Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají být financována lépe, rozhodl Senát

Na své 28. schůzi Senát jednomyslně schválil a do Poslanecké sněmovny poslal v červenci projednávaný návrh změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Senátor Jiří Vosecký byl v prvním čtení zpravodajem návrhu, později podal pozměňovací návrh s několika upřesněními.

Návrh kolegy senátora Zdeňka Papouška upravuje způsob financování tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) zajišťujících akutní a dočasnou péči o ohrožené děti, které z různých důvodů nemohou být u svých rodičů.

Dosud je ZDVOP přiznáván státní příspěvek pouze za umístěné dítě. To je ale špatně, neboť zařízení je krizového charakteru a musí být připraveno reagovat okamžitě. To znamená, musí být financováno nepřetržitě. Novela tak upravuje financování tak, že zařízení budou od státu pobírat fixní a variabilní částku.

  • Fixním příspěvkem se rozumí nově navrhovaný příspěvek za lůžko, který by ZDVOPy pobíraly na každé lůžko a s ním spojené materiální a personální zázemí, a to bez ohledu na to, zda by lůžko právě bylo obsazeno.
  • Variabilní složkou se rozumí stávající příspěvek za pobyt a péči, jehož výše bude nově odvislá od věku dítěte a ZDVOPům bude nadále náležet pouze za dny, kdy bude dítě v zařízení přítomno.

Tato změna zajišťuje nezbytné systémové, předvídatelné a stabilní financování zařízení, které jsou nyní dlouhodobě podfinancovány a umožní tak pokračování systému akutní péče o ohrožené děti.

Více k tématu: Vosecký zpravodajem k návrhu změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Ilustrační foto: freeimages.com

První tři dny dál bez placené nemocenské, rozhodli poslanci. Naděje žije v senátním návrhu

Zaměstnanci nadále nebudou mít nárok na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Sněmovnou minulou středu těsně neprošel návrh komunistů na zrušení takzvané karenční doby, tedy období, kdy zaměstnanec nedostává peníze ani od firmy, ani ze státního systému nemocenského pojištění. Návrh zamítlo 83 poslanců ze 163 přítomných – hlasování.

Šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura návrhu vytýkal, že zrušením karenční doby by se zvýšily náklady pro všechny zaměstnavatele. Poslankyně Gabriela Pecková (TOP 09) připomněla, že dvě třetiny malých a středních podniků návrh odmítají. „Bylo by to pro ně zatížení, obávají se zneužívání institutu,“ řekla. Firmy však zároveň podle ní nestojí o to, aby se jim po chodbách procházeli nemocní zaměstnanci. „Ve velké míře podávají pomocnou ruku, že jako benefit dávají tzv. sick days,“ zdůraznila.
O sick days, tedy jednotlivých dnech volna, které by si zaměstnanci mohli čerpat na dobu své nemoci a měli je plně hrazeny, pak jednala tripartita.
Předseda komunistů Vojtěch Filip uvedl, že sick days ale jako náhradu nevidí. „Dávat to do zákona považuji za složitější věc a ústavně za poměrně nekorektní,“ sdělil Novinkám. Sociální demokracie a odbory neuspěly při jednání vlády s odbory a zaměstnavateli s návrhem prosadit, aby se vrátilo vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Skutečně neprošel návrh, aby firmy musely umožnit svým zaměstnancům čerpat pět „sick days“, tedy dnů, kdy mohou zůstat doma, ale je jim proplácen plat. Jednotlivé strany, odbory i zaměstnavatelé se názorově neshodnou.
„Sick days považujeme za vysoce benefiční program, mělo by to zůstat v pravomoci firem,“ řekl předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Už nyní některé firmy svým zaměstnancům dávají možnost zůstat několik dnů doma, nejít na nemocenskou a využít „sick days“.
Jediné, na čem se partneři při jednání tripartity shodli, že by se mohla zvýšit částka, kterou dostávají dlouhodobě nemocní, tedy ti, kteří zůstávají doma kvůli nemoci déle než třicet dnů.
Komunisté prý zváží, zda návrh nepředloží znovu.

