top of page

Šest let senátora Voseckého

Úkolem Senátu je mimo jiné projednávat návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Pro senátora to znamená se s podobou těchto návrhů zákona podrobně seznámit. K ruce má při tom samozřejmě odborníky napříč oblastmi a specializované výbory. Pro zajímavost: na dvouleté funkční období připadá vždy bezmála tisíc hlasování!

Senátoři mají několik možností: návrh mohou schválit a ten je pak postoupen k podpisu prezidentovi; pokud jej zamítnou, vrací se do PS; PS jej mohou také vrátit s pozměňovacími návrhy; pokud se rozhodnou návrhem se nezabývat, považuje se za přijatý; když se Senát nevyjádří do 30 dnů, je zákon přijat.

Senát má rovněž zákonodárnou iniciativu, tedy senátoři sami mohou Poslanecké sněmovně podávat vlastní návrhy zákonů a této pravomoci hojně využívají.

Z výše uvedeného vyplývá, že než nějaký zákon vejde v platnost, je to běh na dlouhou trať a (politická) vůle a dobrý úmysl jednotlivce a často ani celého senátního klubu povětšinou nestačí. S oblibou práci senátora přirovnávám k mému milovanému včelaření:

Práce v senátu je, podobně jako práce včelaře, mnohdy nedoceněná, časově náročná a její plody nepřijdou hned.

Během mého volebního období mezi lety 2014 a 2020 jsem byl navrhovatelem či spolunavrhovatelem zákona šestnáctkrát. Toto číslo se vám může zdát nízké, ale je třeba zdůraznit, že práce senátora zdaleka není jen o navrhování zákonů.

Když jsem byl před šesti lety zvolený senátorem za volební obvod Českolipsko, přestal jsem být starostou malé obce a stal jsem se "starostou" celého regionu, jeho ombudsmanem, hlasem v Praze. Otevíral jsem občanům, starostům, spolkům, hasičům a všem potřebným ty správné dveře na ministerstvech a úřadech, které by pro ně jinak zůstaly zavřené. V senátní kanceláři v Okrouhlé se za šest let vystřídaly stovky různých návštěv, pro které jsem se vždy snažil najít řešení. Mám proto obrovskou radost, že moje práci v Senátu a pomoc regionu oceňuje většina starostek a starostů v našem regionu a přes 90 % z nich mi vyjadřuje podporu pro znovuzvolení a pokračování v rozpracované práce.

Dlouhodobě se věnuji tématu autismu, rodinné politice, sociální péči a zdravotnictví a (ne)zaměstnanosti.

Co se zákonů týče, pevně za své jsem si vzal například téma znovuzavedení proplácení nemocenské už po dobu prvních tří dní nemoci. To se skutečně povedlo v polovině roku 2019, přičemž téma se mezi poslanci a senátory přetřásalo od poloviny roku 2015. To opět dokazuje zmíněné úsloví o "běhu na dlouhou trať". Na počátku jsem byl zpravodajem zákonem, posléze autorem pozměňovacího návrhu a k problematice jsem svolal také seminář. Výsledek? Téma si "uzmuli" Babišovci spolu se sociálními demokraty.

Dále jsem se spolupodílel na tom, aby zvýšení příspěvků na mobilitu a speciální pomůcky nediskriminovalo žádnou skupinu handicapovaných, nýbrž aby na něj dosáhli všichni.

Snažili jsme se také o mírnou toleranci alkoholu u cyklistů nebo vodáků.

Další návrhy jsou stále ještě někde (v Poslanecké sněmovně) na své cestě legislativním procesem, nebo byly zamítnuty.


Když zdravý rozum prohrává

Občas v Senátu není schválen návrh zákona, který podle mě v naší společnosti jasně chybí např. o odpovědnosti státních úředníků. Nebo jsou naopak schváleny ty, které umožňují jediné osobě (v tomto případě ministru financí) omezit svobodu informací na internetu pod záminkou boje proti hazardu (na který to ve skutečnosti nebude mít vliv).

Považuji rovněž za nenormální, aby občan, který si za své, již jednou zdaněné peníze, pořizuje byt, musel navíc zaplatit tzv. daň z nabytí nemovitosti. Proč, když mu stát při této transakci neposkytuje žádnou protislužbu? Návrh na zrušení daně z nemovitosti jsme v Senátu již několikrát předložili a v Poslanecké sněmovně tento zákon „zůstal pod stolem“ a nehlasovalo se o něm, nebo byl zamítnut. Mám velkou radost, že nyní poslanci zrušení této daně schválili. Bohužel, již několik let jsme mohli umožnit vlastní bydlení dostupnějším, zvláště pak pro mladé rodiny, pro které je mnohdy "jít do vlastního" nereálným snem.

Příkladů bych našel více, ani výše uvedené mě však neodradí. Budu-li mít ještě možnost, budu tato a podobná témata otevírat a řešit. Znovu a znovu!
bottom of page