Co se (ne)děje se “sněmovními ležáky”?

Tři čtvrtě roku a více už leží v Poslanecké sněmovně některé novely projednané Senátem, aniž by věc měla jakýkoliv vývoj. Ve většině případů jde přitom o důležité „zákony pro lidi“. Proč zůstávají mimo pozornost zákonodárců?

1) Nemocenská – jak s prvními 3 dny nemoci?

Když člověk onemocní, první tři dny nemá nárok na náhradu mzdy.

To by se dle mého názoru mělo změnit, protože lidé pak nemoci přecházejí, což není žádoucí pro jejich zdraví, za druhé ohrožují i kolegy v práci, kteří se mohou nakazit. Lidé nesmějí být trestáni za to, že jsou nemocní.

Jenže první návrhy úprav stávajícího zákona narážely na problém, že by veškeré nové náklady dolehly na zaměstnavatele. To je podle mě důvod, proč neprošly.

I za sebe říkám ano, proplácejme nemocenskou od začátku, ale zaměstnavatel musí dostat náhradu. Tu jsem navrhoval ve snížení jejich nákladů na nemocenském pojištění z 2,3 na 2,1 %. Náklady zaměstnavatelů by tak byly pokryty a ministerstvo financí by tento krok stál ročně v odhadu 2 mld. korun.

Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

Ve druhé polovině září 2016 poslanci návrh komunistů na proplácení nemocenské zamítli, ale stále tu ještě je senátní návrh Zdeňka Škromacha, jehož jsem zpravodajem a k němuž proběhly rozsáhlé diskuze i seminář.

Rovněž jsem byl již několikrát pozván na jednání Poslanecké sněmovny, abych tento návrh před poslanci obhajoval, ale ti si dosud bohužel nenašli čas k projednání.

Už několik měsíců je o tématu ticho po pěšině, jako by nikdo nepovažoval za důležité, že lidé chodí do práce nemocní. Doufejme, že se třeba vzkřísí alespoň v rámci předvolebních bojů při volbách do Poslanecké sněmovny PČR.

Články k tématu

2) A co děti? Mají kde spát?

Senátním návrhem kolegy Zdeňka Papouška, kterým se mění zákon o sociálně-právní ochraně dětí, jsme se zabývali už loni v červenci a následně v říjnu.

Návrh upravuje způsob financování tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) zajišťujících akutní a dočasnou péči o ohrožené děti, které z různých důvodů nemohou být u svých rodičů. Současné financování je nestabilní. Zařízení mají především krizový charakter a musejí být neustále připravena poskytnout péči. Je tedy třeba, aby byly financovány dvěma způsoby, fixně a variabilně. To zabrání jejich dlouhodobému podfinancování a hlavně zajistí, aby akutní péče o dítě mohla být skutečně a neprodleně poskytnuta.

Již před časem jsem se vyjádřil, že se jedná o důležitou úpravu a problematika měla být (vy)řešena již dávno. Podivoval jsem se, že v minulosti se jí vlády ani dotčená ministerstva nezabývaly. Jak vidno, důležité téma to pro ně není ani nyní.

Články k tématu

3) Budeme stále pokutovat cyklisty za jedno pivo?

S právě probíhajícím létem vpravdě aktuální téma. Ale těžko říct, zda si cyklisté, inlajnisté či vodáci budou moct „jedno dopřát“ beztrestně ještě letos. Návrhem Zdeňka Škromacha, který prolamuje nulovou toleranci alkoholu u sportovců pohybujících se na komunikacích, jsme se zabývali – a do Poslanecké sněmovny ho poslali – na sklonku loňského léta.

Předloha měla uzákonit, že by cyklisté na cyklostezkách, v obcích a na silnicích třetí třídy mohli mít až 0,8 promile alkoholu v krvi, pokud pojedou na jízdním kole sami. Další podmínkou je to, že alkohol nevyloučí jejich schopnost řídit kolo. Pokutu za jízdu na kole pod vyšším vlivem alkoholu novela zachovává, snižuje ji ale ze současných 2 500 až 20 tisíc na nejvýše 500 korun.

Také rekreační cyklisté, kteří se rádi při svém výletě osvěží, návrh vítali. Předkladatelům dokonce poslali dopisy s více než čtyřmi tisíci podpisy na podporu této novely zákona.

Nebylo jim to ale nic platné, diskuze o novele (bohužel) usnuly.

Článek k tématu

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají být financována lépe, rozhodl Senát

Na své 28. schůzi Senát jednomyslně schválil a do Poslanecké sněmovny poslal v červenci projednávaný návrh změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Senátor Jiří Vosecký byl v prvním čtení zpravodajem návrhu, později podal pozměňovací návrh s několika upřesněními.

Návrh kolegy senátora Zdeňka Papouška upravuje způsob financování tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) zajišťujících akutní a dočasnou péči o ohrožené děti, které z různých důvodů nemohou být u svých rodičů.

