Karenční doba je sexy téma. Ve sněmovně přitom leží už řadu měsíců

Nový předseda ČSSD Jan Hamáček se hned po svém zvolení do funkce šéfa sociálních demokratů začal bít do prsou, že prosadí zrušení karenční doby, tedy neproplácení prvních tří dnů nemoci – hovořil o tom v rozhovoru pro server Novinky.cz.

Jedná se podle mě o prázdná slova, problematika se na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu řeší od poloviny roku 2015, stejnou dobu se jí intenzivně zabývám.

Jsem pro to, aby lidem byly propláceny první dny nemoci, ale zároveň by neměly být veškeré náklady přeneseny na zaměstnavatele. Slova pana Hamáčka jsou důkazem toho, že návrh zákona, který jsme předložili, nikdo v Poslanecké sněmovně ani neviděl. Přitom mám k dispozici řadu analýz, které se tématem zabývají a jsem ochoten je kolegům poskytnout.

Články k tématu

Aktuálně pokud člověk onemocní, první tři dny nemá nárok na náhradu mzdy. To by se podle mého názoru mělo změnit, protože lidé pak nemoci přecházejí, což není žádoucí pro jejich zdraví, zároveň ohrožují své kolegy v práci, které mohou nakazit. Lidé nesmějí být trestáni za to, že jsou nemocní.

Jenže první návrhy úprav stávajícího zákona narážely na problém, že by veškeré nové náklady dolehly na zaměstnavatele. To je podle mě důvod, proč neprošly.

I za sebe říkám ano, proplácejme nemocenskou od začátku, ale zaměstnavatel musí dostat náhradu. Tu jsem navrhoval v pozměňovacím návrhu senátního zákona ve snížení jejich nákladů na nemocenském pojištění z 2,3 na 2,1 %. Náklady zaměstnavatelů by tak byly pokryty a ministerstvo financí by tento krok stál ročně v odhadu 2 mld. korun.

Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

Už loni v létě jsem téma (ne)proplácení nemocenské v prvních 3 dnech nemoci označil za „sněmovní ležák„, protože v té době to bylo více jak rok a půl, kdy byl schválen senátní návrh zákona o karenční době. Senátní návrh Zdeňka Škromacha, jehož jsem byl zpravodajem, autorem pozměňovacího návrhu a k němuž proběhly rozsáhlé diskuze i seminář. Rovněž jsem byl již několikrát pozván na jednání Poslanecké sněmovny, abych tento návrh před poslanci obhajoval, ale ti si do konce funkčního období „staré“ Poslanecké sněmovny bohužel nenašli čas k projednání a po podzimních volbách již hotový a Senátem schválený zákon „spadl pod stůl“. Veškerá vynaložené práce a úsilí přišlo vniveč…

A stále nikdo nepovažuje za důležité, že lidé chodí do práce nemocní. Až nyní se téma hodí do krámu novému předsedovi sociálních demokratů, tak téma opět pozvednou…

První tři dny dál bez placené nemocenské, rozhodli poslanci. Naděje žije v senátním návrhu

Zaměstnanci nadále nebudou mít nárok na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Sněmovnou minulou středu těsně neprošel návrh komunistů na zrušení takzvané karenční doby, tedy období, kdy zaměstnanec nedostává peníze ani od firmy, ani ze státního systému nemocenského pojištění. Návrh zamítlo 83 poslanců ze 163 přítomných – hlasování.

Šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura návrhu vytýkal, že zrušením karenční doby by se zvýšily náklady pro všechny zaměstnavatele. Poslankyně Gabriela Pecková (TOP 09) připomněla, že dvě třetiny malých a středních podniků návrh odmítají. „Bylo by to pro ně zatížení, obávají se zneužívání institutu,“ řekla. Firmy však zároveň podle ní nestojí o to, aby se jim po chodbách procházeli nemocní zaměstnanci. „Ve velké míře podávají pomocnou ruku, že jako benefit dávají tzv. sick days,“ zdůraznila.
O sick days, tedy jednotlivých dnech volna, které by si zaměstnanci mohli čerpat na dobu své nemoci a měli je plně hrazeny, pak jednala tripartita.
Předseda komunistů Vojtěch Filip uvedl, že sick days ale jako náhradu nevidí. „Dávat to do zákona považuji za složitější věc a ústavně za poměrně nekorektní,“ sdělil Novinkám. Sociální demokracie a odbory neuspěly při jednání vlády s odbory a zaměstnavateli s návrhem prosadit, aby se vrátilo vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Skutečně neprošel návrh, aby firmy musely umožnit svým zaměstnancům čerpat pět „sick days“, tedy dnů, kdy mohou zůstat doma, ale je jim proplácen plat. Jednotlivé strany, odbory i zaměstnavatelé se názorově neshodnou.
„Sick days považujeme za vysoce benefiční program, mělo by to zůstat v pravomoci firem,“ řekl předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Už nyní některé firmy svým zaměstnancům dávají možnost zůstat několik dnů doma, nejít na nemocenskou a využít „sick days“.
Jediné, na čem se partneři při jednání tripartity shodli, že by se mohla zvýšit částka, kterou dostávají dlouhodobě nemocní, tedy ti, kteří zůstávají doma kvůli nemoci déle než třicet dnů.
Komunisté prý zváží, zda návrh nepředloží znovu.

 

Proč proplácení prvních tří dní nemoci ani sick day – podle návrhu komunistů – přes ujišťování a debaty vlády Poslaneckou sněmovnou neprošly? Domnívám se, že proto, že návrh v sobě neměl bonifikaci pro zaměstnavatele.

Není možné, aby byla zodpovědnost přenesena výhradně na zaměstnavatele a z nemocenské měl velké zisky sám stát. – Rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

Zaměstnanci stále mají naději, a to v podobě senátního návrhu Zdeňka Škromacha, jehož jsem zpravodajem a kde dlouhodobě prosazuji, aby došlo ke snížení nákladů pro zaměstnavatele na nemocenském pojištění, a to z 2,3 na 2,1 %. To by mělo pokrýt náklady zaměstnavatelů, ministerstvo financí by tento krok stál v odhadu 2 mld korun. Nutno opět zmínit přebytek téměř 80 mld korun – takže z čeho čerpat je. Jen chtít.

Senátní návrh uspokojuje dle mého názoru všechny strany.

Pak by se nemuselo stávat pravidlem, že na podzim jsou pracovní kolektivy plné nemocných lidí, kteří nákazu šíří vesele dál.

Problematikou nemocenské se Jiří Vosecký zabývá dlouhodobě:

Článek s využitím novinky.cz a idnes.cz
Ilustrační foto: freeimages.com

Vyplácení nemocenské v prvních dnech stonání má být obnoveno, rozhodl Senát

Zaměstnavatelé by měli podle Senátu vyplácet nemocenskou i v prvních třech dnech stonání. Měli by za to mít sníženy odvody na nemocenské pojištění. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou ve středu horní komora vyslala do schvalovacího procesu. Normu tak nyní posoudí vláda a Sněmovna.

Novelu připravila ČSSD, která původně chtěla pouze obnovit vyplácení nemocenské v prvních dnech. Také díky semináři, kde se měli možnost vyjádřit zástupci ministerstev, odborářů a především zaměstnavatelů, nakonec vstoupilo do hry rozhodnutí kompenzovat firmám zvýšené náklady, které by jim proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti zaměstnance přineslo.

Návrh počítá s tím, že by firmy svým zaměstnancům proplácely 60 procent mzdy i během prvních dnů nemoci. Sazby pojistného na sociální zabezpečení by se současně měly zaměstnavatelům snížit z 25 procent na 24,8 procenta z vyměřovacího základu, a to právě snížením sazby na nemocenské pojištění z 2,3 procenta na 2,1 procenta.

