TZ: Vyjádření k projednávaným zákonům na červnovém plénu

Jak jsem hlasoval na 9. plénu Senátu 17. a 18. června 2015

Jsem pro zvýšení rychlosti, novela však obsahuje chyby

Vyjadřuji svůj souhlas s tím, aby se na vybraných úsecích silnic první třídy i na rovných úsecích dálnic zvýšila maximální povolená rychlost. A priori tak podporuji návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích. Dle mého názoru je to krok správným směrem.

Na 9. schůzi Senátu dne 17. června jsem nicméně hlasoval proti novele, jelikož návrh zákona obsahuje mnoho závažných chyb, a proto se ztotožňuji s doporučením Podvýboru pro dopravu a energetiku Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pro vrácení zákona do Poslanecké sněmovny k přepracování těchto nedostatků.

Zmiňovaný zákon podporuji ze dvou důvodů:

1) Plánované zvýšení rychlosti na dálnicích na 150 km/h se má týkat pouze předem vybraných většinou rovných úseků, na kterých by byla rychlost aktuálně regulována pomocí elektronického značení, které bude situaci vyhodnocovat v závislosti na počasí a intenzitě dopravy. V návrhu zákona ale není zakomponováno automatické zvýšení rychlosti, rozhodující slovo stále zůstává na Ministerstvu dopravy. Týkalo by se to třeba některých úseků dálnice D1 z Prahy do Brna či dálnice D8 směrem na německé Drážďany. Velmi rychlé úseky by označovala speciální značka, jinde by zůstalo zachováno 130 km/h.

2) Novela zákona zároveň obsahuje změnu ve značení silnic. Ze stávajících rychlostních silnic by se měly stát dálnice druhé třídy, nejvyšší povolená rychlost 130 km/h zůstane zachována. Silnice první třídy by byly rozděleny do dvou kategorií, pokud budou úseky směrově odděleny, mohl by kraj zvýšit rychlost až na 110 km/h. Tuto situaci vnímám často například při cestě z Nového Boru do Liberce, kde by zvýšení rychlosti z 90 km/h na 110 km/h na směrově oddělených pruzích bylo zcela na místě.

Návrh ministerstva dopravy je, aby se na vybraných 24 úsecích silnic 1. třídy mohlo jezdit rychlostí 110 kilometrů v hodině, namísto současných 90 km/h. Rychlost 110 km/h se má týkat například silnic mezi Teplicemi a Bílinou, z Jihlavy k dálnici D1, z Chomutova do Křimova či z Pardubic do Hradce Králové. Jde o čtyřproudé silnice s oddělením směrových pruhů.

ANKETA a článek k tématu na idnes.cz

Souhlasíte s návrhem zvýšit rychlost na rovných úsecích dálnic na 150 km/h?
ANO 6388
NE 6160

Dovolím si ještě trochu nadhledu a statistiky (zdroj: www.dfens-cz.com)

V ČR zemřelo v roce 2014 na dálnicích 24 osob, v roce 2013 to bylo 23 osob. Jen podotknu, že když jsem detailně procházel příčiny nehod, nenašel jsem ani jedinou, jejíž příčinou by bylo překročení nejvyšší povolené rychlosti. Naopak 1 až 2 obětí bývají sebevraždy či zcela nepochopitelné jednání. Navíc jsou v tomto čísle zahrnuty i nehody z dálnic a silnic pro motorová vozidla z intravilánu, kde je obvykle limit 80 km/h. Oběti dálničních nehod tak činí přibližně 3% všech obětí dopravních nehod, absolutně i relativně velmi nízká čísla. V tomto ohledu je zajímavé, že počet sebevražd (cca 1.700 za rok) v ČR převyšuje počet obětí všech dopravních nehod (cca 800) více než dvojnásobně, ale ještě zajímavější je fakt, že počet úmrtí na dálnicích je naprosto stejný jako počet úmrtí zapříčiněných vdechnutím vlastních zvratek a o půlku nižší, než počet úmrtí zapříčiněných vdechnutím poživatin. Dávalo by tak větší smysl, aby stát nařídil maximální povolenou rychlost konzumace jídla, zachránilo by se tak jistě více životů…

K souhlasnému stanovisku s návrhem na zvýšení rychlosti mě tak vede osobní zkušenost (viz výše), ale i praxe zahraničních zemí. Loni zveřejněná dánská studie například prokázala, že zvýšení rychlostních limitů vede ke snížení počtu nehod a vede i ke snížení počtu úmrtí jimi způsobených.

