, že se třeba vzkřísí alespoň v rámci předvolebních bojů při volbách do Poslanecké sněmovny PČR.

Články k tématu

2) A co děti? Mají kde spát?

Senátním návrhem kolegy Zdeňka Papouška, kterým se mění zákon o sociálně-právní ochraně dětí, jsme se zabývali už loni v červenci a následně v říjnu.

Návrh upravuje způsob financování tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) zajišťujících akutní a dočasnou péči o ohrožené děti, které z různých důvodů nemohou být u svých rodičů. Současné financování je nestabilní. Zařízení mají především krizový charakter a musejí být neustále připravena poskytnout péči. Je tedy třeba, aby byly financovány dvěma způsoby, fixně a variabilně. To zabrání jejich dlouhodobému podfinancování a hlavně zajistí, aby akutní péče o dítě mohla být skutečně a neprodleně poskytnuta.

Již před časem jsem se vyjádřil, že se jedná o důležitou úpravu a problematika měla být (vy)řešena již dávno. Podivoval jsem se, že v minulosti se jí vlády ani dotčená ministerstva nezabývaly. Jak vidno, důležité téma to pro ně není ani nyní.

Články k tématu

3) Budeme stále pokutovat cyklisty za jedno pivo?

S právě probíhajícím létem vpravdě aktuální téma. Ale těžko říct, zda si cyklisté, inlajnisté či vodáci budou moct „jedno dopřát“ beztrestně ještě letos. Návrhem Zdeňka Škromacha, který prolamuje nulovou toleranci alkoholu u sportovců pohybujících se na komunikacích, jsme se zabývali – a do Poslanecké sněmovny ho poslali – na sklonku loňského léta.

Předloha měla uzákonit, že by cyklisté na cyklostezkách, v obcích a na silnicích třetí třídy mohli mít až 0,8 promile alkoholu v krvi, pokud pojedou na jízdním kole sami. Další podmínkou je to, že alkohol nevyloučí jejich schopnost řídit kolo. Pokutu za jízdu na kole pod vyšším vlivem alkoholu novela zachovává, snižuje ji ale ze současných 2 500 až 20 tisíc na nejvýše 500 korun.

Také rekreační cyklisté, kteří se rádi při svém výletě osvěží, návrh vítali. Předkladatelům dokonce poslali dopisy s více než čtyřmi tisíci podpisy na podporu této novely zákona.

Nebylo jim to ale nic platné, diskuze o novele (bohužel) usnuly.

Článek k tématu

První tři dny dál bez placené nemocenské, rozhodli poslanci. Naděje žije v senátním návrhu

Zaměstnanci nadále nebudou mít nárok na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Sněmovnou minulou středu těsně neprošel návrh komunistů na zrušení takzvané karenční doby, tedy období, kdy zaměstnanec nedostává peníze ani od firmy, ani ze státního systému nemocenského pojištění. Návrh zamítlo 83 poslanců ze 163 přítomných – hlasování.

Šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura návrhu vytýkal, že zrušením karenční doby by se zvýšily náklady pro všechny zaměstnavatele. Poslankyně Gabriela Pecková (TOP 09) připomněla, že dvě třetiny malých a středních podniků návrh odmítají. „Bylo by to pro ně zatížení, obávají se zneužívání institutu,“ řekla. Firmy však zároveň podle ní nestojí o to, aby se jim po chodbách procházeli nemocní zaměstnanci. „Ve velké míře podávají pomocnou ruku, že jako benefit dávají tzv. sick days,“ zdůraznila.
O sick days, tedy jednotlivých dnech volna, které by si zaměstnanci mohli čerpat na dobu své nemoci a měli je plně hrazeny, pak jednala tripartita.
Předseda komunistů Vojtěch Filip uvedl, že sick days ale jako náhradu nevidí. „Dávat to do zákona považuji za složitější věc a ústavně za poměrně nekorektní,“ sdělil Novinkám. Sociální demokracie a odbory neuspěly při jednání vlády s odbory a zaměstnavateli s návrhem prosadit, aby se vrátilo vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Skutečně neprošel návrh, aby firmy musely umožnit svým zaměstnancům čerpat pět „sick days“, tedy dnů, kdy mohou zůstat doma, ale je jim proplácen plat. Jednotlivé strany, odbory i zaměstnavatelé se názorově neshodnou.
„Sick days považujeme za vysoce benefiční program, mělo by to zůstat v pravomoci firem,“ řekl předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Už nyní některé firmy svým zaměstnancům dávají možnost zůstat několik dnů doma, nejít na nemocenskou a využít „sick days“.
Jediné, na čem se partneři při jednání tripartity shodli, že by se mohla zvýšit částka, kterou dostávají dlouhodobě nemocní, tedy ti, kteří zůstávají doma kvůli nemoci déle než třicet dnů.
Komunisté prý zváží, zda návrh nepředloží znovu.