 

Proč proplácení prvních tří dní nemoci ani sick day – podle návrhu komunistů – přes ujišťování a debaty vlády Poslaneckou sněmovnou neprošly? Domnívám se, že proto, že návrh v sobě neměl bonifikaci pro zaměstnavatele.

Není možné, aby byla zodpovědnost přenesena výhradně na zaměstnavatele a z nemocenské měl velké zisky sám stát. – Rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.

Zaměstnanci stále mají naději, a to v podobě senátního návrhu Zdeňka Škromacha, jehož jsem zpravodajem a kde dlouhodobě prosazuji, aby došlo ke snížení nákladů pro zaměstnavatele na nemocenském pojištění, a to z 2,3 na 2,1 %. To by mělo pokrýt náklady zaměstnavatelů, ministerstvo financí by tento krok stál v odhadu 2 mld korun. Nutno opět zmínit přebytek téměř 80 mld korun – takže z čeho čerpat je. Jen chtít.

Senátní návrh uspokojuje dle mého názoru všechny strany.

Pak by se nemuselo stávat pravidlem, že na podzim jsou pracovní kolektivy plné nemocných lidí, kteří nákazu šíří vesele dál.

Problematikou nemocenské se Jiří Vosecký zabývá dlouhodobě:

Článek s využitím novinky.cz a idnes.cz
Ilustrační foto: freeimages.com

Jedno pivo k cyklistům patří

Cyklisté, inlajnisté či vodáci si nejspíš budou moct při sportování dopřát sklenici piva nebo vína. Napomohl tomu na své poslední schůzi Senát, když posvětil, byť jen těsně 21 hlasy, návrh kolegy Zdeňka Škromacha zrušit nulovou toleranci k požívání alkoholu některými účastníky silničního provozu. Senátor Jiří Vosecký byl zpravodajem návrhu zákona.

V pátek 30. září od 10 hodin se na půdě Senátu uskuteční seminář s odborníky a zástupci ministerstev, kteří budou k návrhu diskutovat.

bike-trip-1-1436001-639x852Samotným cyklistům se samozřejmě návrh líbí, neboť každý se rád při rekreačním sportovním výkonu osvěží jedním pivem. Proto také Zdeněk Škromach (společně se senátorem Ivo Valentou) dostali souhlasné dopisy od 4 500 cyklistů.

Předloha má uzákonit, že by cyklisté na cyklostezkách, v obcích a na silnicích třetí třídy mohli mít až 0,8 promile alkoholu v krvi, pokud pojedou na jízdním kole sami. Další podmínkou je to, že alkohol nevyloučí jejich schopnost řídit kolo. Pokutu za jízdu na kole pod vyšším vlivem alkoholu novela zachovává, snižuje ji ale ze současných 2 500 až 20 tisíc na nejvýše 500 korun.

„Tento předložený návrh zákona prolamuje na našem území historicky dlouhodobě zastávaný princip nulové tolerance k požívání alkoholu řidiči účastnícími se provozu na pozemních komunikacích,“ říká k návrhu Jiří Vosecký (SLK), senátor Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR

Z medicínského hlediska je podle něj absolutní nula promile alkoholu v krvi nesmysl. Je prokázáno, že až hodnota jedno promile má vliv na chování řidiče. Tak postupuje i soudní judikatura. Považuje dosažení hladiny 1 promile alkoholu v krvi řidiče za stav vylučující způsobilost řídit.

„V jednotlivých státech Evropy jsou rozdílné předpisy, které řeší řízení motorového vozidla s alkoholem v krvi. Nejsem zrovna pro toleranci povolené hranice alkoholu v krvi u řidiče motorových vozidel, ale pro cyklisty, inlajnisty, jezdce na koni, vodáky a další sportovce bych navrhoval toleranci alkoholu v krvi dle předloženého návrhu senátního tisku č. 254,“ říká Vosecký.

Jedním dechem ovšem dodává, že k tomuto tématu je zapotřebí široká diskuse. Přítomným senátorům proto doporučil, aby předkladatel Zdeněk Škromach uspořádal seminář k problematice, kde budou přítomni odborníci na dopravu, zástupci Policie ČR, senátoři, lékaři, zástupci regionů a další aktéři silničního provozu. Na tomto fóru je třeba celý problém prodiskutovat a pokusit se nalézt společný kompromisní návrh na řešení celé problematiky.