S podobným verdiktem přišli rovněž před lety naši rakouští sousedé: Po dva měsíce sledovali, jak se změní nehodovost, pokud na vybrané dálnici zvýší povolenou rychlost z klasických 130 km/h na 160 km/h. Výsledek? Na dálnici se sice zvýšila průměrná průjezdová rychlost, stalo se zde však nejméně nehod za posledních 10 let a rovněž pokleslo znečištění ovzduší.

Tato zkušenost tak dle rakouského autoklubu ukazuje, že pro bezpečnost dopravy není primární rychlost, ale plynulost a jakási pohoda za volantem – nestresování se (místy nesmyslně) nízkými rychlostními limity.

Novela zákona o provozu na pozemních komunikacích přinese ještě jednu formální změnu: stávající rychlostní silnice změní své označení na dálnice. Rychlost na nich zůstane stejná, už nyní je tu povolená rychlost 130 km/h. Dálniční síť České republiky se tak jako lusknutím prstu rozšíří o dalších 450 kilometrů.

Výsledek hlasování: Stopadesátka na dálnici se vrací do Sněmovny. Senátoři jsou proti (idnes.cz)

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví: hluk a zvuk

Naopak se nepřikláním k novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která má nově rozlišovat hluk a zvuk (senátní tisk č. 87). Tato novela dle mého názoru výrazně zhoršuje ochranu lidí před hlukem – zvukem se totiž nově navrhuje být označována produkce hudby z venkovního prostoru s tím, že pro zvuk nejsou stanoveny žádné limity a tím pádem nebude prakticky postihnutelný, nebude podléhat dozoru státu.

Podrobněji se tématem zabývala kolegyně senátorka RNDr. Jitka Seitlová, s jejímž názorem se plně ztotožňuji, viz článek na idnes.cz: Zákon dá zelenou hluku z koncertů i předzahrádek, varuje senátorka.

To znamená, že například různé hudební festivaly na loukách, které se konají do hodin daleko přesahující 22. hodinu, budou mít vlastně volné pole působnosti a budou rušit či omezovat blízko žijící občany. Venkovní hudební produkce budou spadat pod místní samosprávu, která je bude moct omezovat, ale ne všichni starostové menších obcích si s nimi budou umět poradit.

A to navíc není jediná potíž v novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Proto náš senátní klub STAN doporučuje, aby předkladatel návrh dopracoval a některé pasáže, zejména výše uvedenou, přepracoval.

Konkrétní návrh:

  • upřesňuje vládou původně v § 30 odst. 2 navrhovaný rozsah úpravy vymezení druhů zvuků, které nejsou předmětem ochrany podle zákona o ochraně veřejného zdraví; navrhuje se z ochrany podle zákona o ochraně veřejného zdraví vyloučit zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, pokud nejde o součást veřejné produkce hudby v budově, a zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním provozu,
  • v nově navrhovaném znění definice „chráněný venkovní prostor staveb“ nahrazuje pojem „stavba zařízení pro výchovu a vzdělávání“ pojmem „stavba pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání“,
  • vláda zmocňuje nařízením stanovit, co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku,
  • Z vládou původně navrhovaných náležitostí žádosti o povolení provozu zdroje hluku v případech, kdy z vážných důvodů nelze dodržet hygienické limity, vypouští náležitost spočívající v doložení „hodnocení zdravotních rizik z hlediska vlivu překročení hygienického limitu hluku na zdraví exponovaných fyzických osob“,

K tématu:

Sítě v komunikacích

Rovněž podporuji pozměňovací návrh zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kolegy senátora Mgr. Pavla Eyberta. Tento návrh ušetří nejen zemědělskou půdu před dalším záborem, ale také prostředky měst a obcí za další výkupy pozemků.

Navrhuje v čl. I za bod 71 vložit nový bod 72 tohoto znění:

„„72. V § 36 odstavec 4 zní:

„(4) V zastavěném území obce mohou být v místních komunikacích podélně umisťována vedení technické infrastruktury.““

Odůvodnění:

Na základě stávajícího znění § 36 odst. 2, 3 a 4 nelze v tělese komunikace (tedy i v chodníku, který je komunikací 4. tř.) umísťovat žádné sítě v podélném směru, a to ani v případě místních komunikací, zejména pak u nové výstavby. Města a obce jsou tak nuceny k dalším výkupům ploch pro umístění sítí technické infrastruktury mimo komunikace.

Stát chce na jedné straně pomocí vysokých cen za vynětí zemědělského půdního fondu chránit půdní fond, na druhé straně však požaduje ukládat sítě mimo plochy komunikací, a tím zabírat další půdu. U místních komunikací, které jsou v majetku měst a obcí, stejně jako sítě kanalizací, vodovodů, veřejného osvětlení apod., to pokládám za nadbytečné řešit zákonným ustanovením.

Foto: Ilustrační www.senat.cz

Theme Settings