Jiří Vosecký: Senát je důležitou ústavní pojistkou a hlasem našich regionů
Jakou roli má Senát v českém politickém systému? Jakým tématům se chce senátor Jiří Vosecký nadále věnovat a jaké problémy považuje za zásadní pro svůj volební obvod?
Jiří Vosecký, který v Senátu zastupuje Českolipsko a části Liberecka a Mělnicka již dvanáct let, odpovídá na tři otázky týkající se významu horní komory Parlamentu, svých legislativních priorit a problémů, které chce nadále řešit.
1. Jak vnímáte roli Senátu v našem politickém systému?
Senát považuji za důležitou ústavní pojistku, která dokáže společnost chránit před nezodpovědným jednáním některých politiků. Senát dává českému politickému systému stabilitu a rovnováhu. Vyvíjí vlastní zákonodárnou aktivitu předkládanými návrhy zákonů v rámci legislativního procesu. Kromě schvalování zákonů, které přicházejí z Poslanecké sněmovny do Senátu, také koriguje jejich případné nedostatky a vrací je zpět pozměňovacími návrhy do dolní parlamentní komory.
Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Bezpodmínečného souhlasu Senátu je potřeba při přijímání ústavních zákonů a některých dalších zákonů, např. volebních. To je dle mého názoru zcela nejdůležitější role Senátu, protože pokud jde o Ústavu a o zákony, které stanovují pravidla politické soutěže, je Senát nepřehlasovatelný. Senát tak může zabránit tomu, aby jedna vládní strana snadno změnila Ústavu nebo volební systém ve svůj prospěch.
Důležitá je i role senátora a jeho práce v regionu, kdy přímá volba dává senátorům silný mandát k hájení zájmů volebního obvodu.
2. Na co byste se chtěli v Senátu zaměřit? Do jakého výboru byste rádi zamířili?
Budu usilovat o to, abych pokračoval v práci ve Výboru pro sociální politiku Senátu, kde nekompromisně prosazuji legislativu na zajištění práva na důstojný život v každém věku. Aktuálně řešíme novelu rodinného práva, která reaguje na případy, kdy soudy či orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) podcenily riziko domácího násilí. Zákony musí chránit ohrožené skupiny a především děti před konflikty a jakýmikoliv formami násilí.
Další prioritou je systematické ukotvení paliativní péče a rozhodování o zdravotní péči na konci života v českém právním řádu. Cílem je zajistit pacientovi co nejlepší kvalitu života, zachování důstojnosti a podporu jeho blízkých.
Rád bych také pokračoval v práci ve Stálé komisi Senátu pro rozvoj venkova. I tam moje priority zůstávají stejné: zákony, které slouží lidem. Jako předseda komise prosazuji zákony pro zkvalitnění podmínek života na venkově, podporu regionální ekonomiky a zemědělství, ochranu krajiny a životního prostředí před neuváženými zásahy. Mimo jiné také aktivně řeším problematiku dostupnosti mobilního signálu, bez kterého se život na venkově neobejde a je zásadní také v krizových situacích. V neposlední řadě v komisi projednáváme úpravy zákonných norem. V některých případech zřizujeme specializované pracovní skupiny k příslušným okruhům, které členové pracovních skupin posuzují a následně formulují jako podněty pro dotčené instituce a orgány. V současnosti mimo jiné v oblasti ochrany zvířat a zejména v podobě postihů za týrání zvířat v trestněprávní rovině. I v této oblasti je stále hodně práce.
3. Jaké téma z vašeho obvodu byste rádi v Senátu otevřeli?
Nejsou to nová témata, souvisí s mou prací senátora. Přímo ve volebním obvodu jsou to dostupnost služeb na venkově, podpora zaměstnanosti, spravedlivější financování obcí, zajištění mobilního signálu apod.
Kromě těchto závažných témat je to další velké téma – jak zvrátit nepříznivý demografický vývoj.
Ve Výboru pro sociální politiku se se skupinou senátorů dlouhodobě věnujeme ochraně dětí, což je téma nadregionální, ale zároveň velmi rezonuje i v mém senátním obvodu. Jde o tzv. rozvodovou a opatrovnickou novelu a prosazení změn v soudním řízení, které by vždy mělo upřednostnit zájem dítěte nad zájmy rodičů. Přibývá případů násilí na dětech a systém jejich ochrany nefunguje dobře. Jako alarmující lze označit informace z MPSV, že za poslední dva roky narostl počet týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí o 20 %, což je přes 11 tisíc dětí ročně. Stát selhává také v podpoře pěstounů.
Komentáře