Jiří Vosecký: Nemocní zaměstnanci nesmějí být trestáni. Návrat karenční doby by byl krokem zpět
Po letech úsilí se v roce 2019 podařilo prosadit proplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti. Senátor Jiří Vosecký se této problematice intenzivně věnoval již od roku 2015. Prosazoval přitom řešení, které by chránilo zaměstnance a současně nezatěžovalo zaměstnavatele nepřiměřenými náklady. Nyní se však znovu objevily návrhy na obnovení takzvané karenční doby. Přestože vládní koalice v září 2026 od záměru ustoupila, samotné otevření této otázky vyvolává obavy z návratu k systému, který finančně znevýhodňoval nemocné zaměstnance.
Od roku 2008 byli zaměstnanci za první tři dny nemoci bez náhrady mzdy
Karenční doba byla v České republice zavedena v roce 2008. Znamenala, že zaměstnanec při krátkodobé pracovní neschopnosti nedostával za první tři pracovní dny žádnou náhradu mzdy. Opatření mělo omezit zneužívání nemocenského systému a snížit náklady.
V praxi však dopadalo také na zaměstnance, kteří skutečně onemocněli. Výpadek příjmů mohl být citelný zejména pro nízkopříjmové domácnosti, rodiče samoživitele nebo zaměstnance, kteří si nemohli dovolit přijít ani o několik dnů výdělku.
Někteří lidé proto raději chodili do zaměstnání nemocní, čímž riskovali nejen zhoršení vlastního zdravotního stavu, ale také přenos infekce na kolegy či zákazníky.
Jiří Vosecký: Od počátku jsem prosazoval spravedlivé řešení pro obě strany
Senátor Jiří Vosecký se problematikou zrušení karenční doby začal intenzivně zabývat již v roce 2015. Od počátku zastával názor, že zaměstnanci nemají být finančně trestáni za nemoc, ale současně není správné přenést veškeré náklady na zaměstnavatele.
„Od samého začátku, kdy se touto změnou zabývám, byla z mé strany hlavní myšlenka férovost. To znamená, aby ani jedna strana na systém nedoplácela,“ uvedl Jiří Vosecký v dubnu 2016 ve Studiu 6 České televize.
Nezůstalo však pouze u veřejných vyjádření. Vosecký se tématu věnoval na půdě Senátu, podílel se na legislativních jednáních a jako zpravodaj senátního návrhu prosazoval konkrétní změny.
V září 2015 se v Senátu uskutečnil odborný seminář za účasti zástupců ministerstev, odborů a zaměstnavatelů. Jedním z hlavních problémů byla otázka, kdo ponese náklady na proplácení prvních dnů nemoci.
Právě zde Jiří Vosecký prosazoval kompromisní řešení – obnovení náhrady mzdy od prvního dne pracovní neschopnosti a současné snížení odvodů zaměstnavatelů na nemocenské pojištění.
V rámci legislativních jednání předložil pozměňovací návrh směřující ke snížení sazby pojistného placeného zaměstnavateli. V jednotlivých fázích projednávání se diskutovalo o snížení o 0,1 až 0,2 procentního bodu.
V lednu 2016 Senát podpořil návrh na zrušení karenční doby, který již počítal také s kompenzací zaměstnavatelům. Jiří Vosecký jako zpravodaj doporučil jeho přijetí.
Následovala další jednání, odborné argumentace, ekonomické analýzy a veřejná vystoupení. Vosecký se k tématu opakovaně vracel také v dalších letech, kdy se legislativní návrhy střetávaly s odporem části politické reprezentace a zaměstnavatelských organizací.
Nešlo o jednorázovou iniciativu, ale o několik let soustavné práce, jejímž cílem bylo najít ekonomicky přijatelné a sociálně spravedlivé řešení.
Rok 2019: Dlouho prosazované principy se staly skutečností
Zásadní změna nastala 1. července 2019, kdy byla karenční doba definitivně zrušena.
Od tohoto data začali zaměstnanci dostávat náhradu mzdy již od prvního zameškaného pracovního dne. Současně došlo ke snížení sazby nemocenského pojištění placeného zaměstnavateli z 2,3 % na 2,1 %, tedy o 0,2 procentního bodu.
Do přijaté právní úpravy se tak promítly oba principy, které Jiří Vosecký dlouhodobě prosazoval – ochrana příjmů nemocných zaměstnanců a kompenzace nákladů zaměstnavatelům.
Výsledná legislativa vzešla z širšího politického procesu, přesto je zřejmé, že Voseckého dlouholeté úsilí a konkrétní návrhy byly s konečným řešením věcně v souladu.
Jak funguje proplácení pracovní neschopnosti dnes?
Podle právní úpravy platné v říjnu 2026 mají zaměstnanci při dočasné pracovní neschopnosti nárok na náhradu mzdy již od prvního dne.
Během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti poskytuje náhradu mzdy zaměstnavatel, a to za zameškané pracovní směny. Výše náhrady činí 60 % redukovaného průměrného výdělku.
Od 15. kalendářního dne přechází výplata nemocenských dávek na systém nemocenského pojištění prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení.
Současný systém tak zaměstnancům poskytuje základní finanční ochranu od počátku nemoci a zároveň umožňuje zaměstnavatelům uplatňovat zákonné kontrolní mechanismy.
Rok 2026: Návrh na návrat karenční doby
V létě 2026 se otázka neproplácení prvních tří dnů nemoci znovu dostala do politické diskuse.
S návrhem na obnovení karenční doby přišli představitelé Motoristů. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný argumentoval možnými úsporami ve státním rozpočtu a snížením nákladů zaměstnavatelů. Podle jeho vyjádření by opatření mohlo přinést přibližně pět miliard korun státnímu rozpočtu a další čtyři miliardy podnikatelskému prostředí.
Proti návrhu se však postavila část vládní koalice, odbory i někteří opoziční představitelé.
Dne 15. září 2026 ministr Šťastný potvrdil, že se koalice na obnovení karenční doby nedohodla a návrh nebude dále prosazován.
Karenční doba tedy obnovena nebyla a zaměstnanci nadále dostávají náhradu mzdy již od prvního dne pracovní neschopnosti.
Samotný návrat této otázky do politické diskuse však připomíná, že ani dlouho prosazované sociální jistoty nelze považovat za samozřejmost.
Nemoc není rozhodnutí zaměstnance
„Osobně se dlouhodobě ztotožňuji s tím, aby lidem první tři dny nemoci propláceny byly. Zaměstnanci by neměli být trestáni za to, že jsou nemocní,“ uvedl Jiří Vosecký již v roce 2018.
Tento postoj má své opodstatnění i dnes. Návrat karenční doby by znamenal, že zaměstnanci při krátkodobém onemocnění znovu přijdou o část příjmů. Pro některé domácnosti by přitom mohlo jít o významný zásah do rodinného rozpočtu.
Z hlediska ochrany veřejného zdraví je navíc žádoucí, aby lidé s infekčním onemocněním měli možnost zůstat doma, zotavit se a neohrožovat své okolí.
Odpovědné hospodaření státu a udržitelnost nemocenského systému jsou nepochybně důležitými tématy. Úspory by však neměly vznikat na úkor zaměstnanců, kteří se ocitnou v pracovní neschopnosti.
Zrušení karenční doby v roce 2019 bylo výsledkem několikaleté legislativní a odborné práce. Návrat k prvním třem neplaceným dnům nemoci by znamenal krok zpět od principu, že nemocný člověk nemá být za svůj zdravotní stav finančně penalizován.
Komentáře