Zrušení karenční doby ano. Ale jaká bude kompenzace pro zaměstnavatele?

Za přítomnosti zástupců z ministerstev, odborářů i zaměstnavatelů se v úterý 22. září 2015 na půdě Senátu uskutečnil seminář ke zrušení tzv. karenční doby. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby zaměstnavatelé propláceli zaměstnancům první tři dny nemocenské. Navrhovatelem zákona je senátor Zdeněk Škromach. Já zastávám funkci zpravodaje. Souhlasím s tím, že zaměstnancům by první tři dny nemoci měly být propláceny. Mám velký zájem, aby novela zákona byla přijatelná pro všechny sociální partnery, rozhodně nesmí hlavní zátěž nést zaměstnavatel, je třeba dospět ke konsenzu a dohodnout se na systému kompenzací zaměstnavatelům. Zároveň ale hájím zájmy zaměstnanců. Už do senátních voleb jsem vstupoval s heslem „pracovat se musí vyplatit“. Současná zákonná úprava není pro pracující příznivá, často vede k tomu, že krátkodobou nemoc buď “přechodí”, nebo čerpají dovolenou.

Připravovaná novela musí být, dle mého názoru, prodiskutována a připravena natolik precizně, aby ji schválila i Poslanecká sněmovna, a nebylo třeba ji v krátké době znovu novelizovat.

Zákon se musí připravit v kontextu jiných. Nyní je například v Poslanecké sněmovně návrh zákona, který by z Velkého pátku učinil státní svátek. Plošně by jej měli proplácet právě zaměstnavatelé. Zákon bude s velkou pravděpodobností schválen. Takže když se hovoří o tom, že zaměstnavatelé mají miliardové rezervy poté, co se v roce 2009 snížily odvody státu na pojistném z 3,3 na 2,3 procenta, právě nový státní svátek by jim je zase sebral.

Ano, ať první tři dny nemocenské hradí zaměstnavatel, ale pak i snižme odvod pojistného. O kolik, to se musí propočítat, stejně tak jako zanalyzovat, zda jít právě touto cestou.

Na semináři k problematice zazněla řada zajímavých názorů.

Většina zúčastněných se shodla, že karenční doba by měla být zrušena – lidé by v prvních třech dnech nemoci měli dostat náhradu mzdy.

Z řad odborářů bylo na semináři poukazováno například na to, že nejsou-li první tři dny nemocenské propláceny, lidé se zdráhají zůstat doma. Nejenže pak nemocný člověk neodvádí stroprocentní výkon, a je tak více náchylný i k pracovním úrazům, nemoc přechází, čímž dále ohrožuje své zdraví a může nakazit zbytek kolektivu.

Jít marodit se nesmí stát přepychem, který si mohou dovolit jen lidé s vyšším platem. Tři dny bez mzdy jsou pro lidi s nízkým příjmem velmi znatelné.

Na druhou stranu se problematika musí řešit systémově a je třeba nalézt adekvátní kompenzaci pro zaměstnavatele. Domnívám se, že by měla vzniknout pracovní skupina, která bude složena ze zástupců všech dotčených stran a kteří budou mít mandát k vyjednávání této novely.

K tématu:

Fotografie: www.senat.cz

Seminář: Zaměstnávání mladých v ČR – současnost a budoucnost

seminarAž třetina mladých je bez práce – diskuze o možnostech řešení se přenesla na parlamentní půdu

Nezaměstnanost mladých lidí je v posledních letech palčivým problémem. Od roku 2013 se na jejím řešení podílí Aliance pro mladé (Alliance for YOUth). Společnost Nestlé v ní sdružuje přes 200 evropských firem. Dalším krokem ke zlepšení situace je propojení soukromého a státního sektoru. Základní kámen položil parlamentní seminář pod záštitou předsedy výboru pro sociální politiku, předsedy rozpočtového výboru a místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu, který se konal ve středu 24. června 2015 na půdě Poslanecké sněmovny.

„Mladí lidé představují naši budoucnost a my i naši partneři si to uvědomujeme. Dnes mohu s potěšením oznámit, že se nám podařilo zahájit diskuzi na parlamentní půdě o možnostech podpory zaměstnavatelů, kteří se rozhodnou mladé zaměstnat,“ říká Torben Emborg, generální ředitel společnosti Nestlé Česko a Slovensko. Přesvědčení o oboustranném prospěchu se stalo motivací a hlavním argumentem při jednání o spolupráci se státní sférou.