Zaměstnavatelům se měly původně odvody snižovat jen o 0,1 procenta, ale díky pozměňovacímu návrhu zpravodaje novely, senátora Jiřího Vosecké (SLK), jde nakonec o 0,2 procenta.

„Zaměstnavatelé jsou čím dál tím více zatěžování a snížení odvodu by mělo být pro ně kompenzací. Na zaměstnavatele se často zapomíná,“ říká Jiří Vosecký.

Firmy by tak na odvodech státu ušetřily podle jednoho z předkladatelů Zdeňka Škromacha zhruba 2,4 miliardy korun ročně. Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. S tím už před časem vyjádřil souhlas také senátor Jiří Vosecký.

 

Již dříve Jiří Vosecký k problematice řekl:

  • Souhlasím s tím, že zaměstnancům by první tři dny nemoci měly být propláceny. Mám velký zájem, aby novela zákona byla přijatelná pro všechny sociální partnery, rozhodně nesmí hlavní zátěž nést zaměstnavatel, je třeba dospět ke konsenzu a dohodnout se na systému kompenzací zaměstnavatelům. Zároveň ale hájím zájmy zaměstnanců. Už do senátních voleb jsem vstupoval s heslem „pracovat se musí vyplatit“. Současná zákonná úprava není pro pracující příznivá, často vede k tomu, že krátkodobou nemoc buď „přechodí“, nebo čerpají dovolenou.
  • Nejsou-li první tři dny nemocenské propláceny, lidé se zdráhají zůstat doma. Nejenže pak nemocný člověk neodvádí stroprocentní výkon, a je tak více náchylný i k pracovním úrazům, nemoc přechází, čímž dále ohrožuje své zdraví a může nakazit zbytek kolektivu.
  • Jít marodit se nesmí stát přepychem, který si mohou dovolit jen lidé s vyšším platem. Tři dny bez mzdy jsou pro lidi s nízkým příjmem velmi znatelné.

 

Tři čtvrtiny zaměstnavatelů jsou proti

Škromach připomněl, že vláda se v koaliční smlouvě zavázala obnovit vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne. K tomu ale zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů zatím nedospěli. Odbory žádají zrušení třídenní karenční doby. Zaměstnavatelé jsou naopak proti. Podle průzkumu Hospodářské komory jsou proti tři čtvrtiny zaměstnavatelů. Obnovení placení dávek na začátku nemoci navrhla také KSČM ve Sněmovně.

Kritici poukazují na to, že se obnovením nemocenské v prvních dnech zvýší její zneužívání například k prodlužování dovolené. Zastánci zase argumentovali tím, že lidé si na léčení berou dovolenou nebo nemoci přecházejí, aby zaměstnání neztratili.

V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku, od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

S využitím ČTK; foto www.senat.cz

 

Související články

Přispějeme zaměstnavatelům zdravotně postižených

Senát na své 19. schůzi 2. března schválil zvýšení státních příspěvků pro zaměstnavatele, kteří dají práci lidem se zdravotním postižením. Návrh na změnu zákona (jde o přílepek k zákonu, jehož původním cílem bylo pomoci omezit pracovní úrazy zejména na staveništích) nejprve bez problémů prošel Poslaneckou sněmovnou, na to pro něj v Senátu hlasovalo 42 senátorů, nikdo nebyl proti, zbývá jen stvrzení prezidentem. Jiří Vosecký byl zpravodajem novely.

Zaměstnavatelé, kteří dají práci lidem se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, dostanou od státu o 800 korun měsíčně více, příspěvek se tak zvýší na 8 800 korun. Jde o reakci na lednové zvyšování minimální mzdy o 700 korun (na stávajících 9 900 korun). „Tehdy se na tyto lidi, respektive ty, co je zaměstnávají, trochu pozapomnělo,“ říká senátor Jiří Vosecký.

Tělesně postižení totiž často pracují právě za tuto minimální mzdu. Její zvýšení může pro zaměstnavatele znamenat deficit a vznikla obava, že by mohli hendikepované propustit či dokonce, že by chráněná dílna zkrachovala.

