Zaměstnanci nadále nebudou mít nárok na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Sněmovnou minulou středu těsně neprošel návrh komunistů na zrušení takzvané karenční doby, tedy období, kdy zaměstnanec nedostává peníze ani od firmy, ani ze státního systému nemocenského pojištění. Návrh zamítlo 83 poslanců ze 163 přítomných – hlasování.
Šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura návrhu vytýkal, že zrušením karenční doby by se zvýšily náklady pro všechny zaměstnavatele. Poslankyně Gabriela Pecková (TOP 09) připomněla, že dvě třetiny malých a středních podniků návrh odmítají. „Bylo by to pro ně zatížení, obávají se zneužívání institutu,“ řekla. Firmy však zároveň podle ní nestojí o to, aby se jim po chodbách procházeli nemocní zaměstnanci. „Ve velké míře podávají pomocnou ruku, že jako benefit dávají tzv. sick days,“ zdůraznila.
O sick days, tedy jednotlivých dnech volna, které by si zaměstnanci mohli čerpat na dobu své nemoci a měli je plně hrazeny, pak jednala tripartita.
Předseda komunistů Vojtěch Filip uvedl, že sick days ale jako náhradu nevidí. „Dávat to do zákona považuji za složitější věc a ústavně za poměrně nekorektní,“ sdělil Novinkám. Sociální demokracie a odbory neuspěly při jednání vlády s odbory a zaměstnavateli s návrhem prosadit, aby se vrátilo vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Skutečně neprošel návrh, aby firmy musely umožnit svým zaměstnancům čerpat pět „sick days“, tedy dnů, kdy mohou zůstat doma, ale je jim proplácen plat. Jednotlivé strany, odbory i zaměstnavatelé se názorově neshodnou.
„Sick days považujeme za vysoce benefiční program, mělo by to zůstat v pravomoci firem,“ řekl předseda Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Už nyní některé firmy svým zaměstnancům dávají možnost zůstat několik dnů doma, nejít na nemocenskou a využít „sick days“.
Jediné, na čem se partneři při jednání tripartity shodli, že by se mohla zvýšit částka, kterou dostávají dlouhodobě nemocní, tedy ti, kteří zůstávají doma kvůli nemoci déle než třicet dnů.
Komunisté prý zváží, zda návrh nepředloží znovu.
Proč proplácení prvních tří dní nemoci ani sick day – podle návrhu komunistů – přes ujišťování a debaty vlády Poslaneckou sněmovnou neprošly? Domnívám se, že proto, že návrh v sobě neměl bonifikaci pro zaměstnavatele. Není možné, aby byla zodpovědnost přenesena výhradně na zaměstnavatele a z nemocenské měl velké zisky sám stát. – Rozdíl mezi příjmy a výdaji od roku 1993 dosáhl v roce 2014 výše 78 miliard korun, což je částka více jak 3 krát vyšší než jsou v současnosti roční výdaje na dávky nemocenského pojištění. Zaměstnanci stále mají naději, a to v podobě senátního návrhu Zdeňka Škromacha, jehož jsem zpravodajem a kde dlouhodobě prosazuji, aby došlo ke snížení nákladů pro zaměstnavatele na nemocenském pojištění, a to z 2,3 na 2,1 %. To by mělo pokrýt náklady zaměstnavatelů, ministerstvo financí by tento krok stál v odhadu 2 mld korun. Nutno opět zmínit přebytek téměř 80 mld korun – takže z čeho čerpat je. Jen chtít. Senátní návrh uspokojuje dle mého názoru všechny strany. Pak by se nemuselo stávat pravidlem, že na podzim jsou pracovní kolektivy plné nemocných lidí, kteří nákazu šíří vesele dál.
Problematikou nemocenské se Jiří Vosecký zabývá dlouhodobě:
Článek s využitím novinky.cz a idnes.cz Ilustrační foto: freeimages.com