Dosud je ZDVOP přiznáván státní příspěvek pouze za umístěné dítě. To je ale špatně, neboť zařízení je krizového charakteru a musí být připraveno reagovat okamžitě. To znamená, musí být financováno nepřetržitě. Novela tak upravuje financování tak, že zařízení budou od státu pobírat fixní a variabilní částku.

  • Fixním příspěvkem se rozumí nově navrhovaný příspěvek za lůžko, který by ZDVOPy pobíraly na každé lůžko a s ním spojené materiální a personální zázemí, a to bez ohledu na to, zda by lůžko právě bylo obsazeno.
  • Variabilní složkou se rozumí stávající příspěvek za pobyt a péči, jehož výše bude nově odvislá od věku dítěte a ZDVOPům bude nadále náležet pouze za dny, kdy bude dítě v zařízení přítomno.

Tato změna zajišťuje nezbytné systémové, předvídatelné a stabilní financování zařízení, které jsou nyní dlouhodobě podfinancovány a umožní tak pokračování systému akutní péče o ohrožené děti.

Více k tématu: Vosecký zpravodajem k návrhu změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Ilustrační foto: freeimages.com

Vosecký zpravodajem k návrhu změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Senát se na své 26. schůzi 14. července 2016 zabýval mj. návrhem senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Papouška, kterým se mění zákon o sociálně-právní ochraně dětí (senátní tisk č. 297). Senátor Jiří Vosecký (Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR) byl určen zpravodajem zákona.

Senát návrh projednal a přikazuje ho k projednání Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku jako výboru garančnímu a dále Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Papouškův návrh upravuje způsob financování tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) zajišťujících akutní a dočasnou péči o ohrožené děti, které z různých důvodů nemohou být u svých rodičů.

Navrhovaná legislativní úprava reaguje na nestabilitu současného systému financování. Zařízení mají především krizový charakter a musejí být neustále připraveny poskytnout péči. Stát jim ale přiznává příspěvek pouze za dobu, kdy je v nich dítě umístěné, a to ve výši 22 800 Kč měsíčně. Materiální, technické a personální kapacity, které musí ZDVOPy udržovat připravené pro přijetí ohrožených dětí, nejsou ze strany státu nijak systémově financovány, ačkoli mzdové či provozní náklady zůstávají.

Návrh kolegy senátora Papouška vítám, souhlasím s ním a jsem rád, že ho zpracoval. Mělo to být řešeno už dávno a divím se, že se tím minulé vlády, potažmo dotčená ministerstva, nezabývaly. Na druhou stranu vítám, že jde nyní o senátní iniciativu. – senátor za SLK Jiří Vosecký

14. crvc 2016Novelou se způsob státního financování ZDVOPů mění tak, že se státní příspěvek dělí na dvě složky, fixní a variabilní. Fixním příspěvkem se rozumí nově navrhovaný příspěvek za lůžko, který by ZDVOPy pobíraly na každé lůžko a s ním spojené materiální a personální zázemí, a to bez ohledu na to, zda by lůžko právě bylo obsazeno. Navrhovaná fixní výše příspěvku činí 20 000 Kč.

Variabilní složkou se rozumí stávající příspěvek za pobyt a péči, jehož výše bude nově odvislá od věku dítěte a bude ji tvořit částka ve výši 4 500 až 6 350 Kč. ZDVOPům bude nadále náležet pouze za dny, kdy bude dítě v zařízení přítomno.

Tato změna zajišťuje systémové, předvídatelné a stabilní financování zařízení, které jsou nyní dlouhodobě podfinancovány a umožní tak pokračování systému akutní péče o ohrožené děti.

Navrhovatel na základě dostupných statistik z Ministerstva práce a sociálních věcí odhaduje navýšení nákladů pro státní rozpočet o 107 146 495 Kč ročně. Uvedený výpočet je potřeba nahlížet také s ohledem na to, že v současnosti je nutné ZDVOPy dofinancovávat z různých dalších finančních zdrojů. Je proto pravděpodobné, že změna financování pro veřejné finance jako takové bude v konečném důsledku nulová.

Senátní návrh také upravuje způsob získávání oprávnění pro vznik a provoz ZDVOPů. Krajský úřad bude nově při udělování pověření pro provoz ZDVOPů posuzovat, zda jsou lůžka v zařízení potřebná. Pokud tomu tak nebude, pověření pro provoz zařízení neudělí. Pokud v kraji potřeba lůžek bude, krajský úřad v pověření na základě aktuální potřeby určí, jaký bude maximální počet lůžek, které bude moci zařízení zřídit. Toto pověření bude uděleno pouze na dobu určitou.

Stanovisko kanceláře Senátu Legislativního odboru je vcelku pozitivní. Návrh vykazuje některé další drobné legislativně technické nedostatky, které je třeba před jeho případným postoupením Poslanecké sněmovně odstranit.

Foto: archiv JV a senat.cz