Na platy postižených stát přispívá zaměstnavatelům, kteří jimi obsadí chráněná pracovní místa alespoň z poloviny.

Příspěvek se týká zhruba 35 tisíc osob se zdravotním postižením. Státní rozpočet novela zatíží nanejvýš 540 miliony ročně. Odhaduje se ale spíš zatížení 380 miliony korun, to v případě pokud nárok na příspěvek prokáže 70 procent zaměstnavatelů.

Foto: www.senat.cz

Senát hlasoval o proplácení prvních tří dní nemocenské, firmy mají dostat náhradu

Senát na své první schůzi v roce 2016, 6. ledna, podpořil návrh, aby zaměstnancům byly znovu propláceny také první dny nemoci. Pro bylo pětačtyřicet ze čtyřiasedmdesáti přítomných senátorů. „Jsem za to moc rád, lidé, kteří pracují, by neměli být trestáni za to, že marodí,“ říká k tomu senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj, který je zpravodajem senátního návrhu, jímž se mění zákoník práce.

Původní návrh sice počítal se zrušením karenční doby, ale nezvažoval žádnou kompenzaci pro zaměstnavatele, který bude muset nemocenskou ze svých zdrojů vyplácet. Úprava zvyšovala zátěž zaměstnavatelů na výplatě náhrady mzdy (platu) při dočasné pracovní neschopnosti. Tento návrh senátoři na svém červencovém jednání odročili.

Nově podpořený návrh zahrnuje i kompenzaci pro zaměstnavatele. Komplexní problematikou se na půdě Senátu zabýval za přítomnosti zástupců ministerstev, odborářů i zaměstnavatelů seminář 22. září. Zde měli zástupci zaměstnavatelských svazů požadavek, aby firmám byly na oplátku sníženy odvody na nemocenské pojištění.

Senátem nyní schválený návrh již hovoří o snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavatelem, a to o 0,1 procentního bodu z 2,3 % na 2,2 %.

Efektem uvedeného snížení pojistného je dle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR snížení příjmů státního rozpočtu mírně přesahující 1,2 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. S tím souhlasí také senátor Jiří Vosecký.

K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

„Sám jsem jako zpravodaj přítomným senátorům doporučil, aby návrh podpořili, což se stalo,“ podotýká Vosecký.

O kolik přesně se zaměstnavatelům odvody na nemocenské pojištění sníží, přitom není definitivní. Tím se nyní bude zabývat senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. „Lze předpokládat, že se o této kompenzaci strhne poměrně vášnivá debata. Jestli to bude jedna desetina procenta nebo třeba dvě,“ míní senátor Vosecký. Výbor posléze Senátu předloží výsledky svého jednání, poté návrh poputuje do Poslanecké sněmovny. „Jako zpravodaj tohoto návrhu udělám vše, co je v mých silách, pro to, aby byl schválen,“ říká Vosecký. Předpokládá, že by pak zákon mohl platit od 1. ledna 2017.

První tři dny nemocenské přestala vláda vyplácet od ledna 2008. Kromě rozpočtových úspor to vysvětlovala především zneužíváním krátkodobých pracovních neschopností.

K tématu:

 

Úleva pro folklórní soubory

Na uplynulém plénu senátor Jiří Vosecký (SLK) rovněž podpořil návrh senátora Ivo Valenty, který se zabývá autorským zákonem. Záměrem je, aby folklorní soubory či jednotliví muzikanti využívající lidových písní byly oproštěny od poplatků Ochrannému svazu autorskému (OSA). „Považuji to za vstřícné v rámci podpory a rozvoje folkloru,“ říká senátor Jiří Vosecký.

Foto: www.senat.cz

Zrušení karenční doby ano. Ale jaká bude kompenzace pro zaměstnavatele?