Český vzdělávací systém je totiž dlouhodobě kritizován za nedostatečné sepětí studentů s praxí. Výsledkem je nepřipravenost na nástup do zaměstnání. Často se musí spokojit s místem, které neodpovídá jejich specializaci a zaměření.

Pokud se přijde absolvent ucházet o práci, prakticky pokaždé musí čelit dotazu, a jakou máte praxi? Ale kde ji má čerstvý absolvent získat? Na druhou stranu nutno říct, že iniciativní musí být nejen škola, sám student může ještě v průběhu studia vyhledávat zajímavé příležitosti a možnosti brigád.

„Zejména střední školství stojí před zásadní reformou, jejímž cílem by mělo být větší napojení na potřeby hospodářské sféry a lepší šance absolventů na uplatnění v praxi,“ uvádí místopředsedkyně výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu, poslankyně Vlasta Bohdalová.

Druhá věc je to, jaká má student očekávání. S tím souvisí výše zmíněná vlastní iniciativa. Pokud student vysokoškolská léta proflámoval s tím, že s vysokou školou si přeci práci najde raz dva, a nezískával zkušenosti po brigádách, nemůže mít následně očekávání příliš vysoká. Což se týká i platového ohodnocení.

Na druhou stranu zaměstnavatelé by měli dávat absolventům šanci praxi získat, ne každý koneckonců může z objektivních důvodů chodit při škole i pracovat.

Práce s mladými je tedy o uřízení očekávání na obou stranách.

Aktuální údaje o nezaměstnanosti jsou alarmující

Nezaměstnanost mladých je komplexním tématem, na jehož řešení musí spolupracovat stát, zaměstnavatelé i uchazeči. Podle dat MPSV evidovala státní správa k 31. květnu letošního roku přibližně 118 tisíc nezaměstnaných do 29 let. Samotná míra nezaměstnanosti pak ve skupině obyvatel ve věku 15–19 let dosahuje 35,9 %, u mladých ve věku 20–24 let činí 12,7 % a 6,6 % u obyvatel mezi 25 a 29 lety. Neuspokojivé je, že tato čísla neklesají.

Předseda výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil dodává: „Doba, kdy si jednotlivé podniky vychovávaly budoucí generace svých zaměstnanců, je dávno pryč. Odtržení praxe od vzdělávání má přitom jednoznačný dopad na zaměstnanost.“

Právě to se snaží změnit Aliance pro mladé, spojující tři desítky českých a slovenských společností. Ty se zavázaly aktivně se podílet na speciálních programech pro mladé, poskytovat jim pracovní příležitosti a také bezplatné kariérní poradenství. „Domnívám se, že spojení státního a soukromého sektoru v oblasti zaměstnanosti mladých je třeba podpořit ze strany státu. O konkrétních nástrojích pojďme debatovat, ale již nyní se zřetelně nabízí podpora z evropských fondů pro zaměstnanost,“ zdůraznil předseda rozpočtového výboru poslanec Václav Votava.

„Například v Nestlé jsme vytvořili již 540 příležitostí pro mladé do 30 let. Nabízíme uplatnění v atraktivních oborech napříč celou firmou – od výroby a vývoje, administrativy, prodeje a marketingu až po finance. Podobnou cestou se vydali i naši partneři. Možnosti jsou tedy široké,” upřesňuje Torben Emborg.

Na semináři rovněž zaznělo, že čerstvým absolventům by však neměli dávat šanci pouze velké firmy, ale i menší a střední podniky. Kromě zavedení vyšší míry praxe do výuky, by podobně jako ve školách, měly fungovat i dny otevřených dveří ve firmách, aby studenti odhodili předsudky vůči rozličným pracovním pozicím i samotným zaměstnavatelům.

S využitím tiskové zprávy Nestlé; foto: freeimages.com, archiv Jiřího Voseckého


Moje volební priorita: Zvýšení počtu pracovních míst

Pracovat se musí vyplatit. Budu iniciovat změny zákonů na podporu lidí, kteří pracují, nikoliv těch, kdo ze systému odčerpávají dávky. Jednou z podmínek prosperity regionu je zaměstnanost a tedy i kupní síla jeho obyvatel. Proto budu usilovat o koncepční řešení s přihlédnutím ke specifickým problémům jednotlivých oblastí a mikroregionů. Cílem je zvýšit počet pracovních míst a zejména podpořit vytvoření pracovních příležitostí také pro osoby s handicapem, ať už zdravotním, či sociálním.