Pivní naděje pro cyklisty – Senát jim chce povolit 0,5 promile

Po téměř dvouleté pauze v Senátu znovu ožil návrh, aby cyklisté nebyli pokutováni za jízdu pod mírným vlivem alkoholu. Předložil jej tým 12 senátorů z různých klubů v čele se senátorem Jiřím Voseckým (SLK). Ten byl ostatně i zpravodajem tehdejšího návrhu exsenátora Zdeňka Škromacha.

Celé znění nového návrhu

Předložený návrh zákona je po obsahové stránce v podstatě totožný jako předcházející. Jde cestou tolerování požívání alkoholických nápojů před jízdou nebo během jízdy u osob, které řídí jízdní kolo.

Jedinou změnou je snížení limitu alkoholu, který by měl být tolerován – z původně navrhovaných 0,8 promile na 0,5 promile. Podobně to mají nastaveno v sousedním Německu. V Rakousku či Polsku je limit ještě vyšší. Navrhovaný limit odpovídá zhruba dvěma desetistupňovým pivům nebo skleničce vína.

Dosud u cyklistů platí nulová tolerance alkoholu stejně jako u ostatních účastníků silničního provozu.

Restrikcí jsme nikdy lidi nenaučili, aby se chovali zodpovědně.

Omezující podmínky pro cyklisty zůstaly zachovány z předchozího návrhu:

  • Předně musí jet cyklista na jednomístném kole sám. Tedy nepoveze děti na sedadle pro přepravu dítěte ani nepotáhne přívěsný vozík či připojené dětské kolo.
  • Zároveň k takové jízdě dojde jen na stezkách pro cyklisty, účelových a místních komunikacích nebo silnicích III. třídy.
  • Posledním předpokladem pro využití výjimky ze zákazu požívání alkoholu je požadavek, aby u cyklisty byla zachována schopnost řídit jízdní kolo, tedy konkrétně, aby u něj zjištěný obsah alkoholu nebyl vyšší než 0,5 promile (oproti původním 0,8 promile).

Pokud by cyklista výše uvedené porušil, hrozila by mu pokuta v maximální výši 500 Kč. Dosud hrozí pokuta v rozmezí od 2 500 Kč do 20 000 Kč.

Zároveň bych rád s inspirací v zahraničí prosadil přísné sankce: pokud to cyklista poruší, tak mu seberou řidičák. Kdo řídí a má 0,7 promile, dostane zákaz řízení na dva měsíce. U 0,8 promile na tři měsíce. Od jednoho promile na rok. Od 1,5 promile na deset let, bez diskuze. Takové jsou možnosti. Navíc pokud by ale cyklista způsobil dopravní nehodu, vztahovaly by se na něj sankce jako na ostatní účastníky silničního provozu.

Nutno také připomenout, že návrh koresponduje s mým přesvědčením „zákonů pro lidi“, neboť i tato úprava vznikla z iniciativy samotných občanů, kteří po celé republice sesbírali více jak 10 tisíc podpisů. Do Senátu ji pak dokonce až z Moravy dovezl jeden odvážný cyklista. Nejedná se tedy o žádný náš výmysl „od stolu“. Je zřejmé, že rekreační sportovci se rádi při výletě na kole osvěží dobře vychlazenou desítkou či okoštují decku dobrého moravského vína. Ostatně si také od návrhu slibujeme zatraktivnění moravských cyklostezek protínajících tamní vinice a zvýšení turismu v oblastech.

Zákon už jednou Senátem prošel, ve Sněmovně pak ale spadl pod stůl, protože skončilo funkční období a nikdo jej pak znovu nevynesl na světlo. Předchozí podobný poslanecký návrh v roce 2015 dolní komora zamítla.

Nyní se pro v prvním čtení na schůzi Senátu ve středu 25. dubna vyslovily více než dvě třetiny senátorů. Návrh poputuje k diskuzím do výborů, poté ho v horní komoře čeká ještě druhé čtení. Teprve pak se jím budou zabývat poslanci. Věřím ovšem, že norma dostane zelenou.