Za přítomnosti zástupců z ministerstev, odborářů i zaměstnavatelů se v úterý 22. září 2015 na půdě Senátu uskutečnil seminář ke zrušení tzv. karenční doby. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby zaměstnavatelé propláceli zaměstnancům první tři dny nemocenské. Navrhovatelem zákona je senátor Zdeněk Škromach. Já zastávám funkci zpravodaje. Souhlasím s tím, že zaměstnancům by první tři dny nemoci měly být propláceny. Mám velký zájem, aby novela zákona byla přijatelná pro všechny sociální partnery, rozhodně nesmí hlavní zátěž nést zaměstnavatel, je třeba dospět ke konsenzu a dohodnout se na systému kompenzací zaměstnavatelům. Zároveň ale hájím zájmy zaměstnanců. Už do senátních voleb jsem vstupoval s heslem „pracovat se musí vyplatit“. Současná zákonná úprava není pro pracující příznivá, často vede k tomu, že krátkodobou nemoc buď „přechodí“, nebo čerpají dovolenou.

Připravovaná novela musí být, dle mého názoru, prodiskutována a připravena natolik precizně, aby ji schválila i Poslanecká sněmovna, a nebylo třeba ji v krátké době znovu novelizovat.

Zákon se musí připravit v kontextu jiných. Nyní je například v Poslanecké sněmovně návrh zákona, který by z Velkého pátku učinil státní svátek. Plošně by jej měli proplácet právě zaměstnavatelé. Zákon bude s velkou pravděpodobností schválen. Takže když se hovoří o tom, že zaměstnavatelé mají miliardové rezervy poté, co se v roce 2009 snížily odvody státu na pojistném z 3,3 na 2,3 procenta, právě nový státní svátek by jim je zase sebral.

Ano, ať první tři dny nemocenské hradí zaměstnavatel, ale pak i snižme odvod pojistného. O kolik, to se musí propočítat, stejně tak jako zanalyzovat, zda jít právě touto cestou.

Na semináři k problematice zazněla řada zajímavých názorů.

Většina zúčastněných se shodla, že karenční doba by měla být zrušena – lidé by v prvních třech dnech nemoci měli dostat náhradu mzdy.

Z řad odborářů bylo na semináři poukazováno například na to, že nejsou-li první tři dny nemocenské propláceny, lidé se zdráhají zůstat doma. Nejenže pak nemocný člověk neodvádí stroprocentní výkon, a je tak více náchylný i k pracovním úrazům, nemoc přechází, čímž dále ohrožuje své zdraví a může nakazit zbytek kolektivu.

Jít marodit se nesmí stát přepychem, který si mohou dovolit jen lidé s vyšším platem. Tři dny bez mzdy jsou pro lidi s nízkým příjmem velmi znatelné.

Na druhou stranu se problematika musí řešit systémově a je třeba nalézt adekvátní kompenzaci pro zaměstnavatele. Domnívám se, že by měla vzniknout pracovní skupina, která bude složena ze zástupců všech dotčených stran a kteří budou mít mandát k vyjednávání této novely.

K tématu:

Fotografie: www.senat.cz

TZ: Senátor Vosecký (SLK) má pro vyplácení nemocenské lepší řešení

Senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj doporučil odročit návrh zákona, který by zaměstnancům zrušil neplacené první tři dny nemoci a pro zaměstnavatele znamenal vyšší náklady. Senátor Jiří Vosecký to, jako zpravodaj zákona, odůvodnil na 10. schůzi Senátu 22. července 2015. Jde o návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 20).

Senátoři nakonec těsně před 19. hodinou schválili odročení návrhu zmíněného zákona do 31. 12. 2015 (53 pro, 2 proti, 5 se zdrželo). Návrhem je nutné se zabývat mnohem detailněji. V září se k té příležitosti uskuteční seminář.

Senátor Vosecký na výboru pro Zdravotnictví a sociální politiku navrhl, aby výbor Senátu PČR doporučil Senátu zmíněný návrh zákona odročit do 31. 10. 2015 a výbor toto odročení schválil.

Nejde o to, že by Vosecký nesouhlasil s podstatou návrhu, ten však obsahuje chyby v proveditelnosti.

