Na sklonku loňského roku jsem se připojil k ústavní stížnosti, v níž skupina 25 senátorů v čele s kolegou Ivo Valentou napadala neústavnost kontrolních hlášení daně z přidané hodnoty. Těší mě, že nezávislý Ústavní soud nám dal nakonec alespoň částečně za pravdu. Byť jsem proti kontrolnímu hlášení jako celku.
Ústavní soud zrušil možnost, aby finanční správa mohla prostým formulářem neomezeně stanovit rozsah požadovaných údajů v hlášení nejen o plátcích, ale i neplátcích daně z přidané hodnoty, a to v případech, kdy to nemá daňový význam. Tímto způsobem se totiž pouze vytvářel prostor pro nedůvodné šmírování. Naopak zkonstatoval, že rozsah údajů, které musí podnikatelé povinně sdělovat, musí být přesně vymezen zákonem.
Ústavní soud zrušil také ojedinělou možnost, aby finanční správa mohla doručovat výzvy běžnou e-mailovou poštou, přičemž se výzva považovala za doručenou okamžikem odeslání. Elektronická komunikace není 100 % spolehlivá, někdy e-mail adresátovi vůbec nedorazí či skončí nepozorovaně ve spamu.
Zákonodárci nyní musí do konce tohoto roku zákon upravit.
ilustrační foto: freeimages.com
Kontrolní hlášení je v pořádku. Ústavní soud zasáhl jen ve dvou detailech
Zákonodárci musí do konce příštího roku upravit zákon tak, aby rozsah údajů v kontrolním hlášení nezáležel jen na úvaze finanční správy. Ústavní soud rozhodoval o stížnosti senátorů. Jako celek kontrolní hlášení obstálo.
Brno – Ústavní soud provedl dva zásahy v právní úpravě kontrolního hlášení daně z přidané hodnoty (DPH), jako celek ale obstálo. Plátci daně se tak povinnosti kontrolního hlášení nezbaví. Změny se týkají doručování výzev a způsobu vymezení požadovaných údajů. Skupina senátorů, která návrh na zrušení podala, přesto považuje dnešní nález za úspěch.
S platností od zveřejnění nálezu ve sbírce zrušil soud ustanovení, podle kterého se výzva odeslaná na elektronickou adresu považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Zákon tak nepočítal třeba s technickým selháním.
Do konce příštího roku by měli zákonodárci změnit ustanovení, jež nechává rozsah údajů žádaných v kontrolním hlášení DPH na úvaze finanční správy. Požadované údaje, či alespoň jejich základní okruhy, by měl stanovit přímo právní předpis, nikoliv jen formulář finanční správy.
Zásah ústavních soudců v tomto bodě vstoupí v platnost až 31. prosince 2017. “Zákonodárce tak dostává prostor na to, aby tuto chybu napravil,” uvedl soudce zpravodaj Tomáš Lichovník. Kdyby soud zrušil sporné ustanovení okamžitě, v podstatě by kontrolní hlášení nemohlo fungovat.
Podle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové je ale termín problematický. “Když přihlédneme k tomu, že standardní legislativní proces trvá dnes zhruba jeden rok a příští rok bude rokem volebním, tak je to docela složité, pokud by se to neschválilo v prvním čtení,” řekla České televizi.
Ministerstvo ale podle Schillerové přivítalo, že kontrolní hlášení jako celek u Ústavního soudu obstálo. Podle ní se po jeho zavedení prakticky okamžitě projevil nárůst v inkasu DPH, protože plátci se začali chovat obezřetně. “Zhruba od září se pak naplnil ten základní účel, a to je boj s karuselovými podvody,” podotkla Schillerová. Finanční správa odhalila prý zatím zhruba 200 případů karuselových podvodů.
Kontrolní hlášení musejí plátci daně posílat od začátku letošního roku, za nedodržení povinnosti hrozí sankce. Skupina senátorů, za které jednal Ivo Valenta (za Stranu soukromníků), navrhla zrušit celou právní úpravu kontrolního hlášení, a to například kvůli ochraně před shromažďováním a zneužíváním údajů.
Jako celek ale v očích ústavních soudců kontrolní hlášení obstálo, může mít praktický efekt při výběru daní a odhalování plátců, kteří daně krátí. Vzhledem ke změnám ekonomiky lze prý těžko zůstávat jen u namátkových kontrol.
Advokát senátorů Zdeněk Koudelka dnešní nález označil za úspěch. Připomněl, že další dvě skupiny senátorských výtek už vláda zohlednila změnou zákona. Jde o způsob počítání lhůt a přísné pokuty, které po novelizaci lze zmírnit nebo prominout. “Dnešní verdikt Ústavního soudu je důkazem toho, že hloupost se dá porazit,” uvedl Valenta.
Finanční správa letos podle informací ministerstva financí ke konci září přijala 2,35 milionu kontrolních hlášení. Z nedávného průzkumu poradenské společnosti Mazars vyplynulo, že zhruba polovina českých firem vnímá kontrolní hlášení u DPH jako zbytečnou administrativní zátěž, u které převažují negativa nad klady.