Senát hlasoval o proplácení prvních tří dní nemocenské, firmy mají dostat náhradu

Senát na své první schůzi v roce 2016, 6. ledna, podpořil návrh, aby zaměstnancům byly znovu propláceny také první dny nemoci. Pro bylo pětačtyřicet ze čtyřiasedmdesáti přítomných senátorů. „Jsem za to moc rád, lidé, kteří pracují, by neměli být trestáni za to, že marodí,“ říká k tomu senátor Jiří Vosecký z hnutí Starostové pro Liberecký kraj, který je zpravodajem senátního návrhu, jímž se mění zákoník práce.

Původní návrh sice počítal se zrušením karenční doby, ale nezvažoval žádnou kompenzaci pro zaměstnavatele, který bude muset nemocenskou ze svých zdrojů vyplácet. Úprava zvyšovala zátěž zaměstnavatelů na výplatě náhrady mzdy (platu) při dočasné pracovní neschopnosti. Tento návrh senátoři na svém červencovém jednání odročili.

Nově podpořený návrh zahrnuje i kompenzaci pro zaměstnavatele. Komplexní problematikou se na půdě Senátu zabýval za přítomnosti zástupců ministerstev, odborářů i zaměstnavatelů seminář 22. září. Zde měli zástupci zaměstnavatelských svazů požadavek, aby firmám byly na oplátku sníženy odvody na nemocenské pojištění.

Senátem nyní schválený návrh již hovoří o snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavatelem, a to o 0,1 procentního bodu z 2,3 % na 2,2 %.

Efektem uvedeného snížení pojistného je dle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR snížení příjmů státního rozpočtu mírně přesahující 1,2 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. S tím souhlasí také senátor Jiří Vosecký.

K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

„Sám jsem jako zpravodaj přítomným senátorům doporučil, aby návrh podpořili, což se stalo,“ podotýká Vosecký.

O kolik přesně se zaměstnavatelům odvody na nemocenské pojištění sníží, přitom není definitivní. Tím se nyní bude zabývat senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. „Lze předpokládat, že se o této kompenzaci strhne poměrně vášnivá debata. Jestli to bude jedna desetina procenta nebo třeba dvě,“ míní senátor Vosecký. Výbor posléze Senátu předloží výsledky svého jednání, poté návrh poputuje do Poslanecké sněmovny. „Jako zpravodaj tohoto návrhu udělám vše, co je v mých silách, pro to, aby byl schválen,“ říká Vosecký. Předpokládá, že by pak zákon mohl platit od 1. ledna 2017.

První tři dny nemocenské přestala vláda vyplácet od ledna 2008. Kromě rozpočtových úspor to vysvětlovala především zneužíváním krátkodobých pracovních neschopností.

K tématu:

 

Úleva pro folklórní soubory

Na uplynulém plénu senátor Jiří Vosecký (SLK) rovněž podpořil návrh senátora Ivo Valenty, který se zabývá autorským zákonem. Záměrem je, aby folklorní soubory či jednotliví muzikanti využívající lidových písní byly oproštěny od poplatků Ochrannému svazu autorskému (OSA). „Považuji to za vstřícné v rámci podpory a rozvoje folkloru,“ říká senátor Jiří Vosecký.

Foto: www.senat.cz

Seminář: Zaměstnávání mladých v ČR – současnost a budoucnost

seminarAž třetina mladých je bez práce – diskuze o možnostech řešení se přenesla na parlamentní půdu

Nezaměstnanost mladých lidí je v posledních letech palčivým problémem. Od roku 2013 se na jejím řešení podílí Aliance pro mladé (Alliance for YOUth). Společnost Nestlé v ní sdružuje přes 200 evropských firem. Dalším krokem ke zlepšení situace je propojení soukromého a státního sektoru. Základní kámen položil parlamentní seminář pod záštitou předsedy výboru pro sociální politiku, předsedy rozpočtového výboru a místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu, který se konal ve středu 24. června 2015 na půdě Poslanecké sněmovny.

„Mladí lidé představují naši budoucnost a my i naši partneři si to uvědomujeme. Dnes mohu s potěšením oznámit, že se nám podařilo zahájit diskuzi na parlamentní půdě o možnostech podpory zaměstnavatelů, kteří se rozhodnou mladé zaměstnat,“ říká Torben Emborg, generální ředitel společnosti Nestlé Česko a Slovensko. Přesvědčení o oboustranném prospěchu se stalo motivací a hlavním argumentem při jednání o spolupráci se státní sférou.