Navrhovaná úprava se věcně kříží s právě projednávanou novelou zákoníku práce (senátní tisk č. 96), je tak zřejmé, že v rámci senátního návrhu (tisk č. 20) nelze reagovat na to, co je obsahem souběžně projednávané vládní novely zákoníku práce (tisk č. 96), tj. na úpravu, která se teprve stane součástí právního řádu. Nesouhlasí ani účinnost – vládní novela zákoníku práce nabyde účinnosti dříve než úprava v senátním návrhu. „Z uvedených důvodů je účelné odročit senátní návrh do účinnosti vládní novely tak, aby bylo možné jej odpovídajícím způsobem upravit, a proto navrhuji, aby se výbor usnesl, že doporučuje plénu další odročení, tentokráte na 31. října 2015,“ vysvětluje senátor za Českolipsko Jiří Vosecký (SLK).

Jiří Vosecký na plénu Senátu vystoupil se slovy, že změnu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů a o změně dalších zákonů, podporuje: „Šel jsem do voleb s heslem: pracovat se musí vyplatit. Stávající stav cítím jako diskriminaci lidí, kteří pracují. Onemocnět může kdokoliv a neměl by být za to trestán. Není možné, aby většina byla trestána za to, že stávající systém je zneužíván v přibližně pěti tisících případech ročně.“ Toto ilustrují níže uvedené grafy.

Zároveň Vosecký v rámci své zpravodajské zprávy uvedl: „Jako starosta obce jsem pracoval hodně dlouho na to, abych věděl, že pokud někde chceme přidat, musíme na druhé straně ubrat. Nyní tím myslím zaměstnavatele, na které je momentálně zapomínáno. A jsou to právě oni, kteří ponesou již příští rok další břímě v podobě nového státního svátku – Velkého pátku. Tím se jim odčerpají zbylé rezervy vytvořené po 1. lednu 2009, kdy byly upraveny sazby pojistného, zaměstnanci přestali odvádět pojistné na nemocenské pojištění a zaměstnavatelům byla snížena sazba pojistného ze 3,3 na 2,3 procenta. Na zaměstnavatele byla přenesena povinnost výplaty náhrady mzdy od čtvrtého dne pracovní neschopnosti (nejdéle však od 25. neodpracované hodiny z rozvržených směn) po dobu prvních 14-ti kalendářních dní (či 21-ti dní v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013) trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to pouze za pracovní dny a tzv. placené svátky. Při povinnosti výplaty náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti vznikl zaměstnavatelům zisk, který ale po zavedení nového státního svátku bude odčerpán a již není možné je dále zatěžovat proplácením prvních tří dnů nemocenské.“

Senátor Škromach navrhuje, aby první tři dny nemocenské proplácel zaměstnavatel. Nyní nedostává zaměstnanec během prvních tří dnů nemoci nic, následujících 14 dní mu nemocenskou proplácí zaměstnavatel.

Senátor Jiří Vosecký přichází s návrhem, aby se na systému nemocenského pojištění kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů podílel zároveň stát. Vosecký navrhuje snížit odvody na nemocenském pojištění zaměstnavatelům ze současných 2,3 %. O kolik přesně, musí být propočítáno.

„Nyní není možné tato procenta stanovit bez hlubšího propočtu,“ dodal Vosecký.

K zákoníku práce – senátnímu tisku č. 20 – se uskuteční seminář, kde se budou moci zástupci všech zúčastněných stran k předloženému návrhu senátora Škromacha vyjádřit.

Seminář se uskuteční v Zaháňském salonku v budově Senátu dne 22. 9. 2015 od 14:00 hodin. Informoval o tom prof. MUDr. Jan Žaloudík,  CSc., předseda senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

Analýza vývoje prac. neschopnosti a finanční bilance systému nemocenského pojištění z pozice zainteresovaných subjektů v letech 2001 – 2014

Z vybraných dat vyplývá, že počet evidovaných případů pracovní neschopnosti a zároveň i počet prostonaných dnů celkem v letech 2008 a 2009 výrazně poklesl a od roku 2009 do současnosti dochází k stabilizaci vývoje křivky. Naopak průměrná doba trvání jednoho případu pracovní neschopnosti od roku 2008-2009 vzrostla.