 

Proč proplácení prvních tří dní nemoci ani sick day – podle návrhu komunistů – přes ujišťování a debaty vlády Poslaneckou sněmovnou neprošly? Domnívám se, že proto, že návrh v sobě neměl bonifikaci pro zaměstnavatele.

Není možné, aby byla zodpovědnost přenesena výhradně na zaměstnavatele a z nemocenské měl velké zisky sám stát. – Rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

Zaměstnanci stále mají naději, a to v podobě senátního návrhu Zdeňka Škromacha, jehož jsem zpravodajem a kde dlouhodobě prosazuji, aby došlo ke snížení nákladů pro zaměstnavatele na nemocenském pojištění, a to z 2,3 na 2,1 %. To by mělo pokrýt náklady zaměstnavatelů, ministerstvo financí by tento krok stál v odhadu 2 mld korun. Nutno opět zmínit přebytek téměř 80 mld korun – takže z čeho čerpat je. Jen chtít.

Senátní návrh uspokojuje dle mého názoru všechny strany.

Pak by se nemuselo stávat pravidlem, že na podzim jsou pracovní kolektivy plné nemocných lidí, kteří nákazu šíří vesele dál.

Problematikou nemocenské se Jiří Vosecký zabývá dlouhodobě:

Článek s využitím novinky.cz a idnes.cz
Ilustrační foto: freeimages.com

Senátor Vosecký ve Studiu 6 ČT k tématu proplácení prvních tří dnů nemoci

Senátor Jiří Vosecký byl v pondělí 18. dubna hostem ranního vysílání České televize v pořadu Studio 6. Hovořil zde k tématu proplácení prvních tří dnů nemoci – tzv. zrušení karenční doby.

„Od samého začátku, kdy se touto změnou zabývám, byla z mé strany hlavní myšlenka férovost. To znamená, aby ani jedna strana na systém nedoplácela,“ říká Jiří Vosecký.

Ve Studiu 6 mj. zopakoval, že lidé, kteří marodí za to nemohou a neměli by na to doplácet. „Když je vás v kanceláři pět a někdo tam prská a všichni ostatní jsou zdraví, tak vám to příjemné není,“ uvedl.

Stejně tak jsou hrazené první tři dny nemoci důležité pro lidi, kteří pracují ve službách či obchodech. V době chřipkové epidemie je třeba, aby si odpočinuli. Rovněž jde o podporu matek samoživitelek.

„Firmy, který na zaměstnancích záleží, dávají sick days, aby si lidé první tři dny doma odpočinuli, v prvních dnech se infekce rozšiřují nejvíc. Statistiky potvrzují, že každá investice do prevence má smysl,“ dodal.

Podle Voseckého je předně důležité, aby se veškeré náklady nepřenesly na zaměstnavatele. Na podzim loňského roku se na půdě Senátu uskutečnil seminář k problematice, kde se všichni sociální partneři – zástupci ministerstev, odborů a zaměstnavatelů – na proplácení prvních třech dní nemoci shodli. Jediný rozpor představovala právě obava zaměstnavatelů z finanční zátěže.

