Zaměstnavatelé by měli podle Senátu vyplácet nemocenskou i v prvních třech dnech stonání. Měli by za to mít sníženy odvody na nemocenské pojištění. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou ve středu horní komora vyslala do schvalovacího procesu. Normu tak nyní posoudí vláda a Sněmovna.
Novelu připravila ČSSD, která původně chtěla pouze obnovit vyplácení nemocenské v prvních dnech. Také díky semináři, kde se měli možnost vyjádřit zástupci ministerstev, odborářů a především zaměstnavatelů, nakonec vstoupilo do hry rozhodnutí kompenzovat firmám zvýšené náklady, které by jim proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti zaměstnance přineslo.
Návrh počítá s tím, že by firmy svým zaměstnancům proplácely 60 procent mzdy i během prvních dnů nemoci. Sazby pojistného na sociální zabezpečení by se současně měly zaměstnavatelům snížit z 25 procent na 24,8 procenta z vyměřovacího základu, a to právě snížením sazby na nemocenské pojištění z 2,3 procenta na 2,1 procenta.
Zaměstnavatelům se měly původně odvody snižovat jen o 0,1 procenta, ale díky pozměňovacímu návrhu zpravodaje novely, senátora Jiřího Vosecké (SLK), jde nakonec o 0,2 procenta.
“Zaměstnavatelé jsou čím dál tím více zatěžování a snížení odvodu by mělo být pro ně kompenzací. Na zaměstnavatele se často zapomíná,” říká Jiří Vosecký.
Firmy by tak na odvodech státu ušetřily podle jednoho z předkladatelů Zdeňka Škromacha zhruba 2,4 miliardy korun ročně. Vzhledem k tomu, že bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 mld. Kč, v roce 2014 například 3,77 mld. Kč, je toto navýšení státních výdajů na zdraví občanů považováno za přijatelné. S tím už před časem vyjádřil souhlas také senátor Jiří Vosecký.
Již dříve Jiří Vosecký k problematice řekl:
Souhlasím s tím, že zaměstnancům by první tři dny nemoci měly být propláceny. Mám velký zájem, aby novela zákona byla přijatelná pro všechny sociální partnery, rozhodně nesmí hlavní zátěž nést zaměstnavatel, je třeba dospět ke konsenzu a dohodnout se na systému kompenzací zaměstnavatelům. Zároveň ale hájím zájmy zaměstnanců. Už do senátních voleb jsem vstupoval s heslem „pracovat se musí vyplatit“. Současná zákonná úprava není pro pracující příznivá, často vede k tomu, že krátkodobou nemoc buď „přechodí“, nebo čerpají dovolenou.
Nejsou-li první tři dny nemocenské propláceny, lidé se zdráhají zůstat doma. Nejenže pak nemocný člověk neodvádí stroprocentní výkon, a je tak více náchylný i k pracovním úrazům, nemoc přechází, čímž dále ohrožuje své zdraví a může nakazit zbytek kolektivu.
Jít marodit se nesmí stát přepychem, který si mohou dovolit jen lidé s vyšším platem. Tři dny bez mzdy jsou pro lidi s nízkým příjmem velmi znatelné.
Tři čtvrtiny zaměstnavatelů jsou proti
Škromach připomněl, že vláda se v koaliční smlouvě zavázala obnovit vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne. K tomu ale zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů zatím nedospěli. Odbory žádají zrušení třídenní karenční doby. Zaměstnavatelé jsou naopak proti. Podle průzkumu Hospodářské komory jsou proti tři čtvrtiny zaměstnavatelů. Obnovení placení dávek na začátku nemoci navrhla také KSČM ve Sněmovně.
Kritici poukazují na to, že se obnovením nemocenské v prvních dnech zvýší její zneužívání například k prodlužování dovolené. Zastánci zase argumentovali tím, že lidé si na léčení berou dovolenou nebo nemoci přecházejí, aby zaměstnání neztratili.
V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku, od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
S využitím ČTK; foto www.senat.cz