Krátkodobá nemocnost klesla o neuvěřitelných 20 %. Lze předpokládat, že nedošlo pouze k redukci zneužívání placené pracovní neschopnosti, ale že došlo k psychologickému dopadu restrikcí i na poctivé zaměstnance, přičteme-li k změnám v nemocenském pojištění i další změny v zákoníku práce a změnu vztahu zaměstnance a zaměstnavatele. Obyčejnou statistikou, je však tato situace jen velmi obtížně postihnutelná. Jelikož většina běžných onemocnění je krátkodobá, výsledkem je, že zaměstnanci na svou nemoc čerpají dovolenou, což je ovšem v příkrém rozporu s jejím účelem. Dalším řešením je zpravidla „přecházení nemoci“ bez návštěvy lékaře a pracovní neschopnosti. Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců, dle veřejně dostupných průzkumů, přiznávají, že do práce chodí i během nemoci. Hlavním důvodem je obava ze ztráty výdělku. Tím se otevírají dveře jednak k šíření některých onemocnění mezi spoluzaměstnance, jednak k eventuálním větším škodám na zdraví

v budoucnu a k vývoji zdravotních komplikací v důsledku neléčení původního onemocnění. Tím může dojít i k nezanedbatelnému zvýšení nákladů na léčení v případě komplikací.

1.2. Zneužívání dávek v pracovní neschopnosti

Z grafu o počtu ukončených případů pracovní neschopnosti jasně vyplývá, že změnou systému s účinností od roku 2009 došlo k výraznému poklesu případů porušení léčebného režimu i případů ukončení pracovní neschopnosti z rozhodnutí správy sociálního zabezpečení. Pokles reflektuje pokles absolutního počtu případů pracovní neschopnosti.

Zdroj dat:
Analýza vývoje pracovní neschopnosti a finanční bilance systému nemocenského pojištění z pozice zainteresovaných subjektů v letech 2001 – 2014
(podklad pro jednání Výboru pro zdravotní a sociální politiku Senátu PČR)

Seminář: Zaměstnávání mladých v ČR – současnost a budoucnost

seminarAž třetina mladých je bez práce – diskuze o možnostech řešení se přenesla na parlamentní půdu

Nezaměstnanost mladých lidí je v posledních letech palčivým problémem. Od roku 2013 se na jejím řešení podílí Aliance pro mladé (Alliance for YOUth). Společnost Nestlé v ní sdružuje přes 200 evropských firem. Dalším krokem ke zlepšení situace je propojení soukromého a státního sektoru. Základní kámen položil parlamentní seminář pod záštitou předsedy výboru pro sociální politiku, předsedy rozpočtového výboru a místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu, který se konal ve středu 24. června 2015 na půdě Poslanecké sněmovny.

„Mladí lidé představují naši budoucnost a my i naši partneři si to uvědomujeme. Dnes mohu s potěšením oznámit, že se nám podařilo zahájit diskuzi na parlamentní půdě o možnostech podpory zaměstnavatelů, kteří se rozhodnou mladé zaměstnat,“ říká Torben Emborg, generální ředitel společnosti Nestlé Česko a Slovensko. Přesvědčení o oboustranném prospěchu se stalo motivací a hlavním argumentem při jednání o spolupráci se státní sférou.

Český vzdělávací systém je totiž dlouhodobě kritizován za nedostatečné sepětí studentů s praxí. Výsledkem je nepřipravenost na nástup do zaměstnání. Často se musí spokojit s místem, které neodpovídá jejich specializaci a zaměření.

Pokud se přijde absolvent ucházet o práci, prakticky pokaždé musí čelit dotazu, a jakou máte praxi? Ale kde ji má čerstvý absolvent získat? Na druhou stranu nutno říct, že iniciativní musí být nejen škola, sám student může ještě v průběhu studia vyhledávat zajímavé příležitosti a možnosti brigád.