Proto Jiří Vosecký k senátnímu návrhu kolegy Škromacha doplnil svůj pozměňovací návrh, kdy se snižuje odvod zaměstnavatelů na pojištěni o 0,2 % ze stávajících 2,3 % na 2,1 %. Tím by se zátěž, která placením prvních tří dnů nemocenské vznikne, snížila, nebo úplně zanikla. „Myslím, že snížením odvodů o 0,2 procenta se zátěž na zaměstnavatele nepřenese,“ potvrzuje senátor za SLK.

K tématu Vosecký dále říká:

„Chápu, že ministerstvu financí a zvláště pak panu Babišovi se nelíbí, pokud by přišli na odvodech o cca 2,4 mld Kč z celkového kumulovaného přebytku, který je již více cca 70 mld Kč a každým rokem tento přebytek roste. Tento přebytek jde mimo zdravotní systém a je to čistý příjem do státního rozpočtu!!!

S návrhem některých ministrů na možnost poskytovat tzv. sick days (indispoziční volno) nemohu souhlasit, neboť tímto se všechna zátěž přenese pouze na zaměstnavatele. Ten je nyní již zatížen zavedením Velkého pátku a často se stává, že kvůli novému státnímu svátku zaměstnavatelé zrušili jeden den dovolené nad rámec stanovené zákonem.“

Moderátorka pořadu Studio 6 v rozhovoru rovněž zmínila argument zneužívání prvních tří dní nemoci a „kdo to bude hlídat?“. „Věřím, že lékaři jsou natolik zodpovědní na to, že si nedovolí napsat neschopenku někomu jen proto, že přijde a chce ji napsat. Navíc zaměstnavatel má právo kontroly,“ dodává Jiří Vosecký.

Vláda proplácení nemocenské v prvních třech dnech nakonec nepodpořila

Na podpoře návratu proplácení prvních tří dnů nemocenské se vláda neshodla. Řekla to v průběhu jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD. Její strana byla při jednání vlády pro, ale to nestačilo. Ministři se zabývali návrhem Senátu, který s tím přišel, ale nedokázali se dohodnout na žádném stanovisku. Článek na idnes.cz

Související články:

Vyplácení nemocenské v prvních dnech stonání má být obnoveno, rozhodl Senát

Zaměstnavatelé by měli podle Senátu vyplácet nemocenskou i v prvních třech dnech stonání. Měli by za to mít sníženy odvody na nemocenské pojištění. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou ve středu horní komora vyslala do schvalovacího procesu. Normu tak nyní posoudí vláda a Sněmovna.

Novelu připravila ČSSD, která původně chtěla pouze obnovit vyplácení nemocenské v prvních dnech. Také díky semináři, kde se měli možnost vyjádřit zástupci ministerstev, odborářů a především zaměstnavatelů, nakonec vstoupilo do hry rozhodnutí kompenzovat firmám zvýšené náklady, které by jim proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti zaměstnance přineslo.

Návrh počítá s tím, že by firmy svým zaměstnancům proplácely 60 procent mzdy i během prvních dnů nemoci. Sazby pojistného na sociální zabezpečení by se současně měly zaměstnavatelům snížit z 25 procent na 24,8 procenta z vyměřovacího základu, a to právě snížením sazby na nemocenské pojištění z 2,3 procenta na 2,1 procenta.

Zaměstnavatelům se měly původně odvody snižovat jen o 0,1 procenta, ale díky pozměňovacímu návrhu zpravodaje novely, senátora Jiřího Vosecké (SLK), jde nakonec o 0,2 procenta.

„Zaměstnavatelé jsou čím dál tím více zatěžování a snížení odvodu by mělo být pro ně kompenzací. Na zaměstnavatele se často zapomíná,“ říká Jiří Vosecký.

Firmy by tak na odvodech státu ušetřily podle jednoho z předkladatelů Zdeňka Škromacha zhruba 2,4 miliardy korun ročně. Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. S tím už před časem vyjádřil souhlas také senátor Jiří Vosecký.