Návrh vyvolal bouřlivou debatu. Jeho podporovatelé tvrdí, že se nic nezmění, navíc Česko je jednou z mála zemí EU s nulovou tolerancí k alkoholu. Odpůrci se naopak bojí, že se pak na cyklostezkách začne pít ještě více a cyklisté pak budou ohrožovat ostatní – zejména děti. Také se jim nelíbí a považují za nebezpečné, že by se po pivu mohlo vyjet na silnice 3. třídy.

Nicméně nutno se na věc podívat také realisticky a s rukou na srdci si přiznat, kdo dnešní nulovou toleranci v cyklistickém sedle skutečně dodržuje…

K tématu

Co se (ne)děje se „sněmovními ležáky“?

Tři čtvrtě roku a více už leží v Poslanecké sněmovně některé novely projednané Senátem, aniž by věc měla jakýkoliv vývoj. Ve většině případů jde přitom o důležité „zákony pro lidi“. Proč zůstávají mimo pozornost zákonodárců?

1) Nemocenská – jak s prvními 3 dny nemoci?

Když člověk onemocní, první tři dny nemá nárok na náhradu mzdy.

To by se dle mého názoru mělo změnit, protože lidé pak nemoci přecházejí, což není žádoucí pro jejich zdraví, za druhé ohrožují i kolegy v práci, kteří se mohou nakazit. Lidé nesmějí být trestáni za to, že jsou nemocní.

Jenže první návrhy úprav stávajícího zákona narážely na problém, že by veškeré nové náklady dolehly na zaměstnavatele. To je podle mě důvod, proč neprošly.

I za sebe říkám ano, proplácejme nemocenskou od začátku, ale zaměstnavatel musí dostat náhradu. Tu jsem navrhoval ve snížení jejich nákladů na nemocenském pojištění z 2,3 na 2,1 %. Náklady zaměstnavatelů by tak byly pokryty a ministerstvo financí by tento krok stál ročně v odhadu 2 mld. korun.

Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

Ve druhé polovině září 2016 poslanci návrh komunistů na proplácení nemocenské zamítli, ale stále tu ještě je senátní návrh Zdeňka Škromacha, jehož jsem zpravodajem a k němuž proběhly rozsáhlé diskuze i seminář.

Rovněž jsem byl již několikrát pozván na jednání Poslanecké sněmovny, abych tento návrh před poslanci obhajoval, ale ti si dosud bohužel nenašli čas k projednání.

Už několik měsíců je o tématu ticho po pěšině, jako by nikdo nepovažoval za důležité, že lidé chodí do práce nemocní. Doufejme, že se třeba vzkřísí alespoň v rámci předvolebních bojů při volbách do Poslanecké sněmovny PČR.

Články k tématu

2) A co děti? Mají kde spát?

Senátním návrhem kolegy Zdeňka Papouška, kterým se mění zákon o sociálně-právní ochraně dětí, jsme se zabývali už loni v červenci a následně v říjnu.

Návrh upravuje způsob financování tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) zajišťujících akutní a dočasnou péči o ohrožené děti, které z různých důvodů nemohou být u svých rodičů. Současné financování je nestabilní. Zařízení mají především krizový charakter a musejí být neustále připravena poskytnout péči. Je tedy třeba, aby byly financovány dvěma způsoby, fixně a variabilně. To zabrání jejich dlouhodobému podfinancování a hlavně zajistí, aby akutní péče o dítě mohla být skutečně a neprodleně poskytnuta.

Již před časem jsem se vyjádřil, že se jedná o důležitou úpravu a problematika měla být (vy)řešena již dávno. Podivoval jsem se, že v minulosti se jí vlády ani dotčená ministerstva nezabývaly. Jak vidno, důležité téma to pro ně není ani nyní.

Články k tématu

3) Budeme stále pokutovat cyklisty za jedno pivo?

S právě probíhajícím létem vpravdě aktuální téma. Ale těžko říct, zda si cyklisté, inlajnisté či vodáci budou moct „jedno dopřát“ beztrestně ještě letos. Návrhem Zdeňka Škromacha, který prolamuje nulovou toleranci alkoholu u sportovců pohybujících se na komunikacích, jsme se zabývali – a do Poslanecké sněmovny ho poslali – na sklonku loňského léta.