„Zejména střední školství stojí před zásadní reformou, jejímž cílem by mělo být větší napojení na potřeby hospodářské sféry a lepší šance absolventů na uplatnění v praxi,“ uvádí místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu, poslankyně Vlasta Bohdalová.

Druhá věc je to, jaká má student očekávání. S tím souvisí výše zmíněná vlastní iniciativa. Pokud student vysokoškolská léta proflámoval s tím, že s vysokou školou si přeci práci najde raz dva, a nezískával zkušenosti po brigádách, nemůže mít následně očekávání příliš vysoká. Což se týká i platového ohodnocení.

Na druhou stranu zaměstnavatelé by měli dávat absolventům šanci praxi získat, ne každý koneckonců může z objektivních důvodů chodit při škole i pracovat.

Práce s mladými je tedy o uřízení očekávání na obou stranách.

Aktuální údaje o nezaměstnanosti jsou alarmující

Nezaměstnanost mladých je komplexním tématem, na jehož řešení musí spolupracovat stát, zaměstnavatelé i uchazeči. Podle dat MPSV evidovala státní správa k 31. květnu letošního roku přibližně 118 tisíc nezaměstnaných do 29 let. Samotná míra nezaměstnanosti pak ve skupině obyvatel ve věku 15–19 let dosahuje 35,9 %, u mladých ve věku 20–24 let činí 12,7 % a 6,6 % u obyvatel mezi 25 a 29 lety. Neuspokojivé je, že tato čísla neklesají.

Předseda výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil dodává: „Doba, kdy si jednotlivé podniky vychovávaly budoucí generace svých zaměstnanců, je dávno pryč. Odtržení praxe od vzdělávání má přitom jednoznačný dopad na zaměstnanost.“

Právě to se snaží změnit Aliance pro mladé, spojující tři desítky českých a slovenských společností. Ty se zavázaly aktivně se podílet na speciálních programech pro mladé, poskytovat jim pracovní příležitosti a také bezplatné kariérní poradenství. „Domnívám se, že spojení státního a soukromého sektoru v oblasti zaměstnanosti mladých je třeba podpořit ze strany státu. O konkrétních nástrojích pojďme debatovat, ale již nyní se zřetelně nabízí podpora z evropských fondů pro zaměstnanost,“ zdůraznil předseda rozpočtového výboru poslanec Václav Votava.

„Například v Nestlé jsme vytvořili již 540 příležitostí pro mladé do 30 let. Nabízíme uplatnění v atraktivních oborech napříč celou firmou – od výroby a vývoje, administrativy, prodeje a marketingu až po finance. Podobnou cestou se vydali i naši partneři. Možnosti jsou tedy široké,“ upřesňuje Torben Emborg.

Na semináři rovněž zaznělo, že čerstvým absolventům by však neměli dávat šanci pouze velké firmy, ale i menší a střední podniky. Kromě zavedení vyšší míry praxe do výuky, by podobně jako ve školách, měly fungovat i dny otevřených dveří ve firmách, aby studenti odhodili předsudky vůči rozličným pracovním pozicím i samotným zaměstnavatelům.

S využitím tiskové zprávy Nestlé; foto: freeimages.com, archiv Jiřího Voseckého


Moje volební priorita: Zvýšení počtu pracovních míst

Pracovat se musí vyplatit. Budu iniciovat změny zákonů na podporu lidí, kteří pracují, nikoliv těch, kdo ze systému odčerpávají dávky. Jednou z podmínek prosperity regionu je zaměstnanost a tedy i kupní síla jeho obyvatel. Proto budu usilovat o koncepční řešení s přihlédnutím ke specifickým problémům jednotlivých oblastí a mikroregionů. Cílem je zvýšit počet pracovních míst a zejména podpořit vytvoření pracovních příležitostí také pro osoby s handicapem, ať už zdravotním, či sociálním.