 

Již dříve Jiří Vosecký k problematice řekl:

  • Souhlasím s tím, že zaměstnancům by první tři dny nemoci měly být propláceny. Mám velký zájem, aby novela zákona byla přijatelná pro všechny sociální partnery, rozhodně nesmí hlavní zátěž nést zaměstnavatel, je třeba dospět ke konsenzu a dohodnout se na systému kompenzací zaměstnavatelům. Zároveň ale hájím zájmy zaměstnanců. Už do senátních voleb jsem vstupoval s heslem „pracovat se musí vyplatit“. Současná zákonná úprava není pro pracující příznivá, často vede k tomu, že krátkodobou nemoc buď „přechodí“, nebo čerpají dovolenou.
  • Nejsou-li první tři dny nemocenské propláceny, lidé se zdráhají zůstat doma. Nejenže pak nemocný člověk neodvádí stroprocentní výkon, a je tak více náchylný i k pracovním úrazům, nemoc přechází, čímž dále ohrožuje své zdraví a může nakazit zbytek kolektivu.
  • Jít marodit se nesmí stát přepychem, který si mohou dovolit jen lidé s vyšším platem. Tři dny bez mzdy jsou pro lidi s nízkým příjmem velmi znatelné.

 

Tři čtvrtiny zaměstnavatelů jsou proti

Škromach připomněl, že vláda se v koaliční smlouvě zavázala obnovit vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne. K tomu ale zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů zatím nedospěli. Odbory žádají zrušení třídenní karenční doby. Zaměstnavatelé jsou naopak proti. Podle průzkumu Hospodářské komory jsou proti tři čtvrtiny zaměstnavatelů. Obnovení placení dávek na začátku nemoci navrhla také KSČM ve Sněmovně.

Kritici poukazují na to, že se obnovením nemocenské v prvních dnech zvýší její zneužívání například k prodlužování dovolené. Zastánci zase argumentovali tím, že lidé si na léčení berou dovolenou nebo nemoci přecházejí, aby zaměstnání neztratili.

V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku, od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

S využitím ČTK; foto www.senat.cz

 

Související články

Senát hlasoval o proplácení prvních tří dní nemocenské, firmy mají dostat náhradu

Senát na své první schůzi v roce 2016, 6. ledna, podpořil návrh, aby zaměstnancům byly znovu propláceny také první dny nemoci. Pro bylo pětačtyřicet ze čtyřiasedmdesáti přítomných senátorů. „Jsem za to moc rád, lidé, kteří pracují, by neměli být trestáni za to, že marodí,“ říká k tomu senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj, který je zpravodajem senátního návrhu, jímž se mění zákoník práce.

Původní návrh sice počítal se zrušením karenční doby, ale nezvažoval žádnou kompenzaci pro zaměstnavatele, který bude muset nemocenskou ze svých zdrojů vyplácet. Úprava zvyšovala zátěž zaměstnavatelů na výplatě náhrady mzdy (platu) při dočasné pracovní neschopnosti. Tento návrh senátoři na svém červencovém jednání odročili.

Nově podpořený návrh zahrnuje i kompenzaci pro zaměstnavatele. Komplexní problematikou se na půdě Senátu zabýval za přítomnosti zástupců ministerstev, odborářů i zaměstnavatelů seminář 22. září. Zde měli zástupci zaměstnavatelských svazů požadavek, aby firmám byly na oplátku sníženy odvody na nemocenské pojištění.

Senátem nyní schválený návrh již hovoří o snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavatelem, a to o 0,1 procentního bodu z 2,3 % na 2,2 %.

Efektem uvedeného snížení pojistného je dle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR snížení příjmů státního rozpočtu mírně přesahující 1,2 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. S tím souhlasí také senátor Jiří Vosecký.

K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

„Sám jsem jako zpravodaj přítomným senátorům doporučil, aby návrh podpořili, což se stalo,“ podotýká Vosecký.