Seminář byl nakonec oznámen na pátek 30. září od 10 hodin se na půdě Senátu.

„Domnívám se, že některé složky státu v dopravních situacích používají své kompetence proti zvyklostem i proti zdravému rozumu. Senátoři by měli reagovat na podněty a potřeby regionů a snažit se vybalancovat rozpor mezi zástupci regionů a Policie ČR,“ uzavírá Vosecký.

Ilustrační foto: www.freeimages.com

Vosecký zpravodajem k návrhu změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Senát se na své 26. schůzi 14. července 2016 zabýval mj. návrhem senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Papouška, kterým se mění zákon o sociálně-právní ochraně dětí (senátní tisk č. 297). Senátor Jiří Vosecký (Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR) byl určen zpravodajem zákona.

Senát návrh projednal a přikazuje ho k projednání Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku jako výboru garančnímu a dále Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice.

Papouškův návrh upravuje způsob financování tzv. zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) zajišťujících akutní a dočasnou péči o ohrožené děti, které z různých důvodů nemohou být u svých rodičů.

Navrhovaná legislativní úprava reaguje na nestabilitu současného systému financování. Zařízení mají především krizový charakter a musejí být neustále připraveny poskytnout péči. Stát jim ale přiznává příspěvek pouze za dobu, kdy je v nich dítě umístěné, a to ve výši 22 800 Kč měsíčně. Materiální, technické a personální kapacity, které musí ZDVOPy udržovat připravené pro přijetí ohrožených dětí, nejsou ze strany státu nijak systémově financovány, ačkoli mzdové či provozní náklady zůstávají.

Návrh kolegy senátora Papouška vítám, souhlasím s ním a jsem rád, že ho zpracoval. Mělo to být řešeno už dávno a divím se, že se tím minulé vlády, potažmo dotčená ministerstva, nezabývaly. Na druhou stranu vítám, že jde nyní o senátní iniciativu. – senátor za SLK Jiří Vosecký

14. crvc 2016Novelou se způsob státního financování ZDVOPů mění tak, že se státní příspěvek dělí na dvě složky, fixní a variabilní. Fixním příspěvkem se rozumí nově navrhovaný příspěvek za lůžko, který by ZDVOPy pobíraly na každé lůžko a s ním spojené materiální a personální zázemí, a to bez ohledu na to, zda by lůžko právě bylo obsazeno. Navrhovaná fixní výše příspěvku činí 20 000 Kč.

Variabilní složkou se rozumí stávající příspěvek za pobyt a péči, jehož výše bude nově odvislá od věku dítěte a bude ji tvořit částka ve výši 4 500 až 6 350 Kč. ZDVOPům bude nadále náležet pouze za dny, kdy bude dítě v zařízení přítomno.

Tato změna zajišťuje systémové, předvídatelné a stabilní financování zařízení, které jsou nyní dlouhodobě podfinancovány a umožní tak pokračování systému akutní péče o ohrožené děti.

Navrhovatel na základě dostupných statistik z Ministerstva práce a sociálních věcí odhaduje navýšení nákladů pro státní rozpočet o 107 146 495 Kč ročně. Uvedený výpočet je potřeba nahlížet také s ohledem na to, že v současnosti je nutné ZDVOPy dofinancovávat z různých dalších finančních zdrojů. Je proto pravděpodobné, že změna financování pro veřejné finance jako takové bude v konečném důsledku nulová.

Senátní návrh také upravuje způsob získávání oprávnění pro vznik a provoz ZDVOPů. Krajský úřad bude nově při udělování pověření pro provoz ZDVOPů posuzovat, zda jsou lůžka v zařízení potřebná. Pokud tomu tak nebude, pověření pro provoz zařízení neudělí. Pokud v kraji potřeba lůžek bude, krajský úřad v pověření na základě aktuální potřeby určí, jaký bude maximální počet lůžek, které bude moci zařízení zřídit. Toto pověření bude uděleno pouze na dobu určitou.

Stanovisko kanceláře Senátu Legislativního odboru je vcelku pozitivní. Návrh vykazuje některé další drobné legislativně technické nedostatky, které je třeba před jeho případným postoupením Poslanecké sněmovně odstranit.

Foto: archiv JV a senat.cz