Obchodní řetězce mají povinně dávat poškozené či prošlé (ale zdravotně nezávadné) potraviny na charitu. Rozhodl o tom na své 23. schůzi Senát, když posvětil návrh novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích ministra zemědělství Mariana Jurečky. Já jsem se tohoto hlasování zdržel, a to z několika důvodů.
Obchody s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních budou muset dávat zdarma do potravinové banky jídlo, které není zcela v souladu s potravinovým právem. To znamená například potraviny s deformovaným obalem nebo i s prošlou dobou trvanlivosti, jsou-li bezpečné pro lidské zdraví. Potravinová banka následně bude tyto potraviny distribuovat neziskovým organizacím, které je předají dětským domovům či jiným charitativním organizacím. Pokud obchod tyto potraviny do potravinové banky nedá a vyhodí je třeba do kontejneru, bude mu hrozit sankce až do výše 10 miliónů korun.
Spolu s tím novela přináší nařízení umístit na krabičky s cigaretami odstrašující obrázek coby důrazné varování před škodlivostí kouření.
Považuji za nešťastné spojovat tyto dvě záležitosti – potravinové banky a kouření – dohromady. Novela díky tomu vyvolává zbytečné emoce a také určitý střet zájmů, kdy si senátoři – kuřáci hájí své zájmy. Navíc nepřestanou kouřit, i když ví, že to je nezdravé a nebezpečné.
Za mnohem nešťastnější a ne zcela domyšlené ovšem považuji podmínky pro to, aby obchodní řetězce posílaly potravin na charitu.
Souhlasím s tím, že je třeba zamezit plýtvání potravin. Způsob, jakým je to obchodům pod hrozbou vysoké pokuty nařízeno, se mi ovšem nelíbí. Jsem přesvědčen, že problematika vyžaduje dlouhodobější a promyšlenější strategii s použitím selského rozumu. Problematiku je třeba podrobněji projednat s vyslyšením řetězců.
Je třeba vytvořit propracovaný systém přerozdělování a vzájemné komunikace zúčastněných stran tak, aby řetězcům nevznikly zbytečné vícenáklady s dopravou. Je-li například v kraji jedna potravinová banka, náklady za dopravu se budou šplhat do nesmyslných výšek.
Namísto drsného nařízení s možností finančního postihu bych preferoval nastolení tzv. ekologické daně, která by byla vyšší, než náklady spojené s darováním na charitu. Pro řetězce by tak bylo výhodnější poškozené či prošlé potraviny darovat potřebným, nežli je vyhodit.
Foto: ilustrační freeimages.com, senat.cz