O kolik přesně se zaměstnavatelům odvody na nemocenské pojištění sníží, přitom není definitivní. Tím se nyní bude zabývat senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. „Lze předpokládat, že se o této kompenzaci strhne poměrně vášnivá debata. Jestli to bude jedna desetina procenta nebo třeba dvě,“ míní senátor Vosecký. Výbor posléze Senátu předloží výsledky svého jednání, poté návrh poputuje do Poslanecké sněmovny. „Jako zpravodaj tohoto návrhu udělám vše, co je v mých silách, pro to, aby byl schválen,“ říká Vosecký. Předpokládá, že by pak zákon mohl platit od 1. ledna 2017.

První tři dny nemocenské přestala vláda vyplácet od ledna 2008. Kromě rozpočtových úspor to vysvětlovala především zneužíváním krátkodobých pracovních neschopností.

K tématu:

 

Úleva pro folklórní soubory

Na uplynulém plénu senátor Jiří Vosecký (SLK) rovněž podpořil návrh senátora Ivo Valenty, který se zabývá autorským zákonem. Záměrem je, aby folklorní soubory či jednotliví muzikanti využívající lidových písní byly oproštěny od poplatků Ochrannému svazu autorskému (OSA). „Považuji to za vstřícné v rámci podpory a rozvoje folkloru,“ říká senátor Jiří Vosecký.

Foto: www.senat.cz

Zrušení karenční doby ano. Ale jaká bude kompenzace pro zaměstnavatele?

Za přítomnosti zástupců z ministerstev, odborářů i zaměstnavatelů se v úterý 22. září 2015 na půdě Senátu uskutečnil seminář ke zrušení tzv. karenční doby. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby zaměstnavatelé propláceli zaměstnancům první tři dny nemocenské. Navrhovatelem zákona je senátor Zdeněk Škromach. Já zastávám funkci zpravodaje. Souhlasím s tím, že zaměstnancům by první tři dny nemoci měly být propláceny. Mám velký zájem, aby novela zákona byla přijatelná pro všechny sociální partnery, rozhodně nesmí hlavní zátěž nést zaměstnavatel, je třeba dospět ke konsenzu a dohodnout se na systému kompenzací zaměstnavatelům. Zároveň ale hájím zájmy zaměstnanců. Už do senátních voleb jsem vstupoval s heslem „pracovat se musí vyplatit“. Současná zákonná úprava není pro pracující příznivá, často vede k tomu, že krátkodobou nemoc buď „přechodí“, nebo čerpají dovolenou.

Připravovaná novela musí být, dle mého názoru, prodiskutována a připravena natolik precizně, aby ji schválila i Poslanecká sněmovna, a nebylo třeba ji v krátké době znovu novelizovat.

Zákon se musí připravit v kontextu jiných. Nyní je například v Poslanecké sněmovně návrh zákona, který by z Velkého pátku učinil státní svátek. Plošně by jej měli proplácet právě zaměstnavatelé. Zákon bude s velkou pravděpodobností schválen. Takže když se hovoří o tom, že zaměstnavatelé mají miliardové rezervy poté, co se v roce 2009 snížily odvody státu na pojistném z 3,3 na 2,3 procenta, právě nový státní svátek by jim je zase sebral.

Ano, ať první tři dny nemocenské hradí zaměstnavatel, ale pak i snižme odvod pojistného. O kolik, to se musí propočítat, stejně tak jako zanalyzovat, zda jít právě touto cestou.

Na semináři k problematice zazněla řada zajímavých názorů.

Většina zúčastněných se shodla, že karenční doba by měla být zrušena – lidé by v prvních třech dnech nemoci měli dostat náhradu mzdy.

Z řad odborářů bylo na semináři poukazováno například na to, že nejsou-li první tři dny nemocenské propláceny, lidé se zdráhají zůstat doma. Nejenže pak nemocný člověk neodvádí stroprocentní výkon, a je tak více náchylný i k pracovním úrazům, nemoc přechází, čímž dále ohrožuje své zdraví a může nakazit zbytek kolektivu.

