Nový předseda ČSSD Jan Hamáček se hned po svém zvolení do funkce šéfa sociálních demokratů začal bít do prsou, že prosadí zrušení karenční doby, tedy neproplácení prvních tří dnů nemoci – hovořil o tom v rozhovoru pro server Novinky.cz.
Jedná se podle mě o prázdná slova, problematika se na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu řeší od poloviny roku 2015, stejnou dobu se jí intenzivně zabývám.
Jsem pro to, aby lidem byly propláceny první dny nemoci, ale zároveň by neměly být veškeré náklady přeneseny na zaměstnavatele. Slova pana Hamáčka jsou důkazem toho, že návrh zákona, který jsme předložili, nikdo v Poslanecké sněmovně ani neviděl. Přitom mám k dispozici řadu analýz, které se tématem zabývají a jsem ochoten je kolegům poskytnout.
Články k tématu
Aktuálně pokud člověk onemocní, první tři dny nemá nárok na náhradu mzdy. To by se podle mého názoru mělo změnit, protože lidé pak nemoci přecházejí, což není žádoucí pro jejich zdraví, zároveň ohrožují své kolegy v práci, které mohou nakazit. Lidé nesmějí být trestáni za to, že jsou nemocní.
Jenže první návrhy úprav stávajícího zákona narážely na problém, že by veškeré nové náklady dolehly na zaměstnavatele. To je podle mě důvod, proč neprošly.
I za sebe říkám ano, proplácejme nemocenskou od začátku, ale zaměstnavatel musí dostat náhradu. Tu jsem navrhoval v pozměňovacím návrhu senátního zákona ve snížení jejich nákladů na nemocenském pojištění z 2,3 na 2,1 %. Náklady zaměstnavatelů by tak byly pokryty a ministerstvo financí by tento krok stál ročně v odhadu 2 mld. korun.
Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. K tomu rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění.
Už loni v létě jsem téma (ne)proplácení nemocenské v prvních 3 dnech nemoci označil za “sněmovní ležák“, protože v té době to bylo více jak rok a půl, kdy byl schválen senátní návrh zákona o karenční době. Senátní návrh Zdeňka Škromacha, jehož jsem byl zpravodajem, autorem pozměňovacího návrhu a k němuž proběhly rozsáhlé diskuze i seminář. Rovněž jsem byl již několikrát pozván na jednání Poslanecké sněmovny, abych tento návrh před poslanci obhajoval, ale ti si do konce funkčního období “staré” Poslanecké sněmovny bohužel nenašli čas k projednání a po podzimních volbách již hotový a Senátem schválený zákon “spadl pod stůl”. Veškerá vynaložené práce a úsilí přišlo vniveč…
A stále nikdo nepovažuje za důležité, že lidé chodí do práce nemocní. Až nyní se téma hodí do krámu novému předsedovi sociálních demokratů, tak téma opět pozvednou…