Vinohradnický zákon odnesou malé vinotéky, to se mi nelíbí

Senát vrátil Sněmovně vinohradnický zákon (tisk č. 712) a pozměňovací návrhy odkládají jeho účinnost. Hlasoval jsem proti návrhu, naopak plně podporuji stanovisko kolegy Ivo Valenty, že změn v zákoně by bylo potřeba více.

V této podobě se vše děje na úkor malých vinoték, pro něž zákon bude pravděpodobně mít likvidační efekt. Naopak se jedná o podporu monopolů prodeje lahvových vín, čímž jsou zvýhodňováni velcí producenti.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERANejvětším zásahem je regulace prodeje sudových vín. Ta se budou smět prodávat pouze přímo u výrobců nebo dovozců. Vinaři tak budou nuceni se více osamostatnit a zakládat například franšízy. Malí a střední vinaři budou v nevýhodě oproti těm, kteří své výrobky prodávají přes nadnárodní řetězce.

Zcela se ztotožňuji s příměrem Ivo Valenty, který říká, že to je jako kdybychom řekli, že hospody, kde se točí pivo, mohou provozovat jen výrobci a dovozci piva, nikoliv hostinští.

Další věc je, že jedna vinotéka by pak nemohla stáčet produkty různých výrobců.

Řešení by se nabízelo například v udělování licence, podobně jako je tomu u prodeje tvrdého alkoholu, ale o této možnosti řeč nebyla.

Čeští vinaři jsou schopni vyprodukovat pouze 40 % roční spotřeby vína v ČR, zbytek je z nezbytného dovozu. I ten by se zkomplikoval.

Větší ekologická zátěž

Podle návrhu zákona budou muset vinotéky zároveň používat jednorázové nádoby, mluví se zejména o tzv. bag-in-boxech.

Už nedávno přitom byly vinotéky donuceny kupovat nové technologie a nerezové sudy. Nejen tyto zvýšené náklady by se promítly do ceny stáčeného vína.

Ale jde i o větší ekologickou zátěž způsobenou právě těmito plastovými bag-in-boxy, které se hned po prvním použití stávají odpadem.

Podporovatelé zákona tvrdí, že se sudové víno pančuje, chyby jsou v označení i výskytu nebezpečných látek a nedostatečnou regulací u stáčeného vína přichází stát ročně na daních o čtyři miliardy korun, jak uvádí důvodová zpráva k zákonu.

Pančování jistě problémem je, ale ne stěžejním. Jeho podíl, zejména u sudového vína, klesá.

Ze statistik vyplývá, že největší procento chybných vzorků je v balených vínech, nikoliv v sudových. Navíc tu máme státní dozorové orgány, které případné pančování mají kontrolovat a zejména dostatečně postihovat, což se nekoná. Měli bychom se bavit spíše o tom, aby se i u nás stalo pančování trestným činem, podobně jako je tomu v Itálii, Francii, Rakousku či Německu. Postihy musí být takové, aby se to nikomu nevyplatilo.

Nicméně díky pozměňovacím návrhům byla účinnost zákona odložena k 31. 12. 2017.

Ilustrační foto: freeimages.com

Theme Settings