Coby senátor rovněž za Mělnicko jsem byl osloven středočeskými Deníky, abych se zúčastnil ankety mezi senátory a poslanci ohledně problematiky uprchlíků. S tím, že mám zodpovědět čtyři poměrně závažné a v dnešní době velmi diskutované otázky prostřednictvím pouze ano/ne.
Byť záměru Deníku nejspíš rozumím, jsem přesvědčen, že k tak závažné problematice se nelze vyjádřit stručně a už vůbec ne jednoznačně. Společenské naladění je momentálně nastavené na striktní NE uprchlíkům, a je to právě tím, jak nám je jejich otázka předkládána médii. Chybí statistiky, které mají vypovídající hodnotu, data v čase, lidé mají zkreslené informace. Takto se rozhodovat dle mého názoru nelze.
1) Máme přijímat uprchlíky?
Pokud byste se mě zeptali, zda jsem pro přijímání ekonomických a politických uprchlíků, odpověděl, bych bez váhání: politické samozřejmě ano, ale ekonomické uprchlíky ne.
2) Pokud ano, kolik ročně?
V nynější době, stejně tak i v minulosti Česká republika přijímala politické uprchlíky, ale zároveň byli v průběhu let přijímání občané ČR v jiných zemí.
Je dobré vědět, že během 10letého období, 2004–2013, se počty žadatelů o mezinárodní ochranu přicházející do ČR kontinuálně snižovaly. Od roku 2011 byl již meziroční pokles pouze mírný. V pořadí zdrojových zemí dominovala po celou dobu Ukrajina. Mezi další patřily Rusko, Vietnam a Bělorusko.
V roce 2013 klesl počet žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR na historické minimum. O mezinárodní ochranu zažádalo pouhých 707 cizinců, což bylo o 46 osob méně než v roce 2012.
Nejvíce cizinců žádajících o mezinárodní ochranu v ČR (41,4 %) pocházelo, stejně jako v předchozích letech, z asijského kontinentu. Zastoupení Evropanů dosáhlo v roce 2013 40,5 % a oproti roku 2012 (41,7 %) tak mírně pokleslo. Obdobně se snížil (z 9,5 %) i podíl žadatelů z afrických zemí, který dosáhl 8,5 %. Nejnižší zastoupení měli mezi žadateli o mezinárodní ochranu cizinci z amerického kontinentu, jejichž podíl činil 6,1 %. Ve srovnání s rokem 2012 však tato skupina viditelně vzrostla (z 2,3 %). Nejnovější údaje Ministerstva vnitra dokumentují výrazný nárůst počtu žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR. V průběhu roku 2014 předložilo žádost o mezinárodní ochranu celkem 1 156 cizinců (oproti roku 2013 to znamenalo nárůst o 449 osob, neboli o 64 procentních bodů). Nejvíce žadatelů pocházelo tradičně z Ukrajiny, která zároveň zaznamenala i nejvyšší meziroční nárůst (o 369 osob, tj. o 253 p. b.). Dále následovala Sýrie (108 osob), Vietnam (64 osob), Rusko (43 osob) a pětici zemí v tomto žebříčku uzavírala Kuba (42 osob). Mezi žadateli o mezinárodní ochranu dominovali v roce 2014 muži. Ženy tvořily pouze o málo více než jednu třetinu (35 %) z celkového počtu. Celkem pětina žadatelů byla nezletilých.
Ministerstvo vnitra vydalo v roce 2014 v řízení o udělení mezinárodní ochrany celkem 1 050 rozhodnutí, z toho v 376 případech byla přiznána mezinárodní ochrana ve formě azylu či doplňkové ochrany. Formou azylu byla mezinárodní ochrana v roce 2014 udělena celkem u 82 případů, oproti roku 2013 tak bylo uděleno o 13 azylů méně. Doplňková ochrana pak byla udělena 294 osobám, což bylo o 38 více než v roce 2013. Nejpočetnější skupinou cizinců, kterým byla v roce 2014 doplňková ochrana udělena, byli občané Ukrajiny (119).
Zdroj: Statistika & my
3) Pokud ano, z jakých zemí?
Viz moje odpověď číslo 2. Škatulkovat přicházející uprchlíky dle zemí původu není možné. Nic není černobílé, protože dobro ani zlo nezná hranice a nerozlišuje národnosti. Kdybych měl ale osobně možnost rozhodovat, určitě bych preferoval žadatele o azyl ze zemí, které nám jsou kulturně blízké.
Spíše bych podotkl, že je nutné, aby každý uprchlík prošel detailní lékařskou prohlídkou i případně včetně očkování tak, aby nemohlo docházet k nákaze a přenosu nemocí na místní obyvatelstvo a personál zařízení, kde je ubytován. Dále je důležitá kontrola každého žadatele o azyl od bezpečnostních složek státu, že nepředstavují další riziko do budoucna.
4) Pokud by to situace vyžadovala, jste pro zřízení azylového zařízení ve vašem regionu?
V mém volebním obvodu 36 Česká Lípa existují dvě zařízení, které spadají do kompetencí Správy uprchlických zařízení MV (SUZ), jedná se o organizační složku státu podřízená náměstku ministra vnitra pro veřejný pořádek a bezpečnost. Jsou to:
1) Integrační azylové středisko Česká Lípa (Jiráskova 609, 470 01 Česká Lípa 2) Bělá pod Bezdězem – Jezová (č.p. 1501, 294 21 Bělá pod Bezdězem)
Tudíž nepředpokládám, že vedle těchto dvou zařízení by vzniklo třetí. Ale je dobré se ptát, zda jsou tyto střediska dobře vybavena jak po materiální, tak i personální stránce a zda by se nemělo do budoucna posílit jejich zabezpečení.
Odkazy k tématu
Ilustrační foto: www.freeimages.com