Český vzdělávací systém je totiž dlouhodobě kritizován za nedostatečné sepětí studentů s praxí. Výsledkem je nepřipravenost na nástup do zaměstnání. Často se musí spokojit s místem, které neodpovídá jejich specializaci a zaměření.

Pokud se přijde absolvent ucházet o práci, prakticky pokaždé musí čelit dotazu, a jakou máte praxi? Ale kde ji má čerstvý absolvent získat? Na druhou stranu nutno říct, že iniciativní musí být nejen škola, sám student může ještě v průběhu studia vyhledávat zajímavé příležitosti a možnosti brigád.

„Zejména střední školství stojí před zásadní reformou, jejímž cílem by mělo být větší napojení na potřeby hospodářské sféry a lepší šance absolventů na uplatnění v praxi,“ uvádí místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu, poslankyně Vlasta Bohdalová.

Druhá věc je to, jaká má student očekávání. S tím souvisí výše zmíněná vlastní iniciativa. Pokud student vysokoškolská léta proflámoval s tím, že s vysokou školou si přeci práci najde raz dva, a nezískával zkušenosti po brigádách, nemůže mít následně očekávání příliš vysoká. Což se týká i platového ohodnocení.

Na druhou stranu zaměstnavatelé by měli dávat absolventům šanci praxi získat, ne každý koneckonců může z objektivních důvodů chodit při škole i pracovat.

Práce s mladými je tedy o uřízení očekávání na obou stranách.

Aktuální údaje o nezaměstnanosti jsou alarmující

Nezaměstnanost mladých je komplexním tématem, na jehož řešení musí spolupracovat stát, zaměstnavatelé i uchazeči. Podle dat MPSV evidovala státní správa k 31. květnu letošního roku přibližně 118 tisíc nezaměstnaných do 29 let. Samotná míra nezaměstnanosti pak ve skupině obyvatel ve věku 15–19 let dosahuje 35,9 %, u mladých ve věku 20–24 let činí 12,7 % a 6,6 % u obyvatel mezi 25 a 29 lety. Neuspokojivé je, že tato čísla neklesají.

Předseda výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil dodává: „Doba, kdy si jednotlivé podniky vychovávaly budoucí generace svých zaměstnanců, je dávno pryč. Odtržení praxe od vzdělávání má přitom jednoznačný dopad na zaměstnanost.“

Právě to se snaží změnit Aliance pro mladé, spojující tři desítky českých a slovenských společností. Ty se zavázaly aktivně se podílet na speciálních programech pro mladé, poskytovat jim pracovní příležitosti a také bezplatné kariérní poradenství. „Domnívám se, že spojení státního a soukromého sektoru v oblasti zaměstnanosti mladých je třeba podpořit ze strany státu. O konkrétních nástrojích pojďme debatovat, ale již nyní se zřetelně nabízí podpora z evropských fondů pro zaměstnanost,“ zdůraznil předseda rozpočtového výboru poslanec Václav Votava.

„Například v Nestlé jsme vytvořili již 540 příležitostí pro mladé do 30 let. Nabízíme uplatnění v atraktivních oborech napříč celou firmou – od výroby a vývoje, administrativy, prodeje a marketingu až po finance. Podobnou cestou se vydali i naši partneři. Možnosti jsou tedy široké,” upřesňuje Torben Emborg.

Na semináři rovněž zaznělo, že čerstvým absolventům by však neměli dávat šanci pouze velké firmy, ale i menší a střední podniky. Kromě zavedení vyšší míry praxe do výuky, by podobně jako ve školách, měly fungovat i dny otevřených dveří ve firmách, aby studenti odhodili předsudky vůči rozličným pracovním pozicím i samotným zaměstnavatelům.

S využitím tiskové zprávy Nestlé; foto: freeimages.com, archiv Jiřího Voseckého


Moje volební priorita: Zvýšení počtu pracovních míst

Pracovat se musí vyplatit. Budu iniciovat změny zákonů na podporu lidí, kteří pracují, nikoliv těch, kdo ze systému odčerpávají dávky. Jednou z podmínek prosperity regionu je zaměstnanost a tedy i kupní síla jeho obyvatel. Proto budu usilovat o koncepční řešení s přihlédnutím ke specifickým problémům jednotlivých oblastí a mikroregionů. Cílem je zvýšit počet pracovních míst a zejména podpořit vytvoření pracovních příležitostí také pro osoby s handicapem, ať už zdravotním, či sociálním.