Předloha měla uzákonit, že by cyklisté na cyklostezkách, v obcích a na silnicích třetí třídy mohli mít až 0,8 promile alkoholu v krvi, pokud pojedou na jízdním kole sami. Další podmínkou je to, že alkohol nevyloučí jejich schopnost řídit kolo. Pokutu za jízdu na kole pod vyšším vlivem alkoholu novela zachovává, snižuje ji ale ze současných 2 500 až 20 tisíc na nejvýše 500 korun.

Také rekreační cyklisté, kteří se rádi při svém výletě osvěží, návrh vítali. Předkladatelům dokonce poslali dopisy s více než čtyřmi tisíci podpisy na podporu této novely zákona.

Nebylo jim to ale nic platné, diskuze o novele (bohužel) usnuly.

Článek k tématu

Jedno pivo k cyklistům patří

Cyklisté, inlajnisté či vodáci si nejspíš budou moct při sportování dopřát sklenici piva nebo vína. Napomohl tomu na své poslední schůzi Senát, když posvětil, byť jen těsně 21 hlasy, návrh kolegy Zdeňka Škromacha zrušit nulovou toleranci k požívání alkoholu některými účastníky silničního provozu. Senátor Jiří Vosecký byl zpravodajem návrhu zákona.

V pátek 30. září od 10 hodin se na půdě Senátu uskuteční seminář s odborníky a zástupci ministerstev, kteří budou k návrhu diskutovat.

bike-trip-1-1436001-639x852Samotným cyklistům se samozřejmě návrh líbí, neboť každý se rád při rekreačním sportovním výkonu osvěží jedním pivem. Proto také Zdeněk Škromach (společně se senátorem Ivo Valentou) dostali souhlasné dopisy od 4 500 cyklistů.

Předloha má uzákonit, že by cyklisté na cyklostezkách, v obcích a na silnicích třetí třídy mohli mít až 0,8 promile alkoholu v krvi, pokud pojedou na jízdním kole sami. Další podmínkou je to, že alkohol nevyloučí jejich schopnost řídit kolo. Pokutu za jízdu na kole pod vyšším vlivem alkoholu novela zachovává, snižuje ji ale ze současných 2 500 až 20 tisíc na nejvýše 500 korun.

„Tento předložený návrh zákona prolamuje na našem území historicky dlouhodobě zastávaný princip nulové tolerance k požívání alkoholu řidiči účastnícími se provozu na pozemních komunikacích,“ říká k návrhu Jiří Vosecký (SLK), senátor Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR

Z medicínského hlediska je podle něj absolutní nula promile alkoholu v krvi nesmysl. Je prokázáno, že až hodnota jedno promile má vliv na chování řidiče. Tak postupuje i soudní judikatura. Považuje dosažení hladiny 1 promile alkoholu v krvi řidiče za stav vylučující způsobilost řídit.

„V jednotlivých státech Evropy jsou rozdílné předpisy, které řeší řízení motorového vozidla s alkoholem v krvi. Nejsem zrovna pro toleranci povolené hranice alkoholu v krvi u řidiče motorových vozidel, ale pro cyklisty, inlajnisty, jezdce na koni, vodáky a další sportovce bych navrhoval toleranci alkoholu v krvi dle předloženého návrhu senátního tisku č. 254,“ říká Vosecký.

Jedním dechem ovšem dodává, že k tomuto tématu je zapotřebí široká diskuse. Přítomným senátorům proto doporučil, aby předkladatel Zdeněk Škromach uspořádal seminář k problematice, kde budou přítomni odborníci na dopravu, zástupci Policie ČR, senátoři, lékaři, zástupci regionů a další aktéři silničního provozu. Na tomto fóru je třeba celý problém prodiskutovat a pokusit se nalézt společný kompromisní návrh na řešení celé problematiky.

Seminář byl nakonec oznámen na pátek 30. září od 10 hodin se na půdě Senátu.

„Domnívám se, že některé složky státu v dopravních situacích používají své kompetence proti zvyklostem i proti zdravému rozumu. Senátoři by měli reagovat na podněty a potřeby regionů a snažit se vybalancovat rozpor mezi zástupci regionů a Policie ČR,“ uzavírá Vosecký.

Ilustrační foto: www.freeimages.com