Jít marodit se nesmí stát přepychem, který si mohou dovolit jen lidé s vyšším platem. Tři dny bez mzdy jsou pro lidi s nízkým příjmem velmi znatelné.

Na druhou stranu se problematika musí řešit systémově a je třeba nalézt adekvátní kompenzaci pro zaměstnavatele. Domnívám se, že by měla vzniknout pracovní skupina, která bude složena ze zástupců všech dotčených stran a kteří budou mít mandát k vyjednávání této novely.

K tématu:

Fotografie: www.senat.cz

TZ: Senátor Vosecký (SLK) má pro vyplácení nemocenské lepší řešení

Senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj doporučil odročit návrh zákona, který by zaměstnancům zrušil neplacené první tři dny nemoci a pro zaměstnavatele znamenal vyšší náklady. Senátor Jiří Vosecký to, jako zpravodaj zákona, odůvodnil na 10. schůzi Senátu 22. července 2015. Jde o návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 20).

Senátoři nakonec těsně před 19. hodinou schválili odročení návrhu zmíněného zákona do 31. 12. 2015 (53 pro, 2 proti, 5 se zdrželo). Návrhem je nutné se zabývat mnohem detailněji. V září se k té příležitosti uskuteční seminář.

Senátor Vosecký na výboru pro Zdravotnictví a sociální politiku navrhl, aby výbor Senátu PČR doporučil Senátu zmíněný návrh zákona odročit do 31. 10. 2015 a výbor toto odročení schválil.

Nejde o to, že by Vosecký nesouhlasil s podstatou návrhu, ten však obsahuje chyby v proveditelnosti.

Navrhovaná úprava se věcně kříží s právě projednávanou novelou zákoníku práce (senátní tisk č. 96), je tak zřejmé, že v rámci senátního návrhu (tisk č. 20) nelze reagovat na to, co je obsahem souběžně projednávané vládní novely zákoníku práce (tisk č. 96), tj. na úpravu, která se teprve stane součástí právního řádu. Nesouhlasí ani účinnost – vládní novela zákoníku práce nabyde účinnosti dříve než úprava v senátním návrhu. „Z uvedených důvodů je účelné odročit senátní návrh do účinnosti vládní novely tak, aby bylo možné jej odpovídajícím způsobem upravit, a proto navrhuji, aby se výbor usnesl, že doporučuje plénu další odročení, tentokráte na 31. října 2015,“ vysvětluje senátor za Českolipsko Jiří Vosecký (SLK).

Jiří Vosecký na plénu Senátu vystoupil se slovy, že změnu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů a o změně dalších zákonů, podporuje: „Šel jsem do voleb s heslem: pracovat se musí vyplatit. Stávající stav cítím jako diskriminaci lidí, kteří pracují. Onemocnět může kdokoliv a neměl by být za to trestán. Není možné, aby většina byla trestána za to, že stávající systém je zneužíván v přibližně pěti tisících případech ročně.“ Toto ilustrují níže uvedené grafy.

Zároveň Vosecký v rámci své zpravodajské zprávy uvedl: „Jako starosta obce jsem pracoval hodně dlouho na to, abych věděl, že pokud někde chceme přidat, musíme na druhé straně ubrat. Nyní tím myslím zaměstnavatele, na které je momentálně zapomínáno. A jsou to právě oni, kteří ponesou již příští rok další břímě v podobě nového státního svátku – Velkého pátku. Tím se jim odčerpají zbylé rezervy vytvořené po 1. lednu 2009, kdy byly upraveny sazby pojistného, zaměstnanci přestali odvádět pojistné na nemocenské pojištění a zaměstnavatelům byla snížena sazba pojistného ze 3,3 na 2,3 procenta. Na zaměstnavatele byla přenesena povinnost výplaty náhrady mzdy od čtvrtého dne pracovní neschopnosti (nejdéle však od 25. neodpracované hodiny z rozvržených směn) po dobu prvních 14-ti kalendářních dní (či 21-ti dní v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013) trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to pouze za pracovní dny a tzv. placené svátky. Při povinnosti výplaty náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti vznikl zaměstnavatelům zisk, který ale po zavedení nového státního svátku bude odčerpán a již není možné je dále zatěžovat proplácením prvních tří dnů nemocenské.“

Senátor Škromach navrhuje, aby první tři dny nemocenské proplácel zaměstnavatel. Nyní nedostává zaměstnanec během prvních tří dnů nemoci nic, následujících 14 dní mu nemocenskou proplácí zaměstnavatel.

Senátor Jiří Vosecký přichází s návrhem, aby se na systému nemocenského pojištění kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů podílel zároveň stát. Vosecký navrhuje snížit odvody na nemocenském pojištění zaměstnavatelům ze současných 2,3 %. O kolik přesně, musí být propočítáno.

„Nyní není možné tato procenta stanovit bez hlubšího propočtu,“ dodal Vosecký.

K zákoníku práce – senátnímu tisku č. 20 – se uskuteční seminář, kde se budou moci zástupci všech zúčastněných stran k předloženému návrhu senátora Škromacha vyjádřit.

Seminář se uskuteční v Zaháňském salonku v budově Senátu dne 22. 9. 2015 od 14:00 hodin. Informoval o tom prof. MUDr. Jan Žaloudík,  CSc., předseda senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Analýza vývoje prac. neschopnosti a finanční bilance systému nemocenského pojištění z pozice zainteresovaných subjektů v letech 2001 – 2014

Z vybraných dat vyplývá, že počet evidovaných případů pracovní neschopnosti a zároveň i počet prostonaných dnů celkem v letech 2008 a 2009 výrazně poklesl a od roku 2009 do současnosti dochází k stabilizaci vývoje křivky. Naopak průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti od roku 2008-2009 vzrostla.

Krátkodobá nemocnost klesla o neuvěřitelných 20 %. Lze předpokládat, že nedošlo pouze k redukci zneužívání placené pracovní neschopnosti, ale že došlo k psychologickému dopadu restrikcí i na poctivé zaměstnance, přičteme-li k změnám v nemocenském pojištění i další změny v zákoníku práce a změnu vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Obyčejnou statistikou, je však tato situace jen velmi obtížně postihnutelná. Jelikož většina běžných onemocnění je krátkodobá, výsledkem je, že zaměstnanci na svou nemoc čerpají dovolenou, což je ovšem v příkrém rozporu s jejím účelem. Dalším řešením je zpravidla „přecházení nemoci“ bez návštěvy lékaře a pracovní neschopnosti. Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců, dle veřejně dostupných průzkumů, přiznávají, že do práce chodí i během nemoci. Hlavním důvodem je obava ze ztráty výdělku. Tím se otevírají dveře jednak k šíření některých onemocnění mezi spoluzaměstnance, jednak k eventuálním větším škodám na zdraví

v budoucnu a k vývoji zdravotních komplikací v důsledku neléčení původního onemocnění. Tím může dojít i k nezanedbatelnému zvýšení nákladů na léčení v případě komplikací.

1.2. Zneužívání dávek v pracovní neschopnosti

Z grafu o počtu ukončených případů pracovní neschopnosti jasně vyplývá, že změnou systému s účinností od roku 2009 došlo k výraznému poklesu případů porušení léčebného režimu i případů ukončení pracovní neschopnosti z rozhodnutí správy sociálního zabezpečení. Pokles reflektuje pokles absolutního počtu případů pracovní neschopnosti.

Zdroj dat:
Analýza vývoje pracovní neschopnosti a finanční bilance systému nemocenského pojištění z pozice zainteresovaných subjektů v letech 2001 – 2014
(podklad pro jednání Výboru pro zdravotní a sociální politiku Senátu PČR)